The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou je barokní národní kulturní památka, společně s chrámem sv. Markéty vytvářející dominantu a symbol města Jaroměřic nad Rokytnou.
Obsah |
Předchůdce dnešního zámku
Někteří badatelé soudí, že na místě dnešního zámku stávala středověká tvrz.[1] Měla vzniknout na strategicky výhodném místě: na skále z jižní strany chráněné bažinami, jež vytváří říčka Rokytná. Proti tomu stojí názor, že tvrz není nijak písemně doložena, že pro její zřízení nebyl důvod[2] (držitelé Jaroměřic v Jaroměřicích sídlo neměli), a že tedy tvrz možná vznikla až na samém konci středověku – po roce 1498 – předtím, než započala její renesanční přestavba.
Podobu renesančního zámku a jeho existenci dokládají stará vyobrazení Jaroměřic (např. to z roku 1693) a skalní sklepy s chodbami. K přestavbě tvrze na zámek přikročil Ludvík Meziříčský (vládl v letech 1554–1576) hned zkraje své vlády. Tvrz se stala zámkem s třemi jednopatrovými křídly. Střední křídlo bylo obráceno k náměstí, obě boční křídla k řece. Souměrně upravená zahrada dosahovala pouze k řece a při ní byla obklopena zdí. Na západě zahrada sousedila s farou.
Dnešní zámek
Dnešní zámek získal svou podobu až přestavbou, za kterou stál a již platil poslední z Questenberků – Jan Adam. Není zcela jasné, kdo byl tvůrcem prvotního návrhu barokní přestavby zámku a kostela. Mohli to být Johann Lucas Hildebrand i Jakub Prandtauer; jako ten, kdo vedl stavbu, to mohl být i Tomáš Gravani. Z ideální podoby se podařilo realizovat jen část. I tak je ale zámek pro svou rozlehlost i výzdobu (sál předků, salla terrena, lázně, taneční sál…) cennou kulturní památkou.
Součástí projektu barokní přestavby zámku bylo i založení zámecké zahrady na pravém břehu Rokytné. Park měří asi 9 ha, z toho asi 8 ha právě na pravém břehu. Vody říčky Rokytné byly vzduty, a tím cíleně mohla v parku vzniknout dvě slepá říční ramena vytvářející z části zahrady umělý ostrov. Při úpravě zámku došlo k odrubání skal, takže už nejsou patrné. Zbořen byl též zchátralý komplex fary.
Zámecký park je volně přístupný veřejnosti. Využívá se ke konání různých kulturních akcí. Jednou z nejvýznamnějších je Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.
Zámek spravuje brněnské pracoviště Národního památkového ústavu.
Literatura
- HODEČEK, Dalibor. Majitelé panství v Jaroměřicích nad Rokytnou a proměny jejich sídla do roku 1686. In Západní Morava. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007. ISBN 978-80-7275-075-0. s. 83–106.
- NOVÁČEK, Ondřej; JIČÍNSKÝ, Petr; SUCHARDA, Jan. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1. vyd. Hrotovice : PhDr. Jan Sucharda – JAS Hrotovice, 2002. 192 s. ISBN 80-238-9866-3. s. 22.
- Jan Sedlák: Jaroměřice nad Rokytnou. Státní zámek a okolí, Praha 1972
- Ivo Krsek, Zdeněk Kudělka, Miloš Stehlík, Josef Válka: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 247–250, 633
- Miroslav Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996, s. 181–183
- Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska II, J–N, Praha 1999, s. 25–27
- Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Moravě v době baroka. 1670–1790, Paříž – Rennes – Brno 2003, s. 28, 29, 59, 130,140–141, č. kat. 30, 258
Reference
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |