Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Lomnice (okres Brno-venkov)

Z Multimediaexpo.cz

Radnice naproti kostelu v Lomnici

Lomnice (německy: Lomnitz) je městys nacházející se v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov.

  • Ke dni 25. 2. 2008 zde žilo 1 342 obyvatel, z toho 673 mužů a 669 žen.
  • Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo 1 414 obyvatel

Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou

Obsah

Historie

Lomnice kolem roku 1815

První písemná zmínka pochází z roku 1281, kdy jistý Tas, syn Vznaty z Lomnice, svědčí na listině Artleba Dubna (rodem z Deblína), který prodává klášteru v Tišnově vesnici Újezd u Pohořelic. Jde tu o první zmínku Lomnice jako obydleného místa, ale taky o první zmínku šlechtického rodu, který obýval lomnický hrad.

V polovině 30. let 12. století zakládají královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., a její syn Přemysl, moravský markrabě a bratr Václava I., klášter blízko Tišnovic, dnešního Tišnova, který se jmenuje Porta Coeli (Brána nebeská). Byl to první ženský klášter cisterciáckého řádu na Moravě, založený královskou rodinou. Roku 1235 věnuje markrabě Přemysl tišnovskému klášteru ves Lomnici a ta byla později přejmenována na Lomničku.

Vedle kolonizace zeměpanské se v 1. polovině 13. století rozjíždí i kolonizace šlechtická. O blízkosti Lomnicka a zboží patřících příslušníkům rodu Tasovců, ze kterého pocházel Vznata, by se mohlo hovořit o listině z roku 1235, jež potvrzuje statky kláštera v Doubravníku dobře obdařeného pány z Medlova (později Pernštejnové), která mluví o Manow, Clococh, Racov, Borihnev et omnia novalia, que sunt illa parte aque usque ad terminos Thassonis (o Maňové, Klokočí, Rakově, Boříkově a o všech nově obdělaných polích (území), která jsou na té straně vody až k hranicím tohoto území a na ty má nárok Tas.

Hrad kde pravděpodobně původně přebývali Tasovci se nachází 2 km na jih od Osik, nad údolím potoka Besénku s kostelíkem sv. Stanislava v předpolí. O hradu Osiky není žádná písemná zmínka, není dokonce známo jeho pravé jméno. Ve třetí čtvrtině 13. století založili Tasovci hrad v Lomnici.

Pohled na Lomnici na podzim

Páni z Lomnice jako svůj erb měli černé křídlo ve stříbrném poli. V roce 1415 měl tento erb nejvyšší komoří soudního okrsku, Jan starší z Lomnice.

Tasovou manželkou se stala Kateřina z Deblína, zakladatelka kláštera dominikánek na Starém Brně (nyní na tom místě stojí nemocnice u sv. Anny). Klášter se stal místem, kde lomničtí pánové mohli přebývat, když byli v Brně.

V polovině 14. století patří rod pánů z Lomnice mezi staré rody a společně s pány z Lipé, Pernštejny, Kunštáty, Lichtenburky, Boskovici nebo Cimburky může být počítán mezi šlechtickou elitu Moravy.

V blízkostosti Lomnice byl hrad Louka, první zmínky v roce 1360 a vznikl nejspíš do konce 13. století (v roce 1416 prodán Janu Ozorovi z Boskovic), a hrad v Deblíně (dědictví po pánech z Deblína, z tohoto rodu pocházela Tasova manželka Kateřina), v roce 1415 prodán Artlebovi z Drahotuše.

V 2. polovině 15. století se Lomnice stává městečkem, protože v roce 1504 je takto o ní zmiňováno. Posledním lomnickým pánem z Markvartovy strany, byl Jiřík z Lomnice. A pak v Lomnici přebýval Oldřich z Lomnice. Od roku 1662–1848 v Lomnici byli Serényiové. Za první republiky a okupace (1918–1945) byl posledním majitelem lomnického velkostatku Alois Serényi. Po přestavbě, kterou hrabě Serényi podnikl, se z Lomnice stalo jedno z nejkrásnějších a barokních městeček na moravském venkově.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]

Významné osobnosti

Obyvatelstvo

Podle úředního odhadu k 1. lednu 2007 žilo v městyse Lomnici 1323 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel městyse Lomnice[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2143 2063 1947 1872 1869 1651 1629 1465 1407 1305 1241 1202 1243

Počet obyvatel místní části Lomnice až do 60. let 20. století klesal. Od té doby se zvyšuje.

Vývoj počtu obyvatel místní části Lomnice[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991
Počet obyvatel 1798 1687 1569 1545 1549 1366 1327 1227 1158 1070 1050 1060

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

Socha sv. Jana Nepomuckého před Lomnicí

Příroda

Přírodní hranici Lomnicka tvoří údolí řeky Svratky a údolí Chlébského potoka. Na východě je území ohraničeno katastry obcí, které patřily k lomnickému panství – Zhoře, Bukovice a Unína. Jižní hranice jde přes Jamné a Lomničku ke Štěpánovicím. Toto území má plochu přes 100 km². Vysoký kopec u Lomnice se nazývá Sýkoř a má nadmořskou výšku 704 m n. m. Oproti Sýkoři je nejnižším místem městyse potok Besének s nadmořskou výškou 270 m n. m.

V Lomnici se nachází doubravy, bučiny, suťové lesy a skály, potoční a říční luhy, olšiny a prameniště, jehličnaté lesy, rozptýlená dřevinná vegetace, nejvíce křoviny, louky a pastviny, vlhké luky a mokřády, xerotermní lada a lemy.

Z živočišstva zde žije srnec, daňci, prase divoké, mufloni v sýkořských lesích, kuna skalní, jezevec lesní, kuna lesní, veverka obecná a ježek východní.

Zdejší hora Sýkoř se jmenuje takto, protože v lesích bylo hodně sýkor. Kromě sýkor tu přebývají mlynaříci, králíčci obecní, taky tu je sojka obecná, holub hřivnáč, brhlík lesní, střízlík obecný, šoupálek dlouhoprstý, linduška lesní, budníček lesní aj.

Nachází se tu i Přírodní park Svratecká hornatina. Z lomnického náměstí vede naučná stezka Járy Cimrmana, která končí u Sýkořské myslivny, kde je jeho plastika.

Příroda na podzim

Barevné stromy

Podzimní příroda

Pasoucí se stádo krav

Územní ochrana

Aby byly vzácné a ohrožené druhy a jejich společenství chráněna, jsou vyhlašována maloplošná chráněná území. První takovou rezervací na Lomnicku byla Sokolí skála (vyhlášeno roku 1949) a Údolí Chlébského potoka (vyhlášeno roku 1953). K těmto dvěma byla přidána přírodní rezervace Ploník u Černovic v roce 1988. Ovšem nejdůležitějším datem byl rok 1990, kdy se na základě podkladů Geografického ústavu ČSAV v Brně podařilo vyhlásit více než 10 dalších maloplošných chráněných území, nejvíce v sýkořských lesích. Dnes se u nachází 23 přírodních rezervací a památek o rozloze cca 550 ha.

Přírodní památky a rezervace:

Kromě přírodních rezervací a památek zavedl zákon o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 tzv. významné krajinné prvky. Na Lomnicku jich byly vyhrazeny desítky. Např. Výšinky pod Luzichovou, Vršky u Brumova, Meze pod Lískovcem, Pod Prašincem, Příčné, Zadní Svačinka, Rašovská lada, Bedřichovský potok, Zhořský mokřad, Borkovcův kopec, Šibeniční horka, Pod Rejholcem, Ledňovy a Jahodná. Nalezneme zde i různé památné stromy.

Související články

Literatura

  • KONEČNÝ, M., CENKOVÁ, P. Lomnice: příroda, historie, osobnosti, památky. 1. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. 279 s. ISBN 80-7323-140-9

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  2. ↑ 2,0 2,1 Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů Český statistický úřad


Brusná | Lomnice | Řepka | Veselí

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lomnice (okres Brno-venkov)
  Města, městyse a obce okresu Brno-venkov  

Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky • Domašov • Doubravník • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves • Kuřimské Jestřabí • Lažánky • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice • Nelepeč-Žernůvka • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí • Podolí • Pohořelice • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec • Želešice • Železné • Židlochovice

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lomnice_(okres_Brno-venkov)“