The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Peter Sloterdijk
Z Multimediaexpo.cz
Peter Sloterdijk (26. června 1947 Karlsruhe) je německý filosof, publicista a spisovatel.
Obsah |
Život a dílo
Sloterdijk, jehož otec byl Holanďan a matka Němka, studoval filosofii, germanistiku a historii v Mnichově a v Hamburku a 1971 promoval prací o strukturalismu jako hermeneutice. Následovaly práce o M. Foucaultovi a jeho teorii dějin a o autobiografii v předválečném Německu. V letech 1978-1980 žil v ašrámu Osho v Indii a pak jako nezávislý spisovatel. Roku 1983 vydal knihu Kritika cynického rozumu, která se stala bestsellerem a proslavila ho. Následovaly četné další knihy o současných masových společnostech, například o problému drog nebo terorismu, o Nietzschem, Heideggerovi a Derridovi, o budoucnosti Evropy a o náboženských konfliktech. Od roku 1992 přednášel estetiku a filosofii na Vysoké škole designu v Karlsruhe a od roku 1993 také na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde je od roku 2001 profesorem filosofie kultury a teorie médií. Od téhož roku je také rektorem Vysoké školy designu v Karlsruhe a od roku 2002 moderuje pravidelný pořad německé televize Ve skleníku: filosofický kvartet, věnovaný aktuálním otázkám společnosti. Kromě toho byl hostujícím profesorem v New Yorku, v Paříži a na ETH v Curychu. Za své eseje a nekonvenční filosofické postoje byl vyznamenán řadou cen v Německu a Rakousku.
Myšlení
Sloterdijk originálním způsobem kombinuje akademickou filosofii s esejistickou fantazií, vtipem a sklonem k nadsázce. Jednou z jeho vůdčích myšlenek je odpor proti všem dualismům, jež podle něho nepatřičně oddělují, co patří k sobě. Ve svém největším díle Sféry I.-III. (1998-2004) se snaží přivést takové postoje k rozhovoru v „prostorech koexistence“, jež pak také analyzuje. Od „mikrosfér“ jako je mateřské lůno, jež se snažíme během života nahrazovat různými ochrannými institucemi a „makrosférami“ jako jsou národy a státy, Sloterdijk ukazuje, že bez nich nemůžeme žít. Jiným velkým tématem je globalizace, kterou Sloterdijk nevidí jako naprostou novinku, neboť je dávno připravena antickým myšlením i zámořskými objevy. V knize Pravidla pro lidskou ZOO (Regeln für den Meschenpark, 1999), kterou Sloterdijk chápe jako odpověď na Heideggerův Dopis o humanismu, představuje civilizace a kultury jako skleníky pro kultivaci lidských bytostí. Jako pečujeme o ohrožené druhy v přírodě, neměli bychom zapomenout na péči o Aristotelovo zóon politikon, člověka jako společenskou bytost. Téma lidského „chovatelství“ vyvolalo v Německu prudké reakce a dokonce i obvinění z rasismu, které Sloterdijk stejně rozhořčeně odmítá.
Literatura
- Sloterdijk, P., Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku. Olomouc 1997
- Sloterdijk, P., Procitne Evropa? Olomouc 1997
- Marqard, O. - Sloterdijk, P., Pluralita, skepse, tonalita. Brno 1998
Externí odkazy
Obecné
- Stránky P. Sloterdijka – en
- S. L. Sorgner, „In Search of Lost Cheekiness, An Introduction to Peter Sloterdijk's Critique of Cynical Reason“, in: Tabula Rasa, 20 (2003) – en
- The Operable Man, Sloterdijkův esej o etice a genových technologiích – en, de
- Přehled linků k polemice o genetice – fr
- Seminář Sloterdijk – Nietzsche – en
Interview
- O sférách – en
- O humanismu, terorismu a etice – es
- O sférách, postmoderně a osvícenství – it
- O sobě, o Lacanovi a Oshovi – de
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |