Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Horní Benešov
Z Multimediaexpo.cz
Horní Benešov (německy Bennisch), do roku 1926 Benešov, je město v okrese Bruntál. Leží ve Slezsku na hlavní silnici mezi Opavou (20,5 km) a Bruntálem (13 km) poblíž hranice s Polskem.
Městský znak je polcený; v pravém poli je zobrazena půlka slezské orlice a vlevo dvě hornické motyky.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 2 249 obyvatel.
Obsah |
Členění města
Části obce
- Horní Benešov
- Luhy
Katastrální území
- Horní Benešov
Název
- Česky Horní Benešov (1869 Benešow, 1880-1826 Benešov), německy Bennisch nebo Benisch, polsky Beneszów Górny.
- Česky Luhy, německy Aue (1869 Vorstadt Aue).
Historie
Horní Benešov, „Perla Slezska“, byl založen roku 1253 na místě starší hornické osady a má za sebou dlouhou hornickou tradici. Ve městě se těžilo zlato, stříbro, měď a železné rudy. V okolí se ještě dobývá břidlice. Velkého rozmachu dosáhl v minulosti i textilní průmysl (benešovské plátno). Železniční doprava s Opavou (zahájená 29. 6. 1892) musela být kvůli půdním poklesům v důsledku těžby v roce 1970 pozastavena - dnes je železniční trať z Opavy ukončena ve Svobodných Heřmanicích. Osobní doprava je od 11. prosince 2005 provozována pouze do Jakartovic.
Důlní činnost byla v roce 1992 ukončena a také výroba textilu byla silně omezena, z toho důvodu zde značně vzrostla nezaměstnanost.
Původně gotický kostel sv. Kateřiny pochází z roku 1253. Několikrát byl zničen. V letech 1474, 1717, 1740, 1767 a 1820 postihl město požár.
Do konce 2. světové války 1945 žili v Horním Benešově téměř výhradně Němci.
Od 1. ledna 1978 do 23. listopadu 1990 byly částmi obce Horní Benešov vesnice Horní Životice a Staré Heřminovy.
V roce 1873 se v Horním Benešově narodil nájemce pivovaru židovského původu Fritz Kohn, dědeček Johna Kerryho, který v roce 2004 kandidoval na funkci amerického prezidenta. Zastupitelé města mu udělili čestné občanství Horního Benešova.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel celého města Horní Benešov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[1]:
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4256 | 4200 | 4442 | 4367 | 3826 | 3376 | 3409[p 1] | 1727 | 2199 | 2499 | 2286 | 2602 | 2483[p 2] |
- ↑ z toho: 79 Čechoslováků, 3283 Němců; 3343 řím. kat., 26 evang., 8 čsl., 15 izrael., 17 bez vyzn.
- ↑ z toho: 2 347 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 4 Němci, 8 Poláků; 568 řím. kat., 10 čsl. hus., 17 evang., 7 pravosl., 1 567 bez vyzn.
V celém městě Horním Benešov je evidováno 514 adres : 512 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[2] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 440 domů, z toho 399 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Horního Benešova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[1]:
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1930 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 3023 | 3101 | 3256 | 3140 | 2754 | 2589 | 2286 | 2273 | 2162 |
V samotném Horním Benešově je evidováno 414 adres : 412 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[3] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 327 trvale obydlených.
Partnerská města
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 17.
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077. - ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
Města a obce okresu Bruntál |
---|
Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |