Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Kojetice (okres Třebíč)

Z Multimediaexpo.cz

Kojetice (zvuk Kojetice, něm. Kojetitz, odvozeno od osobního jména Kojata,[1] jinak také Kojetice na Moravě, s předložkou 2. pád do Kojetic, 6. pád v Kojeticích) je obec nácházející se ve střední části okresu Třebíč, v kraji Vysočina. Kojetice leží na řece Rokytné 7, 5 km jihozápadně od bývalého okresního města Třebíče a 9 km severozápadně od Jaroměřic nad Rokytnou. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 480 m n. m. (rybník Pod Šibenem) a 514 m n. m. (vrchol jižně od Kojetic). Kojetice mají k roku 2009 454 obyvatel.[2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.[3] Samotná obec dnes leží v údolí. Na návrší k zámku Sádku je druhá část obce nazývaná Chalupy. Ke Kojeticím přiléhá také nádraží, které je od obce odděleno a stojí 1 km jižním směrem za vesnicí. Nedaleko obce se nachází hrad Sádek, pod kterým vznikly nejsevernější vinice znojemského vinařského regionu. Součástí tohoto „vinařského a kulturního centra“ je hotel s restaurací, vinné sklepy, vinotéka, amfiteátr a přírodní park s naučnou stezkou. Obec má také své koupaliště, které leží vedle silnice do Třebíče.

Obsah

Dějiny

Hrad Sádek a část obce Chalupy okolo roku 1906

Ze starších dob byla poblíž Kojetic nalezena kamenná broušená industrie, která je řazená do kultury keramiky nejstaršího neolitu. Kojetice od starodávna náležely k majetku sádeckého panství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 v souvislosti se prodejem části lánů patřících k hradu Štěpána z Újezda jistému Jakubu z Kojetic.[3] Část vesnice byla totiž již předtím zastavována sádeckými pány. Podle dostupných pramenů však existovaly Kojetice již dříve, snad ve 12. století, a jejich zakladatelem by měl být jistý Kojata z rodu Hrabišiců. V téže době měl vzniknou i hrad Sádek, jehož posláním bylo střežit Haberskou stezku.[4] Jeho existence je však s jistotou doložena až k roku 1286, kdy je znám jako hrad Ungersberg.[4] Roku 1373 zakoupil Sádek od Jimrama z Újezda, syna Štěpána z Újezda, spolu se čtyřmi lány v Kojeticích Filip z Jakubova se svým synem, který předtím, již roku 1358, obdržel část Kojetic od Jakuba z Kojetic. Roku 1399 se Kojetice stávají majetkem Hynka z Valdštýna. Na počátku 15. století kvůli nepokojnému vladykovi Přechovi vstopili Kojetice do širšího povědomí v celém království.[5] Za husitských válek byl hrad Sádek obléhán husity a v důsledku toho byla vesnice s okolím vypálena. Dalším mezníkem v dějinách Kojetic je rok 1468, kdy byly opět, podobně jako Třebíč, vypáleny vojsky uherského krále Matyáše Korvína při jeho tažení na Moravu. V 16. století Kojetice se situace konečně uklidnila a Kojetice přešly z majetku zemanů, sídlícíh v kamenné tvrzi ve vesnici, zpět do majetku sádeckých pánů.[5] V roce 1672 je v obci uváděno 6 celoláníků, 5 půlláníků, 9 čtvrtláníků a 5 chalupníků.[6] Roku 1871 bylo jižně od obce na nově vzniklé trati 241 vystavěno nádraží Kojetice na Moravě. Železnice zajistila lepší dopravní spojení s Jihlavou a Znojmem. Dopravu do nejbližšího města, Třebíče, však nezjednodušila. Lepšímu spojení obce i s vzdálenějším okolím pomohlo zřízení pošty roku 1885. Na začátku 20. století žilo v Kojeticích 7 celoláníků, 14 půlláníků a podsedníků a ostatní obyvatelé byli domkaři. V roce 1900 byla v Kojeticích postavena četnická stanice později, od roku 1945, stanice SNB a od roku 1990 Policie ČR. V letech 1980 až 1990 byly sloučeny obce Kojetice, Mikulovice, Horní Újezd a Vacenovice a sdílely jeden místní národní výbor.[7]

Geografie a geologie

Kojetice jsou vesnice ležící v České republice. Podle historického rozdělění náleží na Moravu, administrativně jsou řazeny do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Nejbližším městem s rozšířenou působností je bývalé okresní město Třebíč ležící 7, 5 km severovýchodně od Kojetic. Druhým nejbližším městem jsou Jaroměřice nad Rokytnou, které se nacházejí 8, 5 km jihovýchodně od vesnice. Sousedními obcemi jsou Mikulovice a Horní Újezd, které dohromady s Kojeticemi tvoří pomyslný trojúhelník a v letech 1980 až 1990 byly také spojeny.[7] Z geologického hlediska se větší část obce se rozkládá na žulách a rulách. Západní část obce pak leží čásečně na pararulách a usazených horninách. Ve výchdní části se pak vyskytují další přeměněné horniny.[8] Geomorfologicky spadají Kojetice do Stařečské pahorkatiny, která je součástí Jevišovické pahorkatiny.[9] V okolí se také nachází několik pahorků sopečného původu, nejbližšími jsou pahorky Sádek, Čichna a Mikulovická hora.[8]

Vývoj Kojetic na mapách
Mapa Kojetic z Prvního vojenského mapování Mapa Kojetic z Druhého vojenského mapování Mapa Kojetic z Třetího vojenského mapování Přehledový plánek zachycující dnešní situaci
1764–1768 1836–1852 1876-1878 2009

Demografie

Farní kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě

Obec Kojetice měla roku 1869 celkem 428 obyvatel. Po mírném poklesu, začal počet obyvatel vzrůstat až do roku 1930, kdy dosáhl vrchní hranice 494. Od té doby počet obyvatel Kojetic po poklesu kolísá okolo 450 obyvatel. Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 433 obyvatel, což je druhý nejnižší stav od roku 1869, z toho 224 žen a 209 mužů.[10] Nejvíce obyvatel pak bylo ve věku 20–29 let.[10] Národnostní složení obyvatel vesnice bylo poměrně homogenní – 362 obyvatel se hlásilo k národnosti české, 57 k národnosti moravské a z ostatních národností byla zastoupena pouze národnost slovenská, ke které se přihlásil jeden občan, a národnost ukrajinská, zastoupená dvěma občany.[10]

Vývoj počtu obyvatel Kojetic[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2007 2008 2009
Počet obyvatel 428 423 390 429 462 494 494 412 469 489 489 442 433 462 457 461 454

Z 433 obyvatel bylo v roce 2001 226 věřících, z toho 215 se hlásilo k Římskokatolické církvi, tři obyvatelé k Českobratské církvi evangelické a pouze jeden občan k Pravoslavné církvi v Českých zemích a na Slovensku.[10] V obci se nenachází ani kostel ani kaple, svou faru mají Mikulovice v Horním Újezdě.

Doprava

Nádraží v Kojeticích

Již ve starověku vedla v blízkém okolí Kojetic významná obchodní stezka zvaná Haberská, která vedla přes Čáslavice, Kojetice, Stařeč, Přibyslavice a Brtnici, kde se křížila se stezkou Lovětínskou, později zvanou i Třebíčská stezka, ta vedla od starého Brna, přes Zastávku u Brna, Vladislav, Trnavu a končila v Lovětíně. Bezpečnost obchodníků putujících po stezce tehdy měl za úkol střežit hrad Sádek.[12] Dnes jsou Kojetice s nejbližším městem Třebíčí spojeny silnicí přes Mastník a Stařeč západním směrem, nebo východním směrem přes Mikulovice a Slavice. V obou směrech je společností ICOM transport zajištěna příměstská autobusová doprava. Železniční spojení obce zajišťuje nádraží Kojetice na Moravě, ležící na trati 241 ze Znojma do Okříšek postavené v roce 1871. Dnes je nádraží využíváno turisty mířícími na hrad Sádek. Ve stanici staví pouze osobní vlaky, rychlíky jí projíždějí bez zastavení. K stanici přiléhá také vlečka zavedená do areálu společnosti ADW Agro. Zajímavostí jsou také dva historické pákové semafory postavené poblíž.

Hospodářství a politika

Od roku 1924 byla poblíž obce otevřená cihelna. Roku 1930 k ní přibyl ještě kamenolom. Oba podniky již zanikly.[3] Dnes v Kojeticích sídlí několik významných hospodářských objektů. Nejvýznamnější společností zde je asi ADW Agro, která má zemědělský areál s čerpací stanicí nedaleko kojetického nádraží. Společnost se zaměřuje především na výrobu krmných směsí a ochraných přípravků pro zemědělce.[13] Sesterská společnost ADW Bio otevřela v Kojeticích roku 1999 čerpací stanici, do které dodává vlastní ekologická paliva.[14] Další významnou společností, která má své sídlo a provozovnu v Kojeticích, je lisovna plastů Hekuplast. Společnost vyrábí plastické hmoty litím do forem. Věnuje se také dodávání plastových součástek pro automobilový průmysl.[15] Posledním významnějším hospodářským činitelem je ZD Výčapy, které má v Kojeticích svou pobočku. Vedle toho působí v Kojeticích ještě několik menších firem a podnikatelů.[16] Obchodní sféru tvoří v Kojeticích obchod se smíšeným zbožím, hostinec a informační centrum.[16][17] Od roku 1887 se ve vedení obce vystřídalo 21 představitelů.[p 1] Současným starostou Kojetic je Vladimír Chromý, který se svého úřadu ujal 9. května 2005 po odstoupení bývalé starostky Mgr. Jaroslavy Uhrové.[7]

Kultura

V obci působí několik dobrovolných sdružení. Většina z nich je sportovně zaměřená. Sk Kojetice je fotbalový oddíl působící v krajském přeboru. Družstvo se dlouhodobě objevuje na předních místech souteže a již několikrát obsadilo druhé místo.[18] Vedle koupaliště se ve vesnici nachází také tenisové kurty, na kterých hraje tenisový oddíl čítající téměř 50 členů. Kurty jsou také hojně navštěvovány turisty. Součástí areálu je i hřiště pro hraní odbíjené.[19] Významným činitelem v oblasti sportu je též jednota Sokol Kojetice založená roku 1922[3], která vlastní již zmíněné tenisové kurty a sokolovnu z roku 1927. Během roku pořádá Sokol několik kulturních akcí, zvláště plesů a tanečních zábav.[20] Sbor dobrovolných hasičů byl v Kojeticích založen roku 1900. Dnes se dvě družstva hasičů zúčastňují okresních soutěží.

Obecní pečeť Kojetic

Od roku 1886 působí v Kojeticích samostatná jednotřídní „obecná“ škola. Roku 1913 byla rozšířena na dvojtřídní.[1] Další vývoj škola zažila v po druhé světové válce, kdy k ní byl až od zámku roku 1956 přiveden vodovod a následně k základní škole o čtyři roky později přibyla i škola mateřská. Ředitelkou školy je od 1. srpna 1999 Mgr. Jaroslava Uhrová. V současné době má škola kapacitu 40 žáku, disponuje školní jídelnou a družinou.[21] Ve školním roce 2008/2009 navštěvuje školu i přes její kapacitu pouhých dvanáct žáků. To je znatelný pokles, vzhledem k tomu, že v roce 2005 to bylo o osm žáků více.[22] Kvůli poklesu počtu dětí ve vesnici se již několikrát diskutovalo o jejím zrušení.[7] Kulturu v obci podporuje také Obecní knihovna s 2584 svazky knih sídlící na obecní úřadě.[23] Dřívějšími spolky jsou Národní jednota pro jihozápadní Moravu a Omladina založené roku 1911 a spolek Domovina z roku 1924. Svůj farní úřad vždy měly Kojetice v sousední obci Horním Újezdě. Z tohoto důvodu mají Kojetice v obecní pečeti apoštoly Petra a Pavla, jimž je zasvěcen tamní kostelík.[5] Novější pečeť je pak ještě okolo opatřena nápisem Pečeť obce Kojeticky.[1] S Horním Újezdem Kojetice dříve sdílely i školu.

Památky a zajímavosti

  • Sádek - zámek stojící na vrchu nad vesnicí, dříve hrad
  • skladiště bývalého hospodářského družsva pocházející z 30. let 20. století, stojící u nádraží zaujme svou architekturou, díky které je dominantou okolí.[3]
  • lípa na hradě Sádek - asi 250 let stará finalistka soutěže Strom roku 2006
  • kaple sv. Václava - postavena a vysvěcena roku 1933[4]

Kojetice jsou členem Ekologického mikroregionu Rokytná.

Lidé

  • Matěj Černý (1888-1918), četař českých legií ve Francii, zahynul v boji u Michelbachu. Roku 1993 mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě.[3]

Literatura a periodika

  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Kojetice, s. 265-267.
  • ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Kojetice, s. 71.

Poznámky

  1. ↑ Seznam představitelů Kojetic naleznete na stránce Seznam představitelů Kojetic (okres Třebíč).
  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Kojetice, s. 265.  
  2. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2009 [XLS]. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, 2009-01-01, [cit. 2009-09-05]. Dostupné online.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Kojetice, s. 71.  
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 ?. Historie obce Kojetice [online]. Institut regionálních informací, s.r.o., 2004, [cit. 2009-05-19]. Dostupné online.  
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 ?. Z historie obce [online]. Kojetice : Obecní úřad Kojetice, 2008-04-19, [cit. 2009-05-20]. Dostupné online.  
  6. ↑ Dvorský, l. c. 2008, str. 266.
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 Obecní úřad Kojetice. Zpravodaj obce Kojetice - rok 2005 [online]. Kojetice : Obecní úřad Kojetice, 2005-12-01, [cit. 2009-05-22]. Dostupné online.  
  8. ↑ 8,0 8,1 http://mapy.geology.cz/
  9. ↑ ?. O vinařství v obci Kojetice - Geologická charakteristika obce [online]. Kojetice : Institut regionálních informací, s.r.o., 2004, [cit. 2009-08-08]. Dostupné online.  
  10. ↑ 10,0 10,1 10,2 10,3 Český statistický úřad – Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 (Praha)
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.  
  12. ↑ FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč - Dějiny města. ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 210 s., bibliografie. S. 16-17.  
  13. ↑ ADW Agro oficiální internetové stránky
  14. ↑ ADW Bio - oficiální internetové stránky
  15. ↑ Oficiální internetové stránky společnosti Hekuplast
  16. ↑ 16,0 16,1 Obecní úřad Kojetice – Firmy a podnikatelé
  17. ↑ Informační server Sklepní uličky – Informační centrum Svazku Daníž
  18. ↑ Obecní úřad Kojetice – Sk Kojetice v roce 2008
  19. ↑ Obecní úřad Kojetice – Zpráva o činnosti tenisového oddílu
  20. ↑ HANZAL, Roman. ČSO - SOKOL [online]. Kojetice : Obecní úřad Kojetice, 2008-04-18, [cit. 2009-05-19]. Dostupné online.  
  21. ↑ ZŠ a MŠ Kojetice na serveru Firmy.cz
  22. ↑ ?. Základní škola a Mateřská škola Kojetice 2007/2008 [online]. Kojetice : Obecní úřad Kojetice, 2008-12-18, [cit. 2009-05-19]. Dostupné online.  
  23. ↑ ?. Knihovna [online]. Kojetice : Obecní úřad Kojetice, 2008-04-20, [cit. 2009-05-25]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kojetice (okres Třebíč)
  Města a obce okresu Třebíč  

Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kojetice_(okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D)“