Křída (hornina)

Z Multimediaexpo.cz

Křída je usazená hornina, drobivý, pórovitý a slabě zpevněný ekvivalent vápence, vyznačující se vysokým stupněm čistoty, s obsahem uhličitanu vápenatého až nad 90 %.

Obsah 1 Vznik 2 Vlastnosti 3 Využití 4 Výskyt 5 Reference 6 Externí odkazy

Vznik

Křída vzniká rozpadem schránek mořských mikroorganismů. Nejčastěji jde o planktonické foraminifery a hlavně kokolity (schránky řas řádu Coccolithophoridaea) ale i jiné organické zbytky^[1]. Tyto organismy měly původně kalcitovou (ne aragonitovou) schránku. Protože je kalcit stabilní a nepodléhá v běžných povrchových podmínkách přeměnám, nedošlo k její výraznější diagenetické přeměně a v důsledku platformního režimu nebyla litifikována na vápenec^[2] Najznámější souvrství křídy vznikaly v druhohorách a nejmladší období této geochronologické jednotky je po nich i pojmenováno – křída. Usazování křídy pokračovalo i do spodního paleogénu. Souvrství vznikala většinou v poměrně mělkých (epikontinentálních) mořích, v hloubkách do 300 m. Místy křída postupně přechází do pískovců, které tvořily okraje panví. Hornina podobného složení se může vysrážet i v jezerech, ta je označována jako jezerní křída. V křídách se běžně nacházejí rohovce a pazourky. Jde o tmavé zaoblené útvary nepravidelného tvaru, které vznikaly vyluhováním SiO₂ hmot v hornině kyselinou křemičitou a zpětným vysrážením těchto roztoků na jiných místech, často okolo jehlic zkamenělých ježovek. Může též obsahovat vyluhovaný pyrit a další minerály. Někdy se v křídě nachází i příměs glaukonitu, který ji může zabarvit do zelena.

Vlastnosti

Křída je nezpevněná hornina bílé nebo světle šedé barvy. V porovnání s jíly, se kterými se často vyskytuje je více odolná vůči sesouvání a může proto vytvářet strmé útesy. Křída je značně pórovitá a může proto zadržovat poměrně velký objem podzemní vody, může tedy být přirozeným zdrojem pitné vody. Pórovitost křídy má význam i při vyhledávaní ložisek ropy, protože v jejích pórech se mohou hromadit i kapalné uhlovodíky jejichž směsí je i ropa.

Využití

Křída se těží od pravěku pro rozličné účely. Používá se k neutralizaci kyselých půd, jako plnidlo v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Využívá se také k výrobě křídy jako psací potřeby nebo k výrobě leštících prášků.

Výskyt

Křída se vyskytuje hlavně v slabě zpevněných nebo nezpevněných souborech uhličitanů. Ty se nacházejí v platformních oblastech Západní Evropy, kde se usazovaly hlavně ve svrchní křídě a místy i v spodním paleogénu^[2]. Křída je známa zejména z hornin svrchní křídy Britských ostrovů, severní Francie ale i Belgie, Holandska, Dánska (Møns Klint). Křídové útesy tvoří pobřeží průlivu La Manche, na německé Rujáně i jinde.

Reference

1. ↑ Křída (hornina) [online]. geology.cz, 6.6.2009. Dostupné online.  
2. ↑ ^{2,0 2,1} Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1984: Historická a stratigrafická geológia. Bratislava, 541 s.

Externí odkazy

• Křídové útesy na severu Irska (anglicky)
• Křída: Usazená hornina (anglicky)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Křída (hornina)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii