Nový Žďár

Z Multimediaexpo.cz

Nový Žďár u Aše (německy: Neuenbrand) byla před únorem 1948 velmi rozlehlá vesnice. Dnes je místní částí města Aše. Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly (žďárovali) kořeny.

Obsah 1 Geogragie 2 Historie 3 Vývoj počtu obyvatel 4 Poloha 5 Reference

Geogragie

Osada leží 2,5 km jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma. Horní část plynule navazuje na Mokřiny, na východě sousedí s Nebesy a na západě se nacházejí státní hranice s Německem. Nový Žďár je rozdělen silnicí I/64 z Aše do Chebu. V roce 2002 vystavěný ašský obchvat začíná právě zde. Kvůli častým dopravním nehodám na křižovatce silnice I/64 a ašského obchvatu, musela být dopravní infrastruktura v roce 2004 upravena, a byl zde postaven kruhový objezd.

Historie

Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. Po rozpadu vrchnostenské správy byla samostatná obec připojena k Mokřinám, od roku 1975 k Aši. Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším kamenolomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951. Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (tzv. Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova. V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916-1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů. V 90. letech minulého století zde byla postavena čerpací stanice. V roce 2007 se uvažovalo o vybudování sportovně-zdravotního centra, k realizaci projektu však nikdy nedošlo. V roce 2009 zde byla postavena velká betonárna firmy Zapa beton a.s..

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel^[1]

Rok	1850	1930	1947	1961	1970	2001
Počet obyvatel	179	380	166	43	44	24

Poloha

Nový Žďár leží mezi přírodními parky Halštrov a Smrčiny.

Reference

1. ↑ Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2001, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008"

Město Aš
Aš • Dolní Paseky • Doubrava • Horní Paseky • Kopaniny • Mokřiny • Nebesa • Nový Žďár • Vernéřov

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii