Hazlov

Z Multimediaexpo.cz

Hazlov (německy: Haslau) je obec v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Ke dni 29. 8. 2008 zde žilo 1 665 obyvatel. Obec je známa především svým nalezištěm egeránu. Hazlov je členem, a jedním ze zakládajících měst a obcí mikroregionu Přátelé v srdci Evropy.

Obsah

1 Geografie
2 Historie
3 Vývoj počtu obyvatel
4 Památky
5 Části obce
6 Související články
7 Zdroje
8 Odkazy
9 Reference

Geografie

Hazlov se nachází zhruba 10 kilometrů jihovýchodně od Aše a 12 kilometrů severozápadně od Chebu. Obec byla založena v údolí Hazlovského potoka, v nadmořské výšce 550 metrů.

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwüstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové. Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovali textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena. Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel^[1]
Rok	1850	1930	1947	1961	1970	2001
Počet obyvatel	1 796	2 922	999	1 173	1 168	1 192

Památky

Stavby

Ruiny hazlovského zámku,
zámecký kostel Povýšení sv. Kříže,
hřbitovní kostel sv. Jiří z roku 1686,
evangelický kostel z roku 1907.

Drobné památky

Socha Jana Nepomuckého, která dříve stávala na náměstí, je dnes umístěna v uzavřeném prostoru zámku,
krucifix,
smírčí kříž,
tzv. Chebský kříž,
velká a malá výklenková kaplička.

Památníky

Památník obětem 1. světové války na vrchu Kalvárie,
památník gymnasty Dr. Antona Freye v blízkosti nádraží,
památník obětem 2. světové války před obecním úřadem.

Části obce

Související články

Zdroje

Obce Ašska v proměnách času, kolektiv autorů, Muzeum Aš 2008
Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Jiří Úlovec, Libri 2007
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, kolektiv autorů, Svoboda 1985

Odkazy

Stránky obce

Reference

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hazlov

Města a obce okresu Cheb
Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]