Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Nelahozeves
Z Multimediaexpo.cz
Obec Nelahozeves leží ve Středních Čechách v okrese Mělník 22 km vzdušnou čarou na sever od Prahy. Je známá jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Má 1454 obyvatel a cca 500 domů. Rozkládá se na levém břehu Vltavy, která zde dosahuje výšky 170 m nad mořem. Kromě původní vsi obec sestává ještě ze sousedních Podhořan, dvou dílů Hleďsebi a Lešan. Celek zaujímá plochu 997 hektarů. V minulých dobách k Nelahozevsi patřívaly Strachov a Lobeček na protější straně řeky.
Obsah |
Historie
Nelahozeves byla obydlena už od mladší doby kamenné. Dokazují to početné archeologické nálezy zejména ze sousední kralupské čtvrti Lobeč, z Lešan i z Hleďsebi. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Nelahozevsi pochází z roku 1352. Původně náležela Nelahozeves českému knížeti a později pražské kapitule, od níž přešla v husitských dobách znovu pod panovníkovu komoru. Roku 1469 ji dal král Jiří z Poděbrad svému rádci Řehořovi z Heimburka, později mu byla odňata.
Poté se stala předmětem sporů mezi církvemi a světskými vlastníky – až v letech 1544-1558 získal tvrz, poplužní dvůr i ves s mlýnem postupně pan Florián Gryspek z Gryspachu (1504–1589) a roku 1553 začal budovat zámek. Vybudoval zde velkou knihovnu a obrazárnu. V budování pokračoval jeho syn Blažej Gryspek z Gryspachu, který kolem roku 1613 dovršil stavbu zámku zhruba do konečné podoby. Po své smrti v roce 1620 však zanechal panství zadlužené, takže je roku 1623 koupila Polyxena z Lobkovic.
Celkem to bylo deset vsí, které ve třicetileté válce potom značně utrpěly zejména od Švédů, avšak ve druhé polovině 17. století byly dány hospodářsky do pořádku. V majetku Lobkoviců zůstala Nelahozeves jako fideikomisní (od roku 1677) až do rozpadu feudalismu v roce 1848, resp. jako samostatný velkostatek až do poloviny 20. století, tj. i po pozemkové reformě z doby první republiky.
Od roku 1845 zde byla ve výstavbě železniční trať z Prahy na sever, pravidelná doprava na ní začala fungovat na jaře 1851. Velký význam pro obec měla v minulých staletích řeka Vltava, která sloužila jako dopravní tepna. Vzhledem ke zvýšené poloze netrpěla Nelahozeves zpravidla vůbec povodněmi, ze kterých jako největší je nutno připomenout záplavy z let 1784, 1845 a 1890. Regulace řeky byla uskutečněna kolem přelomu 19. a 20. století, intenzivní lodní doprava se rozvinula až ve 20. století.
Geologie
Nelahozeves je tvořena plasticky modelovanou kotlinou, která se svažuje od západu k Vltavě z velvarské pláně (asi 270 m nad mořem). Geologicky tvoří katastr současné Nelahozevsi převážně masivy druhohorního křídového útvaru (cenoman, turon), zpod čtvrtohorních nánosů tu vystupují na povrch rozmanité pískovce a opuky, těžené a vyvážené odtud pro svou vynikající kvalitu už ve středověku. Starší prvohorní permokarbon se nalézá většinou v nevelké hloubce pod křídou, jak to v minulém století dokazovalo zejména dolování kamenného uhlí u železničních tunelů a v Lešanech.
Místní části
- Hleďsebe 1.díl
- Hleďsebe 2.díl
- Lešany
- Nelahozeves
- Podhořany
Památky a turistické zajímavosti
- Rodný dům Antonína Dvořáka stojí přímo naproti gotickému kostelíku sv. Ondřeje. V rodném domě je zřízeno Muzeum Antonína Dvořáka a každoročně se zde pořádají slavnosti Dvořákova Nelahozeves ke dni jeho narození.
- Zámek Nelahozeves je jedním ze skvostů české renesanční architektury. Od počátku 90.let opět patří roudnické větvi rodiny Lobkoviců. Na zámku je uložena jedna z největších českých sbírek španělského malířství přelomu 16. a 17. století. Na zámku je též uložena největší zámecká knihovna v Čechách.
- Kostel svatého Ondřeje
- Dřevěná zvonice při kostele
Galerie
Průmysl
Na okraji obce se nachází centrální úložiště ropy pro celou Českou republiku, které je postaveno ve vytěžené pískovně. Proudí sem ropa z ropovodů Družba a Ingolstadt. Celková kapacita nádrží se pohybuje okolo 1 300 000 m³ ropy. Zásobník se skládá ze 14 nádrží, čtyři z nich mají kapacitu 125 000 m³ (dvě další jsou ve výstavbě). Jedná se o hlavní skladové zásoby ropy České republiky.[1] V obci se nachází velká výrobna PTZ Nelahozeves, tedy Povltavských tukových závodů, od roku 1993 patřících české pobočce nadnárodní společnosti Unilever. Továrna vznikala od třicátých let 20. století, vyráběly a vyrábí se zde pokrmové tuky – např. Hera, Perla atd. Od názvu obce je odvozena značka mýdla Nela, které se zde vyrábělo.
Literatura
- J.M.KVĚT. Mládí Antonína Dvořáka. Praha : Orbis, 1943. S. 122.
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Nelahozeves na Vltavě, s. 194-201.
Reference
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Města a obce okresu Mělník |
---|
Býkev • Byšice • Cítov • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň • Dolany • Dolní Beřkovice • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply • Hořín • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín • Kanina • Kly • Kojetice • Kokořín • Kostelec nad Labem • Kozomín • Kralupy nad Vltavou • Ledčice • Lhotka • Liběchov • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou • Malý Újezd • Medonosy • Mělnické Vtelno • Mělník • Mšeno • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves • Neratovice • Nosálov • Nová Ves • Obříství • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín • Spomyšl • Stránka • Střemy • Tišice • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice • Velký Borek • Veltrusy • Vidim • Vojkovice • Vraňany • Všestudy • Všetaty • Vysoká • Zálezlice • Zlončice • Zlosyň • Želízy |