The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Ingmar Bergman

Z Multimediaexpo.cz

Ingmar Bergman (1957)

Ingmar Bergman (* 14. července 1918, Uppsala, † 30. července 2007, Fårö) byl švédský filmový a divadelní režisér, spisovatel a dramatik, jeden z nejvýznamnějších autorských filmařů 20. století.

Matka Karin Bergman, rozená Åkerblom, byla zdravotní sestra a pocházela z vážené rodiny. Otec Erik Bergman byl pastorem státní luteránské církve. Ve 30. letech 20. století se otec stal farářem farnosti Hedvigy Eleonory v Östermalmu ve Stockholmu. Ingmar Bergman zde vyrůstal v přísném religiózním prostředí, což se později promítlo i do jeho tvorby. V letech 1937–40 studoval na Stockholmské univerzitě literární historii, ale jeho zájem si postupně získávalo divadlo a následně i film. Po promoci dělal režijního praktikanta v Stockholmském divadle. V té době uveřejnil několik svých novel a napsal řadu her, např. Kašpárkova smrt (Kaspers död, 1942) či Rakel a uvaděč (Rakel och biografvaktmästaren, 1946). Ve věku 26 let se stal ředitelem Hälsingborgského městského divadla a nejmladším ředitelem divadla v Evropě vůbec. Byl i režisérem Göteborského městského divadla (1946–49), Městského divadla v Malmö (1953–60) a v Královském dramatickém divadle ve Stockholmu (1960–66, z toho poslední tři roky jako ředitel).

Bergmanovy filmy se často zabývají existenciální otázkou, smrtí, osaměním, pravdou a vírou.

Obsah

Manželství

Ingmar Bergman byl pětkrát ženatý:

První čtyři manželství skončila rozvodem, páté trvalo do smrti jeho ženy, která zemřela na rakovinu žaludku.

Dcera Eva Bergman (* 1945) je režisérkou stejně jako syn Daniel Bergman.

Celkově má Bergman devět (přiznaných) dětí, z nichž známí jsou např. Anna Bergman, herec Mats Bergman, kapitán letadla Ingmar Bergman Jr. či spisovatelka Linn Ullmann, kterou měl s Liv Ullmannovou.

Ocenění

V roce 1971 na slavnosti předávání Cen Akademie obdržel Bergman Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga. Tři z jeho filmů vyhrály Cenu Akademie za nejlepší zahraniční film: Pramen panny v roce 1961, Jako v zrcadle v roce 1962 a Fanny a Alexandr v roce 1984.

Šest jeho dalších filmů bylo na Ceny Akademie nominováno:

  • Lesní jahody (1959)
  • Jako v zrcadle (1962)
  • Šepoty a výkřiky (1973)
  • Tváří v tvář (1976)
  • Podzimní sonáta (1978)
  • Fanny a Alexandr (1982)

Bergmanovo dílo je oceňovány i pro mimořádné výkony bergmanovských herců a kameramana Svena Nykvista.

Mnozí filmoví tvůrci po celém světě včetně Woodyho Allena, Roberta Altmana či Andreje Tarkovského uvádějí Bergmanova díla jako významný zdroj inspirací pro svou tvorbu.

Dílo

Filmy

  • 1944 – Štvanice (Hets), scénář
  • 1946 – Krize (Kris)
  • 1946 – Prší nám na lásku (Det regnar på vår kärlek)
  • 1947 – Loď do Indie (Skepp till India land)
  • 1947 – Žena bez tváře (Kvinna utan ansikte), scénář
  • 1948 – Eva (scénář)
  • 1948 – Hudba v temnotách (Musik i mörker), režie
  • 1948 – Přístavní město (Hamnstad)
  • 1949 – Vězení (Fängelse), scénář, režie
  • 1949 – Žízeň (Törst)
  • 1950 – Za štěstím (Till glädje)
  • 1950 – U nás se to stát nemůže (Sånt händer inte här)
  • 1950 – Když město dřímá (Medan staden sover), scénář
  • 1951 – Letní sen (Sommarlek)
  • 1951 – Rozvedení (Frånskild)
  • 1952 – Čekající ženy (Kvinnors väntan)
  • 1953 – Léto s Monikou (Sommaren med Monika)
  • 1953 – Večer kejklířů (Gycklarnas afton)
  • 1954 – Lekce v lásce (En lektion i kärlek)
  • 1955 – Sny žen (Kvinnodröm)
  • 1955 – Úsměvy letní noci (Sommarnattens leende)
  • 1956 – Poslední pár z kola ven (Sista paret ut)
  • 1957 – Sedmá pečeť (Det sjunde inseglet)
  • 1957 – Lesní jahody (Smultronstället)
  • 1958 – Než se rozední (Nära livet)
  • 1958 – Tvář (Ansiktet)
  • 1960 – Pramen panny (Jungfrukällan)
  • 1960 – Ďáblovo oko (Djävulens öga)
  • 1961 – Jako v zrcadle (Såsom i en spegel)
  • 1961 – Zahrada rozkoší (Lustgården), scénář
  • 1963 – Hosté Večeře Páně (Nattvardsgästerna)
  • 1963 – Mlčení (Tystnaden)
  • 1964 – A co všechny ty ženy (För att inte tala om alla dessa kvinnor)
  • 1966 – Persona
  • 1968 – Hodina vlků (Vargtimmen)
  • 1968 – Hanba (Skammen)
  • 1969 – Náruživost (En passion)
  • 1971 – Dotek (Beröringen)
  • 1972 – Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop)
  • 1975 – Kouzelná flétna (Trollflöjten)
  • 1976 – Tváří v tvář (Ansikte mot ansikte)
  • 1977 – Hadí vejce (Ormens ägg)
  • 1978 – Podzimní sonáta (Höstsonaten)
  • 1980 – Ze života loutek (Ur marionetternas liv)
  • 1982 – Fanny a Alexandr (Fanny och Alexander)
  • 1986 – Karinina tvář (Karins ansikte), krátký film
  • 1992 – Nedělňátka (Söndagsbarn), scénář
  • 2000 – Nevěra (Trolösa), scénář

Filmy pro televizi

  • 1969 – Obřad (Riten)
  • 1973 – Scény z manželského života (Scener ur ett äktenskap)
  • 1984 – Po zkoušce (Efter repetitionen)
  • 1991 – Dobrá vůle (Den goda viljan), scénář
  • 1993 – Bakchus (Backanterna), režie, scénář
  • 1997 – Co chvilku křičí na jevišti světa, (Larmar och gör sig till)
  • 2003 – Saraband

Literatura

  • 1987 – Laterna Magica, autobiografie
  • 1990 – Obrazy (Bilder), filmografie

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ingmar Bergman
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ingmar_Bergman“