Patrik Ouředník

Z Multimediaexpo.cz

Patrik Ouředník (ve francouzském kontextu někdy Patrick, 23. dubna 1957, Praha) je český spisovatel a překladatel, žijící ve Francii. Narodil se v roce 1957 v Praze. Před svým odjezdem do Francie vystřídal řadu různých zaměstnání, mj. jako knihkupecký příručí, archivář, skladník, sanitář, listonoš, domácí dělník. Současně se aktivně věnoval šachu. V roce 1984 emigroval do Francie, kde zprvu pracoval jako šachový konzultant, později jako knihovník. V letech 1986 – 1998 byl redaktorem a vedoucím literární rubriky ve čtvrtletníku L'Autre Europe. V roce 1992 podnítil založení Svobodné univerzity v Nouallaguetu, kde od r. 1995 přednáší. Česky publikoval literární a společensko-kulturní články ve Svědectví a 150 000 slov, francouzsky přispíval do periodik L'Autre Europe, La Nouvelle alternative, Lettre internationale, Liber, Cadmos aj. Ve Francii také uspořádal několik publikací včetně prvního francouzského sborníku studií o Vladimíru Holanovi (1991). Je lektorem a spoluautorem Slovníku autorů a Slovníku literárních děl v nakladatelství Robert Laffont (1994) a autorem hesla „Kultura v Československu“ v Encyclopaedia Universalis (1992). Po roce 1989 publikuje rovněž v českém tisku (Respekt, Nová Přítomnost, Kritická příloha, Souvislosti, Prostor, Aluze aj.). V letech 2003 – 2007 vedl v nakladatelství Paseka ediční řadu Smil: jazykem o jazyce. Jako překladatel debutoval v samizdatovém sborníku překladů Borise Viana Kroniky, texty, povídky (1978), který sám uspořádal, a oficiálně r. 1984 ve Světové literatuře texty Jacquese Brela. Vlastní tvorbu začal uveřejňovat až po odchodu do Francie. Do povědomí českého čtenáře vstoupil díky svému „slovníku nekonvenční češtiny“ Šmírbuch jazyka českého (Paříž 1988) a zakrátko si vydobyl pověst spisovatele s mimořádným jazykovým a stylistickým nadáním. Mezinárodního ohlasu dosáhly jeho prózy Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku (2001) a Příhodná chvíle, 1855 (2006), které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků.

Dílo

Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. Edice K, Paříž 1988; Ivo Železný 1992; Paseka 2005.
Anebo. Volvox Globator 1992.
O princi Čekankovi, jak putoval za princeznou, a o všelijakých dobrodružstvích, která se mu přitom přihodila. Volvox Globator 1993; Dybbuk 2008.
Aniž jest co nového pod sluncem. Slova, rčení a úsloví biblického původu. Mladá fronta 1994.
Rok čtyřiadvacet. Volvox Globator 1995; Paseka 2002.
Neřkuli. Mladá fronta 1996.
Hledání ztraceného jazyka. Zdeněk Susa 1997.
Klíč je ve výčepu. Volvox Globator 2000.
Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku. Paseka 2001; 2006.
Dům bosého. Paseka 2004.
Příhodná chvíle, 1855. Torst 2006.
Ad acta. Torst 2006.

Překlady z francouzštiny

Boris Vian: Kroniky, texty, povídky (samizdat 1978; rozšířeno Jazzová sekce 1981, obsahuje Adam, Eva a třetí sex • Farářova vejce • Vlkodlak • Blues pro černého kocoura • Učenliví žáci • Svačinka generálů • Jeho Magnificienci o falzifikátorech války aj.).
Jacques Brel: Slehlá zem (Světová literatura, 1, 1984).
Serge Pey: Proroctví (Revue K, 16, 1984).
Raymond Queneau: Stylistická cvičení (Jazzová sekce, 1985; Volvox Globator, 1994).
Michel Butor: Skladiště (Revue K, 19, 1985).
Samuel Beckett: Čekání na Godota (Odeon, 1986; Větrné mlýny, 2005).
Boris Vian: Vlkodlak (Francouzská literatura, I, 1986)
Samuel Beckett: Veršovánky (Francouzská literatura, I, 1986)
Marcel Béalu: Živý mrtvý (Francouzská literatura, II, 1988).
Claude Simon: Pozvání (Svědectví, 85, 1988).
Samuel Beckett: Katastrofa (Svědectví, 91, 1990).
Boris Vian: Rozruch v Andénách (Volvox Globator, 1992; 1996; 2001).
Jacques Vaché: Dopisy z války (Volvox Globator, 1994).
Boris Vian: Mravenci (Volvox Globator, 1994; 2001, s J. Pelánem).
Henri Michaux: Jistý Plume (Volvox Globator, 1995).
François Rabelais: Pantagruelská pranostyka, nesporná & neklamná & neomylná... (Volvox Globator, 1995)
François Rabelais: Pojednání o případném pití vína, totiž velikém & ustavičném... (Volvox Globator, 1995).
Alfred Jarry: Spekulace (Volvox Globator, 1997).
Raymond Queneau: Na ženský je člověk krátkej (Volvox Globator, 2001).
Boris Vian: Praktická rukojeť Saint-Germain-des-Prés (Revue Labyrint, 11-12, 2002).

Překlady z češtiny

Vladimír Holan: À tue-silence (Éditions K, 1990)
Jan Skácel: Paysage avec pendules (Éditions K, 1990).
Ivan Wernisch: Au jour d’ hier (Éditions K, 1990).
Vladimír Holan: L’Abîme de l’abîme (Plein Chant, 1991).
Miroslav Holub: Programme minimal (Circé, 1997).
Jan Zábrana: Toute une vie (Allia, 2005).

Časopisecky: Jan Neruda, Vladislav Vančura, Bohumil Hrabal, Ota Pavel, Jiří Gruša, Petr Kabeš, Olga Špilarová aj.

Uspořádal

Boris Vian (samizdat, Praha 1978).
Boris Vian (Jazzová sekce, Praha 1981).
Francouzská literatura I (Paříž 1986).
Francouzská literatura II (Paříž 1988).
L'Écrivain et le pouvoir (Paříž 1988).
Podzimní píseň Paula Verlaina v českých překladech (Paříž 1988).
Vladimír Holan (Bassac 1991).
Des 112 façons desquelles on peut faire rouler un tonneau à huile (Limoges 1999, s J. Pelánem).
Des 55 espèces de brodequins dont on peut s'entourer les pieds en hiver (Limoges 2001, s J. Pelánem).
Kde domov můj, varianty a parafráze (Praha 2004).

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii