The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Integrace racionálních funkcí

Z Multimediaexpo.cz

Integrace racionálních funkcí se týká neurčitého integrálu tvaru \(\int \frac{P(x)}{Q(x)}\,\mathrm{d}x\), kde \(P(x), Q(x)\) jsou polynomy.

Racionální funkci \(\frac{P(x)}{Q(x)}\) je vždy možné rozložit na součet polynomu a ryze racionální lomené funkce. Racionální lomenou funkci vyjádříme jako součet parciálních zlomků.

Vzhledem k tomu, že integrace polynomu je triviální, zbývá řešit integraci lomené racionální funkce, která se však v nejobecnějším případě redukuje na řešení integrálu

\(I_1 = \int \frac{A}{{(x-a)}^n}\,\mathrm{d}x\)

pro přirozené číslo \(n \ge 1\) a \(x \ne a\), a integrálu

\(I_2 = \int \frac{M x + N}{{(x^2 + p x + q)}^n} \,\mathrm{d}x\)

pro přirozené číslo \(n \ge 1\), přičemž diskriminant D výrazu \(x^2 + p x + q\) je záporný.

Pro integrál \(I_1\) dostaneme pro \(n=1\) aplikováním základních integračních vztahů výraz

\(\int \frac{A}{x-a}\,\mathrm{d}x = A \ln{|x-a|} + C\)

pro \(x \ne a\).

Pro \(n \geq 2\) pak pro \(I_1\) ze základních vztahů plyne

\(\int \frac{A}{{(x-a)}^n}\,\mathrm{d}x = \frac{A}{1-n}\frac{1}{{(x-a)}^{n-1}} + C\)

pro \(x \ne a\).


Integrál \(I_2\) pro \(M=0, n=1\) lze převést na integrál \(\int \frac{\,\mathrm{d}x}{x^2+a^2}\) pomocí substituce

\(x^2+px+q = {(x+\frac{p}{2})}^2-(\frac{p^2}{4}-q) = z^2+a^2\),

kde \(z = x + \frac{p}{2}\) a \(a^2 = -(\frac{p^2}{4}-q) = -D\). Pomocí základních integračních vztahů pak dostaneme

\(\int N\frac{\,\mathrm{d}x}{x^2+px+q} = N \int \frac{\,\mathrm{d}x}{{(x+\frac{p}{2})}^2 - (\frac{p^2}{4}-q)} = \)
\(=N \int \frac{\,\mathrm{d}z}{z^2+a^2} = \frac{N}{a} \operatorname{arctg}\frac{z}{a} + C = \frac{N}{\sqrt{-D}} \operatorname{arctg}\frac{x+\frac{p}{2}}{\sqrt{-D}} + C\)

Integrál \(I_2\) pro \(M \ne 0\) a \(n=1\) upravíme tak, aby v čitateli byl (až na aditivní konstantu) násobek derivace jmenovatele, což umožňuje úpravu

\(\int \frac{k f^\prime(x)+A}{f(x)}\,\mathrm{d}x = k \int \frac{f^\prime(x)}{f(x)}\,\mathrm{d}x + \int A f(x)\,\mathrm{d}x\)

Řešení prvního integrálu lze najít podle základních integračních vztahů a druhý integrál je integrál typu \(I_2\) pro \(M=0, n=1\). Využijeme-li toho, že \({(x^2+px+q)}^\prime=2x+p\) a současně

\(Mx+N = \frac{M}{2}\left(2x+\frac{2N}{M}\right) = \frac{M}{2}\left[(2x+p)+(\frac{2N}{M}-p)\right],\)

pak dostáváme řešení

\(\int \frac{Mx+N}{x^2+px+q}\,\mathrm{d}x = \frac{M}{2} \int \frac{2x+p}{x^2+px+q}\,\mathrm{d}x + \frac{M}{2}(\frac{2N}{M}-p) \int \frac{\,\mathrm{d}x}{x^2 + px+q} = \frac{M}{2} \ln{|x^2+px+q|} + A I\)

kde \(I\) je integrál typu \(I_2\) pro \(M=0,n=1\).

Integrál \(I_2\) pro \(M=0, n>1\) lze pomocí substituce \(x-\frac{p}{2}=z, \,\mathrm{d}z=\,\mathrm{d}x\) a \(-(\frac{p^2}{4}-q)=a^2\) upravit na tvar

\(K_n = \int \frac{N \,\mathrm{d}x}{{(x^2+px+q)}^n} = \int \frac{N \,\mathrm{d}x}{{[{(x-\frac{p}{2})}^2 - (\frac{p^2}{4}-q)]}^n} = N \int \frac{\,\mathrm{d}z}{{(z^2+a^2)}^n}\)


Řešíme-li poslední integrál metodou per partes, dostaneme rekurentní vztah

\(K_{n+1} = \frac{z}{2na^2 {(z^2+a^2)}^n} + \frac{2n-1}{2na^2} K_n\)

pro \(n \geq 1\). Řešení integrálu \(K_n\) lze pak vyjádřit prostřednictvím integrálu \(K_1\), což je však integrál typu \(I_2\) pro \(M=0, n=1\).

U integrálů \(I_2\), u nichž je \(M \neq 0, n>1\) použijeme \(f(x)=x^2+px+q\). Čitatele lze pak vyjádřit ve tvaru \(k f^\prime(x)+A\). Řešení má pak tvar

\(\int \frac{Mx+N}{{(x^2+px+q)}^n}\,\mathrm{d}x = \int \frac{k f^\prime(x)+A}{{[f(x)]}^n}\,\mathrm{d}x = k \int \frac{f^\prime(x)}{{[f(x)]}^n}\,\mathrm{d}x + A \int \frac{\,\mathrm{d}x}{{[f(x)]}^n} = \frac{M}{2(1-n)}\frac{1}{{(x^2+px+q)}^{n-1}} + K_n\),

kde \(K_n\) je integrál vyjádřený pomocí dříve uvedeného rekurentního vztahu.

Při integraci racionální funkci tedy nejdříve vyjádříme tuto funkci jako součet polynomu, který lze ihned integrovat, a racionální lomené funkce, kterou rozložíme na parciální zlomky. Poté integrujeme parciální zlomky, čímž získáme celé řešení integrálu původní racionální funkce.

Související články