Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Metro v Minsku
Z Multimediaexpo.cz
Metro v Minsku (Мінскае метро) tvoří systém podzemní dráhy pod běloruským hlavním městem Minskem.
Bylo otevřeno v roce 1984 a skládá ze dvou linek (Moskovskaja a Avtozavodskaja. Za den přepraví 800 000 cestujících (zhruba třetina všech, kteří v běloruském hlavním městě cestují MHD). Ti mohou využít v současnosti 25 stanic. Technické zázemí tvoří dvě depa, každá z linek má svoje.
Obsah |
Historie
Během poloviny 20. století počet obyvatel metropole tehdejší Běloruské SSR překročil jeden milion, což se projevilo i na dopravní situaci. Koncem 60. let se objevily první plány výstavby moderního systému podzemní dráhy. Stavět se začalo 16. června 1977 a slavnostní otevření proběhlo o sedm let později, 30. června 1984. Minské metro se tak stalo prvním a jediným v Bělorusku a devátým v tehdejším SSSR. Dosud se vybudovalo 25 stanic na 30,3 km tratí a dvě depa. Metro je založené mělko; eskalátory se nacházejí pokud tak jen krátké. V celé síti jich je pouze 30.
Přestože rozpad Sovětského svazu a konec socialismu přivedly nové Bělorusko do těžké ekonomické situace, která zasáhla všechna odvětví, výstavba metra se nezastavila. Někteří lidé to přičítají k pomalé transformaci celé země, která částečně ještě funguje na principech staré velmoci. Poslední nové stanice přibyly v roce 2007, prodloužení Moskevské linky o 5 nových stanic je ve výstavbě. První část prodloužení by měla být hotova v roce 2012. Plánuje se i prodloužení druhé linky a výstavba jedné či dvou dalších linek.
Mimořádné události
30. května 1999 se nedaleko stanice Němiga konal rockový open-air koncert sponzorovaný místním pivovarem. Kvůli silné dešťové přeháňce se stovky diváků šly schovat před deštěm do vestibulu stanice. Na kluzkých schodech jich mnoho uklouzlo a vypukla tlačenice. Ušlapáno bylo 53 lidí, dalších 250 bylo zraněno. V zemi byl vyhlášen třídenní národní smutek.
11. dubna 2011 vybuchla na nástupišti přestupní stanice Okťabrskaja bomba v době, kdy ve stanici stály soupravy metra v obou směrech. Minimálně 11 lidí bylo zabito, více než 100 lidí bylo zraněno. Událost je vyšetřována jako teroristický útok.
Statistiky
Podle statistik z roku 2005 byla průměrná cestovní rychlost vlaků 50,5 km/h (což se řadí k nejvyšším v rámci podzemních drah v bývalém SSSR). Ve špičce je maximální interval 2 minuty na první a 2,5 minut na druhé lince. Nejvíce se nasazuje až třicet souprav na linku. Minské metro je čtvrté nejvíce vytížené ze všech podzemních drah v bývalém SSSR, před ním je pochopitelně Moskva, dále Petrohrad a Kyjev.
Stanice
(názvy stanic jsou uvedeny v ruštině a běloruštině, v závorce v české transkripci, a dále v českém překladu)
1. Московская линия (Moskovskaja linija), Маскоўская лінія (Maskouskaja linija), Moskevská linka
- Уручье (Uručje), Уручча (Uručča), Uručje
- Борисовский тракт (Borisovskij trakt), Барысаўскі тракт (Barysauski trakt), Borisovská cesta
- Восток (Vostok), Усход (Uschod), Východ
- Московская (Moskovskaja), Маскоўская (Maskouskaja), Moskevská
- Парк Челюскинцев (Park Čeljuskincev), Парк Чалюскінцаў (Park Čaljuskincav), Park Čeljuskinců
- Академия Наук (Akademija nauk), Акадэмія навук (Akademija navuk), Akademie věd
- Площадь Якуба Коласа (Ploščaď Jakuba Kolasa), Плошча Якуба Коласа (Plošča Jakuba Kolasa), Náměstí Jakuba Kolase
- Площадь Победы (Ploščaď Pobědy), Плошча Перамогі (Plošča Peramohi), Náměstí Vítězství
- Октябрьская (Okťabrskaja), Кастрычніцкая (Kastryčnickaja), Říjnová (přestupní)
- Площадь Ленина (Ploščaď Lenina), Плошча Леніна (Plošča Lenina), Leninovo náměstí
- Институт Культуры (Institut Kultury), Інстытут Культуры (Instytut Kultury), Kulturní institut
2. Автозаводская линия (Avtozavodskaja linija), Аўтазаводская лінія (Autazavodskaja linija), linka Automobilky
- Каменная Горка (Kamennaja gorka), Каменная Горка, Kamenná hůrka
- Кунцевщина (Kuncevščina), Кунцаўшчына (Kuncauščyna), Kuncevščinova
- Спортивная (Sportivnaja), Спартыўная (Spartyunaja), Sportovní
- Пушкинская (Puškinskaja), Пушкінская (Puškinskaja), Puškinova
- Молодёжная (Moloďožnaja), Маладзёжная (Maladzjožnaja), Mládeže
- Фрунзенская (Frunzenskaja), Фрунзенская, Frunzeho
- Немига (Němiga), Няміга (Ňamiha), Němiga/Ňamiha
- Купаловская (Kupalovskaja), Купалаўская (Kupalauskaja), Kupalova (přestupní)
- Первомайская (Pěrvomajskaja), Першамайская (Peršamajckaja), Prvomájová
- Пролетарская (Proletarskaja), Пралятарская (Praljatarskaja), Prolétářská
- Тракторный завод (Traktornij zavod), Трактарны завод (Traktarny zavod), Traktorový závod
- Партизанская (Partizanskaja), Партызанская (Partyzanskaja), Partyzánská
- Автозаводская (Avtozavodskaja), Аўтазаводская (Autazavodskaja), Autozávodu
- Могилёвская (Mogiljovskaja), Магілёўская (Mahiljouskaja), Mogilevská/Mohylevská
Fotogalerie
Související články
Externí odkazy
- Oficiální stránky o Minské dopravě
- Stránky fanoušků
- Stránky fanoušků
- Urbanrail.net Informace na stránkách Urbanrail.net (anglicky)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |