The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Klášter Reichenau

Z Multimediaexpo.cz

Poloha ostrova Reichenau na Bodamském jezeře Legenda: žlutá - Německo, zelená - Švýcarsko

Klášter zv. Augia na ostrově Reichenau na Bodamském jezeře byl založen misijním biskupem Pirminem roku 724, stal se významným říšským opatstvím akultuním centrem v jižním Německu. Od roku 1540 byl priorátem kostnického biskupství, zrušen byl během německé sekularizace roku 1803. Zapsán do seznamu kulturních památek UNESCO.

Obsah

Stručná historie kláštera

Počátky kláštera v oblasti Alamanie jsou spojeny s postavou misijního biskupa Pirmina pravděpodobě irského původu. Zakládací listinu kláštera z 24. dubna 724 rekonstruoval K. Brandi. V karolinské době nastala "zlatá doba" Reichenau, která začíná v době opata Walda (†814). Tehdy se opatství dostává pod ochranu franských panovníků a stává se zakladatelem klášterní školy učenců. Opat Hatto I. (806–823) dal postavit chrám zasvěcený Panně Marii v dnešním Mittelzellu. Z 9. století pochází Kniha reichenauského bratstva a klášterní plán ze St. Gallen. Tehdy také reichenauský opat a mohučský biskup Hatto III. (888–913) založil kostel sv. Jiří v dnešním Oberzellu. Slavným opatem této doby je také Walafrid Strabo (842-849).

Evangeliář císaře Oty reichenauská klášterní škola, okolo r. 1000

Druhá doba rozkvětu nastala v době ottonské (10.-11. st.), kdy byl klášter vybaven četnými privilegii (imunity, osvobození od cla, svobodná volba atd.) Tato doba je reprezentována opaty Witigowo (985–997), Immo (1006–1008) a Berno (1008–1048), kteří začleňují klášter do reformního hutí Gorze. V této době v klášteře působí významné skriptorium a malířská dílna, do této doby spadají i nástěnné malby v kostele sv. Jiří v Oberzellu. V klášteře působí spisovatel a skladatel Heřman z Reichenau a jeho žák Bertold z Reichenau.

Doba bojů o investituru v 11. a 12. st. znamená úpadek klášterního života, který vrcholí na počátku 15. století. Za druhého zakladatele kláštera je považován opat Friedrich von Wartenberg-Wildenstein (1427-1453). Klášter byl bulou papeže Julia II. inkorporován ke kostnickému biskupství a od roku 1540 se stal priorátem.

V roce 1803 bylo kostnické biskupství sekularizováno a klášter zanikl.

V současné době působí na ostrově malá komunita mnichů z kláštera Beuron, kteří tvoří komunitu Cella St. Benedikt.

Seznam opatů

  • Pirmin (zakladatel a opat) (724-727)
  • Heddo (727-734)
  • Keba (734-736)
  • Arnefrid (biskup kostnický)
  • Sidonius (biskup kostnický)
  • Johannes (biskup kostnický, opat St. Gallen) (760-782)
  • Petrus (782-786)
  • Waldo (786-806)
  • Haito (biskup bazilejský), (806-823)
  • Erlebald (823-838)
  • Ruadhelm (838?-842)
  • Walafrid Strabo (838, 842-849)
  • Folkwin (849-858)
  • Walter (858-864)
  • Hatto II. (864-871)
  • Ruodho (871-888)
  • Hatto I. (arcibiskup mohučský, opat Ellwangen, Lorsch, Weißenburg) (888-913)
  • Hugo (913)
  • Thieting (913-916)
  • Heribrecht (916-926)
  • Liuthard (926-934)
  • Alawich I. (934-958)
  • Ekkehard I. (958-972)
  • Ruodmann (972-985)
  • Witigowo (985-997)
  • Alawich II. (997-1000)
  • Werinher (1000-1006)
  • Immo (1006-1008)
  • Berno (1008-1048)
  • Ulrich I. (1048-1069)
  • Meginwart (1069-1070)
  • Ruopert (1071)
  • Ekkehard II. von Nellenburg (1071-1088)
  • Ulrich II. von Dapfen (1088-1123)
  • Rudolf von Böttstein (1123-1131)
  • Ludwig von Pfullendorf (1131-1135)
  • Ulrich III. von Zollern (1135-1136)
  • Otto von Böttstein (1136-1139)
  • Frideloh von Heidegg (1139-1159)
  • Ulrich IV. von Heidegg (1159-1169)
  • Diethelm von Krenkingen (1169-1206)
  • Hermann von Spaichingen (1206)
  • Heinrich von Karpfen (1206-1234)
  • Konrad von Zimmern (1234-1253?)
  • Burkhard von Hewen (1253?-1259)
  • Berchtold von Falkenstein (koadjutor, opat St. Gallen) (1258-1259)
  • Albrecht von Ramstein (1260-1294)
  • Markward von Veringen (1294-1296)
  • Heinrich von Klingenberg (biskup kostnický) (1296-1306)
  • Diethbelm von Kastel (opat Petershausen) (1306-1343)
  • Eberhard von Brandis (1343-1379)
  • Heinrich von Stöffeln (1379-1383)
  • Mangold von Brandis (1383-1385)
  • Werner von Rosenegg (1385-1402)
  • Friedrich von Zollern (1402-1427)
  • Heinrich von Hornberg (opat St. Peter) (1427)
  • Friedrich von Wartenberg (1427-1453)
  • Johann von Hundweil (1454-1464)
  • Johann Pfuser v. Nordstetten (1464-1492)
  • Martin von Weißenburg (1492-1508)
  • Markus von Knöringen (1508-1516)
  • Georg Fischer (opat Zwiefalten) (1516-1519)
  • Gallus Kalb (1519)
  • Markus von Knöringen (podruhé) (1523-1540)
  • Johann Truchseß von Waldburg-Zeil (1628-1644)

Klášterní patroni

  • Panna Maria
  • apoštolové Petr a Pavel
  • evangelista Marek (po r. 749, kdy byly do kláštera dopraveny jeho relikvie

Osobnosti

Památky

Románské kostely

Hlavními památkami jsou tři románské kostely (9.-11. st.):

  • Kostel sv. Jiří (St. Georg), Oberzell je proslaven svými ottonskými nástěnnými malbami z 10.st.
  • Chrám Panny Marie, Mittelzell dřívější konventní kostel, dnes farní. Nejstarší část byla posvěcena r. 816, hlavní loď je tojlodní, v kostele se nacházejí ostatky sv. Marka a pokladnice.
  • Kostel sv. Petra a Pavla, Niederzell založenýá r. 799 alamanským biskupem Eginem z Verony.

Další pamětihodnosti ostrova

  • čtyři muzea na ostrově
  • středověká bylinkářská zahrada Walafrida Strabona
  • Hochwart - nejvyšší bod na ostrově (41 m) - vyhlídka na celý ostrov
  • Dva zámky: Windegg a Königsegg

Literatura

  • Arno Borst: Mönche am Bodensee 610-1525 (= Bodensee-Bibliothek, Bd. 5). Sigmaringen, 1978
  • Helmut Maurer (Hrsg.): Die Abtei Reichenau. Neue Beiträge zur Geschichte und Kultur des Inselklosters (= Bodensee-Bibliothek, Bd. 20). Sigmaringen, 1974
  • Reichenau, bearb. v. Franz Quarthal u.a., in: Die Benediktinerklöster in Baden-Württemberg, bearb. v. Franz Quarthal (= Germania Beneditctina, Bd. 5), Ottobeuren 1976, S. 503-548
  • Walter Berschin (Hrsg.): Reichenauer Texte und Bilder
    • Nr. 1: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Die Reichenauer Heiligblut-Reliquie. 2., erw. Aufl., Stuttgart, 1999
    • Nr. 2: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Die Legende vom Reichenauer Kana-Krug. Die Lebensbeschreibung des Griechen Symeon. Sigmaringen, 1992
    • Nr. 3: Walter Berschin, Johannes Staub (Hrsg.): Die Taten des Abtes Witigowo (985-997). Eine zeitgenössische Biographie des Purchart von der Reichenau. Sigmaringen, 1992
    • Nr. 4: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Der Evangelist Markus auf der Reichenau. Sigmaringen, 1994
    • Nr. 5: Harald Drös: Das Wappenbuch des Gallus Öhem. Sigmaringen, 1994
    • Nr. 6: Bernd Konrad, Gertrud Weimar: Heilige am Bodensee. Der spätgotische Flügelaltar im Reichenauer Münster (1498). Sigmaringen, 1997
    • Nr. 7: Walahfrid Strabo, Zwei Legenden (Blathmac, der Märtyrer von Iona (HY), Mammes, der christliche Orpheus), hrsg. v. Mechthild Pörnbacher, Sigmaringen, 1997
    • Nr. 8: Walter Berschin, Alfons Zettler: Egino von Verona. Der Gründer von Reichenau-Niederzell (799). Sigmaringen, 1999
    • Nr. 9: Richard Antoni: Leben und Taten des Bischofs Pirmin. Eine karolingische Vita. 2., erw. Aufl., Heidelberg, 2005. ISBN 978-3-930978-82-3
    • Nr. 10: Bernd Konrad, Gertrud und Peter Weimar: Die Renaissancefresken im spätgotischen Chor des Reichenauer Münsters. Stuttgart, 2002
    • Nr. 11: Walter Berschin, Martin Hellmann: Hermann der Lahme. Gelehrter und Dichter (1013-1054). 2., erw. Aufl., Heidelberg 2005. ISBN 978-3-930978-81-6
    • Nr. 12: Heito und Walahfrid Strabo: Visio Wettini. 2., erw. Aufl., Heidelberg, 2004. ISBN 978-3-930978-68-7
    • Nr. 13: Walahfrid Strabo: De cultura hortorum (Hortulus). Das Gedicht vom Gartenbau. Heidelberg, 2007. ISBN 978-3-930978-95-3
    • Nr. 14: Hermann der Lahme: Opusculum Herimanni (De octo vitiis principalibus). Eine Vers- und Lebensschule. Heidelberg, 2007. ISBN 978-3-930978-96-0
  • Monika Spicker-Beck, Theo Keller: Klosterinsel Reichenau. Kultur und Erbe, Stuttgart, 2001
  • Alfons Zettler: Die frühen Klosterbauten der Reichenau. Ausgrabungen - Schriftquellen - St. Galler Klosterplan (= Archäologie und Geschichte, Bd. 3). Sigmaringen, 1988
  • Wolfgang Erdmann: Die Reichenau im Bodensee. Geschichte und Kunst. 11., von Bernd Konrad durchgesehene und um ein Kapitel zum spätgotischen Chor erweiterte Aufl. Königstein i. Ts. 2004 (= Die Blauen Bücher). ISBN 3-7845-1222-4
  • Carla Th. Mueller u. Werner Hiller-König: Die Schatzkammer im Reichenauer Münster. Mit Beitr. v. Gudrun Bühl, Agnes Krippendorf, Diane Lenz u. Birgit Schneider. Königstein i. Ts. 2003 (= Die Blauen Bücher). ISBN 3-7845-3190-3

Beletrie

životopisné a historické romány Marie Calasanz Ziescheové.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Reichenau (Baden-Württemberg)
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Reichenau“