Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Klášter Hradisko
Z Multimediaexpo.cz
Klášter Hradisko je premonstrátský klášter v Olomouci. V literatuře se vyskytuje i pod názvem Klášterní Hradisko nebo Hradiště. V současnosti je využíván jako nemocnice.
Od roku 1995 je Klášter Hradisko podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky.
Obsah |
Historie
Klášter Hradisko patří k nejstarším na Moravě. Byl založen roku 1078 k poctě svatého Štěpána olomouckým knížetem Otou I. Olomouckým a jeho ženou Eufemií Uherskou.[1] K 3. únoru 1078 je datována zakládací listina, kde jsou vyjmenovány statky darované tehdy benediktinskému klášteru. O několik dní později byla sepsána listina Vratislava II., která tuto donaci potvrdila a rozšířila panství kláštera o dvě vesnice v Čechách.
Výrazným mezníkem se v dějinách hradišťského kláštera stala druhá polovina čtyřicátých let 12. století, kdy byli benediktýni z Olomouce vyhnáni a na jejich místo uveden řád premonstrátských řeholních kanovníků. Tato změna snad souvisela s vizitací legáta Guida v roce 1143 a šířeji s tehdejším trendem, kdy premonstráti se stali podporou církevní reformy a papežství a proto jejich nástup v českých zemích provázela nevraživost vůči benediktinům.
- 1241 – vypleněn Mongolskými vojsky pod vedením Batúa
- 1429 – první vpád husitů
- červen 1432 – druhý vpád husitů (táborská vojska), vypálení kromě kostela sv. Štěpána. Následovalo rozboření olomouckými měšťany.
- obnova kláštera také s přispěním Jiřího z Poděbrad
- 1642 – obsazení Olomouce švédskými vojsky a rozboření kláštera. Nejcennější knihy odvezeny do Švédska jako válečná kořist.
- 17. a 18. století – klášter získal barokní vzhled
- 1787 – josefínské zrušení kláštera. Rozprodání majetku kanonie.
- 1785 – přeměna na generální moravský seminář
- 1787–1790 – v čele semináře působil Josef Dobrovský
- 1790 – zrušení semináře. Objekty připadly armádě.
- zřízení pevnostního skladiště
- 1800 – zřízen zajatecký tábor francouzských vojáků
- leden 1802 – vojenská nemocnice přestěhována do Hradiska
Architektura
Architektonický návrh vytvořil Giovanni Pietro Tencalla. Tento barokní klášter má téměř čtvercový půdorys 100 × 115 m, čtyři křídla a čtyři nárožní věže a byl postaven na základech starého kláštera, který pravděpodobně zažil již první náznaky vzniku města Olomouce. Plány prelatury přepracoval pravděpodobně Domenico Martinelli a prelatura byla postavena v letech 1726-1736.
Na nádvoří je Saturnova kašna.
Výzdoba v interiérech:
- nástěnné malby, obrazy od Paula Trogera, Jana Kryštofa Handka a dalších
- štuková výzdoba od Baltazara Fontany
- sochařská výzdoba od Josefa Antonín Winterhalder a Jiřího Antonína Heinze
Sousoší a reliéfy ve slavnostním sále vytvořil Josef A. Winterhalder:
David přijímá od velekněze Achimelecha posvěcené chleby |
Petrovo zapření |
Ztroskotání apoštola Pavla na Maltě |
Seznam opatů
Opati benediktinského kláštera (1078-1150)
- 1078–1081 Jan
- 1081–1116 Bermar
- 1116–1127 Paulinus
- 1138–1144 Deocarus
Opati premonstrátského kláštera (1050-1784)
Viz zvl. článek Seznam opatů premonstrátského kláštera v Hradisku u Olomouce
Souřadnice
Reference
Literatura
- Blinka, F. 2004: Z historie kláštera Hradiska, nakladatelství R. Kašparová - Danal, Olomouc, 104 pp., ISBN 80-85973-39-1
- Burian, V. 1978: Přehled literatury o klášteru Hradisko, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, s. 6-35.
- Elbel, P. 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století, In: Ve stopách svatého Benedikta, Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči, Brno.
- Čižmář, Z. – Kohoutek, J. 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996, Archaeologia Historica, s. 335 – 352.
- Doležal, J. 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny, Archaeologia Historica 18, s. 123-173.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |