The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Jakovlev Jak-3

Z Multimediaexpo.cz

Jak-3
Jakowlew Jak-3.jpg
Stíhací letoun Jak-3
Základní charakteristika
Určení stíhací letadlo
Výrobce
Konstruktér A. S. Jakovlev
První let 1943
Zařazen 1943
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 4 848
Varianty
Uživatel SSSR
Francie

Jakovlev Jak-3 (rusky: Як-3) byl sovětský stíhací letoun vyráběný a nasazený během druhé světové války a považovaný za jeden z nejlepších stíhacích letounů II. světové války.

V průběhu let 1940 až 1942 byl v konstrukční kanceláři Alexandra Sergejeviče Jakovleva neustále zdokonalován stíhací letoun Jak-1, který se vyráběl v řadě postupně zdokonalovaných sérií, změny měly srovnávat úroveň vlastních strojů se stejně neustále zdokonalovanými stroji na straně protivníka; stíhací letadla samozřejmě také byla za tímto účelem porovnávána i s kořistními stroji protivníka. Na základě takto získaných informací vznikl požadavek na radikální zdokonalení konstrukce — Jaky se rozdělily na „lehké“ a „těžké“ typy (druhé tvoří řada variant typů Jak-7 a Jak-9, tyto stroje se mj. vyznačují i vyšší zásobou paliva). Výsledkem požadavku na konstrukci „specializovaného lehkého stíhače“, s výbornými manévrovacímï schopnostmi a vysokými výkony zejména v malých výškách (určený primárně pro vybojování vzdušné nadvlády nad frontovou linií), byl vznik několika prototypů které využily všech předností svého předchůdce Jaku 1 a zároveň zkušeností získaných vyhodnocením výkonů, manévrovacích schopností a letových vlastností ukořistěných strojů protivníka.

Obsah

Vývoj

Stíhací letoun Jak-3 měl oproti svému předchůdci Jak-1 byl důkladně odlehčen, dostal menší křídlo s menším rozpětím i nosnou plochou, poháněla jej výkonnější verze motoru Klimov M-105 (VK-105PF-2 s vyššími výkony v letových hladinách do 2000 metrů) a silnější výzbroj. Řada drobných změn zlepšila aerodynamiku draku letounu — mj. byl přemístěn olejový chladič (původně byl pod motorem, u Jaku 3 jej konstruktéři přemístili do kořenů křídla), úpravou prošel i chladič kapaliny a jeho umístění. Výsledkem změn byly vyšší výkony (jak rychlost v horizontu, tak i stoupavost), zlepšily se manévrovací schopnosti i letové vlastnosti (přesto ovšem nešlo o stroj pro žádné zelenáče, hlavně při nižších rychlostech se projevovala nižší podélná stabilita letounu, takže zejména při přistání vyžadoval velice precizní pilotáž a maximální soustředění pozornosti pilota na řízení stroje). První prototypy byly zkoušeny v dubnu 1943. Stroj byl postupně dále modernizován, posléze dostal silnější motor i silnější výzbroj, ovšem během války se tyto verze již do bojů nedostaly. Na sklonku druhé světové války vznikla jeho nejvýkonnější verze Jak-3U (Jak-3 VK-107A), poháněná novým, výkonnějším motorem Klimov VK-107, která dosáhla maximální rychlosti 720 km/h ve výšce 5750 m.

Jak-3 byl jedním z posledních stíhacích letadel s pístovým motorem. Celkem bylo vyrobeno 4 848 strojů Jak-3.

Bojové nasazení

Menší množství strojů Jak-3 z předsériové výroby bylo nasazeno v době bitvy u Kurska, kde svou obratností i výkony v malých výškách převyšovaly stroje protivníka. Ovšem skutečné sériové stroje Jak-3 přicházely k bojovým jednotkám až na jaře 1944. Jako nejvyšší ocenění kvalit Jaků 3 nepochybně slouží i skutečnost, že si jej do výzbroje vybrali příslušníci francouzské stíhací jednotky Normandie-Němen, bojující po boku ruských spojenců ma východní frontě (jeden z originálních strojů s nimiž se „Normandie-Němen“ po válce vrací domů, který se dodnes zachoval ve sbírkách francouzského Musée de l’ Air, je světovým unikátem na který Francouzi mohou být právem hrdi). Historie tohoto bezesporu zajímavého a výkonného stroje nekončí ani v současné době. Rusko je v omezené kusové výrobě (s americkými motory) vyrábí pro solventní sběratele ještě dnes.

Základní takticko-technická data typu Jak-3

Jak-3
  • Charakteristika: jednomístný jednomotorový samonosný stíhací dolnoplošník s jednoduchými ocasními plochami a záďovým zatahovacím podvozkem, smíšené konstrukce.
  • Rozpětí: 9,20 m
  • Délka: 8,50 m
  • Výška: 2,42 m
  • Nosná plocha: 14,85 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 2 123 kg 1)
  • Vzletová hmotnost: 2 692 kg 1)
  • Maximální rychlost (u země): 567 km/h
  • Maximální rychlost: 646 km/h
  • Dostup: 10 800 m
  • Počáteční stoupavost: 19 m/s
  • Dolet: 648 km
  • Trup má svařovanou trubkovou příhradovou kostru (bezešvé trubky z chrom-mangan-křemíkové oceli), v přední části má potah odnímatelnými duralovými plechy, zbytek překližkou a plátnem.
  • Křídlo dvounosníkové konstrukce je nedělené, má smíšenou konstrukci s překližkovým potahem. Odštěpné hydraulicky ovládané vztlakové klapky jsou celokovové konstrukce, mají maximální výchylku 50 stupňů. Křidélka mají duralovou kostru a plátěný potah. Ovládání křidélek je diferencované, s výchylkami +22 a -12 stupňů.
  • Ocasní plochy: kýlovka a stabilizátor jsou celodřevěné dvounosníkové konstrukce s překližkovým potahem. Kormidla mají duralovou kostru a plátěný potah.
  • Podvozek záďový, zatahovací, ovládaný hydraulicky.
  • Pohonná jednotka: vidlicový dvanáctiválec Klimov VK-105PF-2 o maximálním vzletovém výkonu 949 kW (1290 k).
  • Výzbroj: tvoří jeden kanón ŠVAK ráže 20 mm uložený mezi bloky válců motoru, střílející dutým hřídelem vrtule, a dva synchronizované velkorážové kulomety UBS ráže 12,7 mm.

Literatura

  • 1 Starší prameny vesměs udávaly hmotnost prázdného letounu 2105 kg a vzletovou hmotnost 2660 kg (novější data pocházejí z práce ruského autora A. T. Stěpance Истребители ЯК периода Великой Отечественной войны, publikované v roce 1992)
  • Zbyněk Válka, Stíhací letadla

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jakovlev Jak-3
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jakovlev Jak-3
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jakovlev_Jak-3“