Ohňostroj
Z Multimediaexpo.cz
Ohňostroj je světelné a zvukové představení vytvářené pomocí odpalovaných pyrotechnických pomůcek při slavnostních příležitostech (Nový rok, zahájení sportovní akce, významná výročí a jubilea) nebo pouze pro pobavení sebe a ostatních diváků.
Ohňostroje mohou být doprovázené hudbou, jejich provádění je stále více regulováno.
Obsah |
Historie
Ohňostroje, které původně měly sloužit k zahánění zlých duchů, byly odpalovány již ve staré Číně a jsou uznávány jako určitý druh umění v němž jsou pořádány i soutěže.
V České republice
Roku 1875 byl v Praze jeden obchod s ohňostroji.[1] Svatojánská noc[2][3] či benátská noc[4] byly oslavovány ohňostrojem.
Na území Česka se mezi lety 1945[5] a 1989 pořádaly velké veřejné ohňostroje především v Praze k politickým výročím v únoru,[6] květnu[7] a listopadu,[8] někdy i k jiným politickým událostem a v jiných městech.[9]
Po roce 1989 jsou oficiální novoroční ohňostroje pořádané městy, ty však jsou od přelomu tisíciletí často rušeny nebo omezovány. Důvodem je jejich hlučnost a dopad na zvířata, v roce 2021 antipandemická opatření, poté pro města nepřiměřené náklady.[10][11]
Pro ohňostroje nad 10 kg čistého obsahu výbušných látek stanovuje zákon ohlašovací povinnost a podmínky.[12] Soukromé ohňostroje navíc reguluje většina měst vyhláškami. Např. v Praze na přelomu let 2022/2023 Praze platil zákaz odpalování v centru města, v přírodních rezervacích a blízko sociálních zařízení anebo blízkosti útulků pro zvířata.[13]
Největší ohňostroj
Podle Guinnessovy knihy rekordů (2020) byla největší ohňostrojová show pořádána u příležitosti začátku roku 2016 u Philippine Arena ve čtvrti Ciudad de Victoria na Filipínách. Za hodinu a jednu minutu bylo odpáleno přes 810 tisíc ohňostrojů.[14]
Kritika
Kromě zábavy přináší ohňostroje řadu možných negativních jevů, mezi ně se řadí především výrazný hluk, znečištění ovzduší a životního prostředí. Exploze pyrotechniky může dosahovat až hodnoty 120 decibelů,[15] některé zdroje uvádí až 190 dB.[16] Takový hluk je nebezpečný například pro starší lidi, a také pro zvířata. Na každoroční novoroční ohňostroje reagují velmi negativně například domácí mazlíčci,[17] zdokumentovány jsou ale i negativní efekty na zvířata divoká. Ta se často snaží ve zmatku utéci z blízkosti zdroje hluku, opouštějí svá teritoria a úkryty. Po ohňostrojích se objevuje zvýšený počet osiřelých mláďat divokých zvířat.[16] Vysoce negativní je vliv ohňostrojů na divoce žijící ptáky; jsou známy případy jednotlivých úmrtí vyplašených zvířat,[18] ale také masových úhynů hejn stovek až tisíců ptáků, kteří po vyplašení umírají nárazem do budov, elektrického vedení či prostým šokem.[19][20]
Jak výroba, tak použití ohňostrojů představuje velkou zátěž pro životní prostředí. K výrobě se používají nebezpečné chemikálie a minerály těžené neekologickým způsobem. Znečištění ovzduší na Nový rok často stoupá ve městech až na desetinásobně horší hodnoty PM než ty, které panují obvykle,[21] může dokonce způsobit akutní otravu nebo přispět ke vzniku rakoviny.[22][23]
Galerie anglických ohňostrojů
 |
 |
 |
 |
Související články
Reference
- ↑ Statistická příruční knížka král. hlav. města Prahy za rok 1874. . Dostupné online.
- ↑ Český svět [online]. . Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Zásmucký. . Dostupné online.
- ↑ Český svět [online]. . Dostupné online.
- ↑ Květen [online]. . Dostupné online.
- ↑ Např. Slavnostní ohňostroj. Rudé právo, 23. 2. 1982, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Např. Ohňostroj k výročí osvobození. Rudé právo, 6. 5. 1980, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Např. Stotisícové shromáždění v Praze. Rudé právo, 8. 11. 1977, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Např. V Brně vyvrcholily oslavy 20. výročí osvobození města. Rudé právo, 26. 14. 1965, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Praha bude třetí rok bez ohňostroje. Nejprve vadil hluk, pak náklady a covid. Echo.24 [online]. . Dostupné online.
- ↑ Města šetří. Novoroční ohňostroje budou skromné, někde s nimi nepočítají vůbec. Deník.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Ohňostroje podle nových pravidel [online]. HZS Středočeského kraje. Dostupné online.
- ↑ Chystáte ohňostroj? Většina měst je reguluje, zkontrolujte raději vyhlášky, zní ze Svazu měst a obcí. iROZHLAS [online]. . Dostupné online.
- ↑ Largest firework display. Guinness World Records [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. ( )
- ↑ Pyrotechnika víc škodí, než baví. dTest.cz [online]. Čís. 12/2019 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ 16,0 16,1 Martin Pavelka: Temné stíny ohňostrojů - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Ohňostroje narušují psychiku zvířete. Jak je připravit na silvestrovské oslavy?. Lidovky.cz [online]. 2017-12-31 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ SYCHROVÁ, Věra. Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové. Birdlife.cz [online]. 2018-12-28 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové. Novinky.cz [online]. 2020-01-05 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Náhlá úmrtí tisíců ptáků v Americe a Švédsku. iROZHLAS [online]. 2011-01-06 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Ohňostroje zhoršily na Silvestra až desetinásobně znečištění ovzduší. Trvalo to několik hodin. ČT24 [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Ohňostroje vypustí tuny toxických látek. Nebezpečné jsou pro lidi i životní prostředí, varuje Akademie věd. iROZHLAS [online]. . Dostupné online.
- ↑ OHŇOSTROJE: toxická show s neúnosnými zdravotními riziky. AVex [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |