The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Městské tepelné ostrovy
Z Multimediaexpo.cz
Městské tepelné ostrovy (též tepelné ostrovy měst nebo tepelné ostrůvky) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.
Obsah |
Měření
Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra. U největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C. Díky postupnému uvolňování tepla těchto povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu slunce a v průběhu noci. Důvod tepelných rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je v městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.
Účinek
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2-4 °C. Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru.
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, a podobně.[1]
Příklad
Příkladem měststského tepelného ostrovu u nás může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota ( ) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden -0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden -1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.
Související články
Reference
Externí odkazy
- http://old.mendelu.cz/~opr/kestazeni/apbio/seminare/ApB_Seminar_2.pdf
- http://www.infojet.cz/ekologie/warming.html
- http://www.simopt.cz/energyweb/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=1.7.7
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |