The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Hřib kovář

Z Multimediaexpo.cz

Klobouk je tmavohnědý, za sucha sametový.

Hřib kovář (Neoboletus luridiformis Vizzini, Simonini et Gelardi 2014), je jedlá a velmi dobrá houba z čeledi hřibovitých.[1] Byla řazena do sekce Erythropodes (případně Luridi) rodu Boletus a v roce 2014 na základě biomolekulárních analýz přeřazena do nového rodu Neoboletus.[2] Řadí se mezi barevné a modrající hřiby.

Při její konzumaci je však nutná delší tepelná úprava, poněvadž syrová nebo nedovařená může vyvolat trávicí potíže. V některé literatuře je proto tento hřib uváděn jako za syrova mírně jedovatý.[3] Mnohým houbařům se svým vzhledem zdál a zdá strašidelný, proto v němčině obdržel jméno čarodějnice.[4] Ve starší literatuře bývá zaměňován s hřibem kolodějem (např. Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 77, 125, 134, 150).[5]

Obsah

Synonyma

  • Boletus erythropus Krombh.
  • Boletus erythropus Pers.
  • Boletus luridiformis Rostk.
  • Boletus luridus var. erythropus Fr.
  • Boletus luridus var. erythropus (Pers.) Fr.
Klobouk je v mládí polokulovitě sklenutý, třeň vejčitý.
  • hřib rudonohý
  • hřib rudotřeňový
  • modrák kovář

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má v průměru 5 - 20 cm, v mládí polokulovitě sklenutý, v dospělosti rozložený až polštářkovitý, nejčastěji tmavohnědý až černohnědý, za sucha sametový, za mokra mírně lepkavý, stářím a pomačkáním šedě černající. Okraj klobouku bývá okrově žlutavý.

Rourky jsou žlutozelené, až 30 mm vysoké a na řezu se rychle barví do modrozelena. Ústí rourek jsou drobná. Póry jsou v mládí zpočátku žluté, záhy však tmavě krvavě červené a nakonec blednou do olivova, dotykem rychle modrají. Vzácně se vyskytují i albíni, kteří nevytvářejí červeně zbarvené rourky.[4] Takto odlišní jedinci bývají někdy označováni jako hřib kovář odbarvený (Boletus luridiformis var. discolor (Quél.) Krieglst.)[6]

Třeň je skoro celý červený a nemá síťku.

Třeň je zprvu vejčitý, pak soudkovitý až kyjovitý, 6 - 15 cm vysoký a 20 - 40 mm tlustý, skoro celý červený, pouze v horní části žlutý, uprostřed pak na žlutém podkladu červeně plstnatě tečkovaný, dole do olivova, s plstnatým světle žlutým podhoubím. Otlačením ihned modrá. Třeň nemá síťku.

Dužnina je pevná, v klobouku bledožlutá, ve třeni živě žlutá, na vzduchu ihned modrá, později se odbarvuje do šeda. Modré zbarvení při vaření mizí. Má příjemnou vůni a mírnou chuť.

Mikroskopický

Výtrusy jsou 10-18 x 5-7 μm, vřetenovité, barvy olivově žluté.

Výskyt

Roste od května do října, především ve smrčinách, ale i bučinách na nevápenných, kyselých půdách. V horách a podhůřích je jeho výskyt častější. Je to jeden z prvních hřibů, se kterým se můžeze setkat již počátkem května.

Dužnina na řezu ihned modrá.

Nejčastější záměny

Hřibu kováři je nejvíce podobný hřib koloděj, který má obvykle světlejší klobouk, a hlavně nápadnou síťku na horní polovině třeně. Za syrova a polouvařený je taktéž mírně jedovatý. Vzdáleně podobný je hřib Quéletův, který má olivově hnědý, oranžově až cihlově červený klobouk, póry jsou také oranžové a na třeni má černohnědé zrnité šupinky a na bázi je karmínově červený. Roste v teplejších listnatých lesích a je jedlý.[5] Dále pak hřib kavkazský, který se liší tím, že na třeni pod kloboukem má síťku která směrem k bázi přechází v tečkování, je jedlý.[5]

Literatura

  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 5. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  • Ing. Tomáš PAPOUŠEK: "Velký fotoatlas hub z jižních Čech", str. 726. Tiskárna POSEKANÝ, České Budějovice, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9 odkaz: [1]
  • Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 342. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
  • Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 21. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
  • František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 294. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

Reference

  1. ↑ ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha : Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib kovář, s. 148-155.  
  2. ↑ VIZZINI, Alfredo. Nomenclatural novelties [online]. Index Fungorum, 2014-10-17, [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. (en) 
  3. ↑ František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 294. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982
  4. ↑ 4,0 4,1 Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 21. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 Hřib kovář na Biolibu
  6. ↑ Hřib kovář odbarvený na Nahuby.sk

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hřib kovář
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Boletus erythropus
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/H%C5%99ib_kov%C3%A1%C5%99“