Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Jóga
Z Multimediaexpo.cz
Jóga (v dévanágarí योग, v původním konkrétním významu zamená jho, nejbližší český překlad spojení) znamená obnovení spojení individuálního Já (átman) s universálním Bytím (paramátman). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů,[1] z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout.[2]
Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) jako o asketických praktikách světců. V upanišadách se mluví o způsobech meditace a uctívání [3], které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadgíty (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l).[4]
Obsah |
Přehled
Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy (daršany) různě definována.
Bhagavad Gita
Bhagavadgíta, v dévanágarí: भगवद् गीता, a v českém překladu "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.[5] [6] V Bhagavadgítě je sanskrtské slovo jóga užito v mnoha spojitostech a významech: [2]
- Karmajóga - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem. Touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i vědomí.
- Bhaktijóga - jóga lásky a oddanosti. V této józe žák, bhakta, uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva ap.) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.
- Džňánajóga - jóga poznání a moudrosti. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.
- Hathajóga - (část Pataňdžaliho klasické aštangajógy) jóga fyzických cvičení využívající pozic (ásana), které vitalizují celý organismus včetně energetického (pránického) těla člověka.
- Rádžajóga (královská jóga) - osmistupňová stezka pevné vůle a sebekázně. Jednotlivé stupně jsou: jama, nijama, ásana, pránájáma, pratjahára, dhárana, dhjána, samádhi.
- Kundaliníjóga - jóga probuzení energie zvané kundaliní šakti. Jogín pracuje s energetickými centry v pránickém těle (čakry) a drahami, jimiž energie proudí (nádí).
- Gurujóga - jóga uctívání mistra. Žák dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra (guru).
Jóga sútry
Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře Mahábhášja na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pocházejí od toho samého autora. Jeho nejznámějším dílem jsou Jóga sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Podle Pataňdžaliho samádhipáda je jóga:
योग: चित्त-वृत्ति निरोध: ( jógaš čitta-vrtti nirodhah ) - zastavení proměn mysli - Jóga sútra, samádhipáda 1.2
a vysvětluje v sadhanapáda osm odvětví jógy (jógánga ánušthánád), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):
- Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá) nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha);
- Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost Nejvyššímu pánu (íšvarapranidhána);
- Ásana - vývojem držení těla (klasická hatha jóga);
- Pránájáma - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu;
- Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů;
- Dháraná - vývojem zaměření smyslů;
- Dhjána - vývojem meditace o paramátman;
- Samádhi - vývojem spojení s paramátman
Reference
- ↑ MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India : Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, Anglie : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky)
- ↑ ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha : DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9. (česky)
- ↑ SPARROWE, Linda. The History of Yoga [online]. Yoga Journal, 2003, [cit. 2009-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha : Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. (česky)
- ↑ KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. a kol. Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004. (česky)
Literatura
- JANÍČEK, R. Bhagavadgíta. Praha : Supraphon, 1989. (česky)
- FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha : Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. (česky)
- LYSEBETH, André van. Jóga. Praha : Argo, 2000. ISBN 80-7203-272-0. (česky)
- ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha : DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9. (česky)
- PRABHUPÁDA, A. C. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání. Praha : Bhaktivédánta Book Trust, 1991. ISBN 91-7149-405-7. (česky)
- ZBAVITEL, Dušan; VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání. Třebíč : Arca JiMfa, 1996. ISBN 80-85766-34-5. (česky)
- YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfild, Iowa USA : MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky)
- RADHAKRISHNAN, S. The Bhagavadgítá. [s.l.] : Harper Collins, 1993. ISBN 81-7223-087-7. (anglicky)
- TAIMINI, Dr. I. K. The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali. San Francisco, USA : Quest Books, 1999. ISBN 8170590019. (anglicky)
- MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India : Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky)
- FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, Anglie : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Gita supersite s různými komentáři
- Audio nahrávky tradičního způsobu recitace Bhagavadgíty
- On-line verze překladu Bhagavadgítá taková, jaká je
- Text Bhagavadgíty v překladu R. Janíčka
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |