Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Jacques Chirac
Z Multimediaexpo.cz
Jacques René Chirac (* 29. listopadu 1932, Paříž, † 26. září 2019, Paříž)[1] byl francouzský politik. Byl zvolen do funkce francouzského prezidenta v letech 1995 a 2002.
Svůj poslední mandát 22. prezidenta Francouzské republiky ukončil 16. května 2007.
Obsah |
Biografie
Politická kariéra
- 1950 – bojovník za mír v hnutí blízkém Francouzské komunistické strané.
- 1962 – spolupracovník Georgese Pompidoua.
- 1967 – zvolen poslancem za Corrèze, začíná rovněž svou ministerskou kariéru.
- 1969 – státní sekretář odpovědný za otázky zaměstnanosti ve vládě Georgese Pompidoua.
- 1972 – ministr zemědělství ve vládě Pierra Messmera
- 1974 – tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing jmenuje Chiraka premiérem .
- 1976 – podává demisi a je nahrazen Raymondem Barrem, zakládá RPR.
- 1977 – zvolen Pařížským starostou; zůstane jím až do roku 1995 (znovuzvolen v letech 1983 a 1989).
- 1978 – 6. prosince – vyslovuje takzvanou Cochinskou výzvu (Cochin je nemocnice, kde byl hospitalizován po autonehodě). Prohlašuje: „Připravuje se převzetí Francie pod cizí moc, připravuje se myšlenka jejího úpadku“ a označuje UDF jako „cizineckou stranu“.
- 1986 – výhra RPR a UDF v parlamentních volbách. Stává se prvním ministrem první kohabitace s prezidentem Françoisem Mitterandem (až do roku 1988).
- Počátek 90. let – Chirakovo jméno pravidelně spojováno s osmi soudními aférami ohledně Pařížské radnice. Většina z těchto afér byla klasifikována nebo zařazena jako nesouvislá, aniž by kdy byla vyšetřována. Jeho prezidentská funkce jej drží prozatímně mimo možnost dalšího vyšetřování či obžaloby.
- 1997 – nechal rozpustit Národní shromáždění, avšak s nečekaným výsledkem: levice vyhrála volby, Chirac byl nucen k další kohabitaci; jmenuje Lionela Jospina (PS) premiérem (zůstane jím do roku 2002).
- 2002 – Jacques Chirac je přítomen na Summitu Země v Johannesburgu od 26. srpna do 4. září. Je doprovázen reprezentanty několika francouzských společností a zástupci nevládních organizací. K jeho slavným výrokům na summitu patří: „Náš dům hoří a my hledíme jinam.“
- 2004 – Jacques Chirac oznamuje že by projekt ratifikace evropské ústavy měl být podrobena referendu. Projekt byl v roce 2005 odmítnut 54 % procenty hlasů, což Chirac komentoval jako znepokojující.
Prezidentské volby
- 1981 – vyřazen v prvním kole
- 1988 – poražen v druhém kole stávajícím prezidentem Françoisem Mitterrandem
- 1995 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem levice Lionelem Jospinem
- 2002 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem extrémní pravice Jean-Marie Le Penem.
- 2007 – očekávaně, nicméně na poslední chvíli, oznámil, že se těchto prezidentských voleb nebude účastnit (francouzská ústava nezakazovala do ústavní reformy v roce 2008 třetí po sobě jdoucí mandát)
Reference
- ↑ The New York Times – Jacques Chirac, French President Who Championed European Identity, Is Dead at 86 (anglicky)
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |