V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Incký systém cest

Z Multimediaexpo.cz

Páteřní cesty Qhapaq Ñan (2015)
Cesta k Machu Picchu (2009)

Incký systém cest (kečuánsky: Qhapaq Ñan) je název pro unikátní síť komunikací v Andách, kterou rozvinuli a využívali Inkové, přičemž některé její úseky pocházejí z období před vznikem Incké říše (především od kultur Wari a Tiwanaku). Rozsah původních inckých stezek je dnes odhadován v rozsahu od 23 000 km až do 30 000 km.[1][2]

Název Qhapaq Ñan se vztahuje jak na celou síť v plném rozsahu, tak i v užším pojetí na tzv. „Královskou cestu“ - páteřní cestu v délce 5 200 km mezi Quitem, Cuzcem a Tucumánem.[3] Cesty výrazně ulehčovaly komunikaci mezi jednotlivými sídelními celky a byly efektivním prostředkem politické, sociální, ekonomické a kulturní integrace podrobených kultur v rámci expanzivní Incké říše. Qhapaq Ñan využili i španělští conquistadoři při dobývání nových území v Jižní Americe.[4] Pavučina stezek se rozkládala od území jižní Kolumbie po údolí řeky Maule v centrálním Chile,[4] což odpovídá teritoriálnímu rozsahu incké říše v době příchodu Španělů v roce 1521. Výchozím bodem a hlavním uzlem bylo incké hlavní město Cuzco.[4] Z něj vycházely čtyři primární silnice do čtyř hlavních oblastí (tzv. „suyos“ – Antisuyo, Chinchaysuyo, Contisuyo a Collasuyo), ze kterých se Incká říše skládala. Cesty spojovaly pouštní oblasti na pacifickém pobřeží, horské regiony i tropické pralesy Amazonie.

Rozsáhlé stavební práce na pozemních komunikacích odstartovaly za vlády Inky Pachacúteca (vládl 1438–1471), který cítil nutnost výstavby cest, aby mohl pohotově vysílat vládní úředníky, vojska a loajální obyvatelstvo pro anexi a osídlení dobytých území. V jeho podpoře dopravní sítě pokračovali i jeho nástupci.

Incký systém cest sestával ze tří základních prvků: vydlážděná cesta, mosty a doprovodné skladovací a ubytovací budovy. Šíře silnic se pohybovala mezi půl metrem v hornatých oblastech a šesti metry v rovinách. Po těchto silnicích se jako poslové pohybovali rychlí běžci, kteří se nazývali „chasquis“.[5] Běhali podle štafetového systému. Na každý úsek cesty byli k dispozici dva odpočinutí běžci. Předávali zprávy na stanicích, nazývaných „tambos“, které byly postaveny ve vzdálenostech přibližně 20 km. Vzdálenost mezi Cuzcem a Quitem byli schopni překonat za 1 týden.[5] Inkové nevyužívali ani koně ani kolo, protože je vůbec neznali. Používali jedině lamy, nebo chodili pěšky. Jsou známy mosty sestávajích z kamených opěr a dřevěné mostovky, mosty zavěšené (lana z vláken agáve),[6] ale např. na řece Desaguadero existoval most z řady rákosových pontonů.

Fotogalerie

Qhapaq Ñan

most Inca Pucayaku

Inca trail

Reference

  1. ↑ Qhapaq Ñan- Sistema Vial Andino, itinerario cultural de la UNESCO [online]. mendoza.edu.ar, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ Qhapaq Ñan, Sistema Vial Andino es incluido en la Lista de Patrimonio Mundial de la Unesco [online]. Consejo de Monumentos nacionales de Chile, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. ↑ Inca road system [online]. PERU TRAVEL GUIDE, [cit. 2015-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 En San Pedro de Atacama especialistas de Sudamérica compartirán en inédito taller sobre el Sistema Vial Incaico [online]. Universidad Arturo Prat del Estado Chile, [cit. 2015-03-15]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ 5,0 5,1 Sistema Vial en el Tahuantinsuyo [online]. Historia del Perú, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. ↑ Los puentes inkaicos [online]. Congreso de la República de Perú, [cit. 0205-02-13]. Dostupné online. (španělsky) 


 Argentina  Argentinské památky Seznamu světového dědictví UNESCO

Los Glaciares • Jezuitské misie u kmene Guaraní • Národní park Iguazú • Cueva de las Manos • Río Pinturas • poloostrov Valdés • Ischigualasto a Talampaya • Jezuitský komplex a misie v Córdobě • Quebrada de Humahuaca • Qhapaq Ñan

 Bolívie  Bolivijské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Potosí • Jezuitské misie na území Chiquitos • Sucre • pevnost Samaipata • Národní park Noel Kempff Mercado • Tiwanaku • Qhapaq Ñan

 Ekvádor  Ekvádorské památky Seznamu světového dědictví UNESCO

Quito • Galapágy • Národní park Sangay • Cuenca • Qhapaq Ñan

 Chile  Chilské památky Seznamu světového dědictví UNESCO

Národní park Rapa Nui (Velikonoční ostrov) • Kostely v Chiloé • Valparaíso • Ledkové doly Humberstone a Santa Laura • Hornické město Sewell • Qhapaq Ñan

 Kolumbie  Kolumbijské památky Seznamu světového dědictví UNESCO

Cartagena (přístav, pevnosti a další památky) • Národní park Los Katíos • centrum Santa Cruz de Mompox • archeo–lokalita Tierradentro • archeo–lokalita San Agustín • fauna a flóra ostrova Malpelo • kulturní krajina kávových plantáží v Kolumbii • Qhapaq Ñan

 Peru  Peruanské památky Seznamu světového dědictví UNESCO

Město Cuzco • Historická oblast Machu Picchu • Archeologické naleziště Chavín de Huántar • Národní park Huascarán • Archeologické naleziště Chan Chan • Národní park Manu • Historické centrum Limy • Národní park Río Abiseo • Geoglyfy na planině Nazca • Historické centrum Arequipy • Posvátné město Caral-Supe • Qhapaq Ñan

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Inck%C3%BD_syst%C3%A9m_cest“