Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Ješiva

Z Multimediaexpo.cz


Ješiva (hebrejsky: ישיבה, aramejsky: מתיבתא metivta; doslova „zasedání“ nebo „sezení“; pl. ješivot) je židovská škola vyššího vzdělání, určená zejména pro studování Talmudu a židovského náboženského práva - halachy. Vzorem pro ješivot byl bejt midraš („dům bádání, učení“), z nějž se pak v Zemi Izraelské (Erec Jisra'el) a Babylonii vyvinuly tzv. „akademie“, v nichž vznikly samostatné verze Talmudu (Jeruzalémský a Babylónský). Absolventi ješivot často vykonávali funkci rabína v židovských komunitách diaspory. Ješivot vznikaly po v zemích diaspory od dob středověku a studenti mnohdy zdaleka chodili poslouchat přednášky (ši'urim) slavných učenců nebo čelných představitelů školy (rašej ješivot; sing. roš ješiva). O chod ješivy a o studenty se mnohdy starala židovská obec (kehila), či nadace nebo dobročinné spolky. Někdy bývá součástí ješivot i tzv. kolel, což je výraz užívaný pro vyšší a samostatnější studium Talmudu. Původně označoval pouze studium pro ženaté muže, dnes jsou studenty kolelu často i muži svobodní. Studenti kolelu většinou aspirují na kariéru rabínů - poskim (halachických autorit oprávněných vynášet halachická rozhodnutí) nebo talmudických učenců. Prvotním impulsem k vytvoření kvalitní sítě ješivot na bázi moderního školství byla činnost Gaona z Vilna. Systém židovských škol vyššího vzdělání - ješivot - se během minulosti rozvinul převážně v oblasti východní Evropy. Po první světové válce se hodně ješivot z východní Evropy přesunulo do severní Ameriky, Země Izraelské, Anglie a dalších zemí.

Obsah

Etymologie

Podle židovské tradice mají studenti při výuce sedět. Z této činnosti je i odvozen název této instituce, tj. doslova „sezení“ či „zasedání“ - hebrejsky ješiva. Tento způsob výuky se časem přenesl i do označení dvou velkých talmudických akademií v Babylonii (Sura a Pumbedita), které byly známy jako štej ha-ješivot - doslova „dvě školy“.

Akademický rok

Akademický rok se dělí do tří semestrů, které se označují jako zmanim. První semestr (Elul zman) začíná počátkem židovského měsíce Elul a končí svátkem Jom Kipur. Jedná se o nejkratší (cca. 6 týdnů), zato však nejintenzivnější ze semestrů. Zimní semestr začíná svátkem Sukot, trvá do svátku Pesach a trvá celkem 5 měsíců (6 v židovském přestupném roce). Letní semestr začíná po svátku Pesach a trvá do poloviny měsíce Tamuz nebo počátku období smutku o Tiš'a be-Av, tj. přibližně tři měsíce.

Rozvrh

Následující rozvrh je typický pro tradiční ješivy:

  • 07:00 - nepovinný seder (zasedání studia)
  • 07:30 - ranní modlitby
  • 08:30 - studium židovského práva
  • 09:00 - snídaně
  • 09:30 - ranní studium Talmudu (nejprve seder)
  • 12:30 - Ši'ur („přednáška“) - pokročilí studenti někdy se rozejdou s touto přednáškou
  • 13:30 - oběd
  • 14:45 - Mincha - odpolední modlitby
  • 15:00 - Musar seder - židovská etika
  • 15:30 - studium Talmudu (druhý seder)
  • 19:00 - večeře
  • 20:00 - večerní seder - shrnutí přednášky, nebo studium dle vlastního výběru
  • 20:25 - Musar seder - židovská etika
  • 20:45 - Ma'ariv - večerní modlitba
  • 22:00 - nepovinný seder

Rozvrh se může den ode dne měnit, některé dny je kladen větší důraz na studium biblických nebo halachických textů. Vyučuje se od neděle do čtvrtka. Ve čtvrteční noc může obsahovat zvláštní dlouhý noční seder, známý jako mišmar, který může trvat až do jedné hodiny ranní a v některých ješivot pak až do východu slunce. Během pátků je obvykle nejméně jeden ranní seder a odpoledne jsou pak volná. V sobotu je pak šabat.

Studium

Ši'ur a chevruta

Studium probíhá buď se studijním partnerem, čemuž se říká chevruta (aramejsky: přátelství) a následně prostřednictvím přednášek (ši'urim). Studium s partnerem probíhá tak, že vždy u jednoho stolu spolu sedí dva lidé proti sobě a studují vybranou talmudickou nebo biblickou pasáž. Následně spolu diskutují a vzájemně si oponují své názory, a tím se snaží dojít k nějakému vysvětlení.[1] Své poznatky a postřehy si mohou během studia vyměňovat s ostatními studenty nebo se svým učitelem - rabínem - který jim je vždy k dipozici. Po většinou několikahodinovém studiu v chevrutě často následuje ši'ur, kde se setkává celý cheder („třída“) a společně studovanou pasáž probírají, nyní již pod vedením rabína, který jednotlivé studenty vyvolává.

Talmud

Při studiu v ješivě se klade hlavní důraz na studium Talmudu, jeho komentářů a jejich následné analýzy.

Židovské náboženské právo

Pozornost je věnována také studiu halachy. Nejběžněji studovaným textem je Šulchan aruch rabiho Josefa Kara a komentáře k němu, jako např. Mišna brura, sepsaná rabim Jisra'elem Meirem Kaganem.

Etika

Nejznámější studijní text k výuce etiky, který se v ješivot používá, je Cesta přímého (Mesilat Ješarim) od rabbiho Mošeho Chajima Luzzata[1] (משה חיים לוצאטו). Mezi další často studovaná díla patří:

  • Orchot Cadikim (Cesty (způsoby) spravedlivých)
  • Chovot ha-levavot (O povinnostech srdce) - autor Bachja ben Josef ibn Pakuda
  • Ma'alot ha-Midot
  • Michtav Me-Elijahu

Na řadě ješivot se studují díla, která mají vztah k ideologii hnutí, které je provozuje. Na chasidských ješivách se tak studují texty především chasidských autorů nebo autorů příslušejícíh k určité chasidské dynastii, na nábožensko-sionistických ješivot texty Abrahama Isaaca Kooka apod.

Bible

Studium Bible je součástí studijního programu řady ješivot. Je zaměřeno především na tradiční komentáře, jako Raši, Ramban nebo Ibn Ezry, nikoli samotný biblický text, jehož znalost se u studentů předpokládá. Některé ješivot používají i moderní komentáře a postupy při studiu biblických textů.

Ješivy v Čechách a na Moravě

Ješivot se nacházely i v českých a moravských zemích. Mezi nejznámější patřily ješivot v Praze (Academia Judaeorum), Kolíně (Kallirova), Tachově, Kroměříži, Prostějově, Holešově (Šachova), Boskovicích (Kolinova), Mikulově (Benetova), Uherském Brodě a Lipníku nad Bečvou. Většina z nich však zanikla během 19. století. Poslední ješiva v Golčově Jeníkově byla zrušena roku 1881 a od té doby se v Česku nenachází žádná ješiva.

Ješivy ve světě

Největší ješiva světa, Ješiva Chachmej Lublin, fungovala v letech 1930–1939 v polském Lublinu. V současnosti jsou v provozu ješivy především v Izraeli a USA.

Reference

  1. ↑ Brněnský deník. Rabín: Zdědil jsem strach z komunistů. [Cit.2008-03-12]. Dostupné online.

Související články

Bibliografie

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.  

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Je%C5%A1iva“