Nekalá soutěž

Z Multimediaexpo.cz

Nekalá soutěž je stav, který nastane, pokud soutěžitel (účastník hospodářské soutěže, ať už podnikatel nebo nepodnikatel) jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže a toto jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.^[1] Tyto podmínky, označované jako generální klauzule, musí být splněny kumulativně (současně). Dobré mravy soutěže nejsou zákonem definovány; o tom, zda byly v konkrétním případě porušeny, rozhoduje soud. Nekalosoutěžní jednání nemusí nutně způsobit újmu (soutěžitelům nebo zákazníkům), jedná se o ohrožovací delikt. Skutková podstata je tak naplněna už tehdy, když tato újma jen hrozí.

Občanský zákoník v ustanovení § 2976 odst. 2 demonstrativně uvádí skutkové podstaty, při jejichž naplnění k nekalé soutěži dojde a v následujících paragrafech (§ 2977–2987) je blíže specifikuje. Vedle skutkových podstat v zákoně uvedených však existuje množství dalších (tzv. soudcovských, resp. preatorských skutkových podstat), které jsou řazeny pod generální klauzulí.

Obsah 1 Skutkové podstaty nekalé soutěže 2 Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži 3 Literatura 4 Reference 5 Externí odkazy

Skutkové podstaty nekalé soutěže

1. Klamavá reklama – reklama, která klame nebo je způsobilá klamat (tedy je způsobilá ovlivňovat hospodářské chování osob na základě mylných nebo zavádějících informací, resp. prezentování faktů)
2. Klamavé označení zboží a služeb – vyvolává mylnou představu, že věc pochází z určité oblasti, místa, od určitého výrobce nebo že má určité vlastnosti, popř. jakost
3. Srovnávací reklama – je přípustná, pokud není klamavá, srovnává jen zboží nebo služby určené ke stejnému účelu a uváděné informace jsou fakticky správné a ověřitelné
4. Vyvolání nebezpečí záměny – napodobování cizích výrobků, užití názvu nebo loga jiného soutěžitele
5. Parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
6. Podplácení – nabízení „úplatku“ členům statutárních orgánů nebo zaměstnancům „konkurence“ za účelem, aby se sami dopustili nekalosoutěžního jednání
7. Zlehčování – rozšiřování nepravdivých i pravdivých údajů o výrobcích, výkonech nebo poměrech jiného soutěžitele, které je způsobilé mu přivodit újmu
8. Porušení obchodního tajemství
9. Dotěrné obtěžování (spam)
10. Ohrožení zdraví nebo životního prostředí – soutěžitel získává výhodu díky nedodržování norem na ochranu zdraví a životního prostředí

Smlouva, její část nebo její jednotlivé ustanovení, při jejímž uzavření byl porušen zákaz nekalé soutěže, je od počátku neplatná.

Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

Poškozený soutěžitel nebo i spotřebitel může požadovat:^[2]

• zdržení se takového chování,
• odstranění závadného stavu,
• poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (i v penězích),
• náhradu škody a
• vydání bezdůvodného obohacování.

Kromě parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování a porušení obchodního tajemství může být aktivní a žádat nápravu i jinak nezúčastněná právnická osoba, pokud je jejím účelem ochrana zájmů soutěžitelů nebo zákazníků.^[3]

Literatura

• ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. § 2972–2990. Praha : C. H. Beck, 2014. 364 s. ISBN 978-80-7400-522-0.  

Reference

1. ↑ § 2976 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“). Dostupné online.
2. ↑ § 2988 o. z.
3. ↑ § 2989 odst. 1 o. z.

Externí odkazy

• Petr Hajn: Dobré mravy a poctivý obchodní styk 5. část
• Evropská iniciativa na podporu spotřebitelů – Směrnice o nekalých obchodních praktikách a přeshraniční pomoc

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii