Jiří Bartoška

Z Multimediaexpo.cz

Jiří Bartoška (* 24. března 1947, Děčín, † 8. května 2025, Praha) byl český herec a filmový organizátor, v letech 1994 až 2025 prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

Pozice prezidenta KVIFF mu in memoriam zůstává i po jeho skonu.

Obsah 1 Život 2 Filmografie (výběr) 2.1 Televize 2.2 Film 3 Reference 4 Externí odkazy

Život

Absolvoval Gymnázium v Pardubicích a v roce 1972 vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Asi rok hrál v brněnském Divadle na provázku, poté v roce 1973 přesídlil na sever Čech do ústeckého Činoherního studia, odkud pak v roce 1978 přešel do pražského Divadla Na zábradlí.
V roce 1991 z tohoto divadla odešel společně s mnoha svými kolegy herci do nově založeného Divadla Bez zábradlí.

Jedná se také o úspěšného filmového a televizního herce. Často také propůjčoval svůj hlas jako voiceover při komentování cestopisných a dokumentárních filmů.

Za socialismu podepsal v roce 1977 tzv. antichartu,^[1] ale také petici za propuštění Václava Havla z vězení i prohlášení Několik vět v roce 1989. 19. listopadu spoluzakládal Občanské fórum, patřil mezi blízké Havlovy spolupracovníky. Na manifestaci 10. prosince 1989 oznámil na Václavském náměstí jeho kandidaturu na prezidenta ČSSR.

Od roku 1994 působil coby prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, na jehož přípravě dlouhodobě spolupracoval zejména s filmovou kritičkou Evou Zaoralovou. V roce 2015 dosáhla pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, kterou vlastnil Bartoška, čistého zisku 7 milionů korun.

Mezi jeho nejvýznamnější role patří role ve filmech Je třeba zabít Sekala (1998), Všichni moji blízcí (1999) a Teorie tygra (2016) a v seriálech Sanitka (1984) a Neviditelní (2014).

S manželkou Andreou (* 1952), která je archeoložka, měl dceru Kateřinu (* 1977) a syna Jana (* 1986).

Byl celoživotním vášnivým kuřákem. Podle svých slov vykouřil denně 50 cigaret i více.

Vášeň k cigaretám se projevovala i při natáčení, kdy v řadě filmových scén je cigareta jeho rekvizitou a při neformálních záběrech a na fotografiích z natáčení byla téměř samozřejmostí.

Zemřel 8. května 2025, podlehl dlouhodobým zdravotním komplikacím spolu s rakovinou mízních uzlin.

Herec Vojtěch Dyk uctil jeho památku v přímém televizním přenosu, kdy si ve studiu zapálil cigaretu se slovy „Chtěl bych se s Jiřím rozloučit tak, jak jsem se s ním seznámil.“

Filmografie (výběr)

Televize

• 1979 – Zloušky z dospělosti (TV seriál)
• 1980 – Triptych o láske
• 1980 – Had z ráje
• 1981 – Bratři Karamazovi
• 1981 – Proč se vraždí starší dámy
• 1982 – Malý pitaval z velkého města (TV seriál)
• 1983 – Lekár umierajuceho času (TV seriál)
• 1984 – My všichni školou povinní (TV seriál)
• 1984 – Sanitka (TV seriál)
• 1985 – Bylo nás šest (TV seriál)
• 1985 – Slavné historky zbojnické (TV seriál)
• 1986 – Panoptikum města pražského (TV seriál)
• 1987 – Básník
• 1988 – Rodáci (TV seriál)
• 1988 – Cirkus Humberto (TV seriál)
• 1989 – Strašidlo Cantervillské
• 1990 – Zvonokosy
• 1990 – Ahmed a Hazar
• 1992 – Hříchy pro pátera Knoxe
• 1992 – Náhrdelník (TV seriál)
• 1993 – Hostina
• 1994 – Divadelní román
• 1996 – Černokněžník
• 1998 – Velký případ
• 2000 – Hodina pravdy
• 2001 – Ideální mažel
• 2004 – Falešné obvinění
• 2005 – Dobrá čtvrť (TV seriál)
• 2008 – Vlna
• 2008 – Nemocnice na kraji města ..., nové osudy

Film

• 1973 – Čierne ovce
• 1976 – Noc klavíristy
• 1977 – Na veliké řece
• 1977 – Osada Habranů
• 1977 – Volání rodu
• 1977 – Stíny horkého léta
• 1978 – Pumpaři od zlaté podkovy
• 1982 – Třetí princ
• 1984 – Cesta kolem mé hlavy
• 1984 – Barandovské nocturno aneb Jak film zpíval a tančil
• 1989 – Evropa tančila valčík
• 1989 – Divoká srdce
• 1990 – V žáru královslé lásky
• 1990 – Svědek umírajícho času
• 1990 – Muka obraznosti
• 1992 – Krvavý román
• 1994 – Hellimadoe
• 1994 – Vášnivý polibek
• 1998 – Je třeba zabít Sekala (nominace na Českého lva)
• 1998 – Stůj nebo se netrefím
• 1999 – Všichni moji blízcí
• 2000 – Početí mého mladšího bratra
• 2001 – Podzimní návrat
• 2004 – Bolero
• 2005 – Anděl Páně
• 2005 – Příběhy obyčejného šílenství
• 2006 – Experti

Reference

1. ↑ Anticharta po 25 letech. Lidové noviny, 24. 1. 2002, str. 18. Dostupné online.

Externí odkazy

• Jiří Bartoška v archivu Národního divadla
• ČSFD.cz – Jiří Bartoška
• FDb.cz – Jiří Bartoška
• Kinobox.cz – Jiří Bartoška
• IMDb.com – Jiří Bartoška (anglicky)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii