Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

George Orwell

Z Multimediaexpo.cz

George Orwell (1933)

Eric Arthur Blair (* 25. června 1903, Motihari, Bihár, Indie, † 21. ledna 1950 v Londýně), známější spíše pod svým literárním pseudonymem George Orwell, byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem. Světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984, popisující nehumánnost totalitních ideologií.

Obsah

Biografie

Eric Arthur Blair se narodil v Indii, kde v té době jako úředník pracoval jeho otec (Richard Walmesley Blair) a která byla součástí britského impéria. Do Anglie ho přivezla matka (Ida Mabel Blair), když mu bylo kolem jednoho roku. Otce viděl až za několik let. Měl dvě sestry, starší Majorie a mladší Avril. Vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal svůj pseudonym. Svou rodinu později popsal jako „nižší vyšší střední třídu“. Mladý Blair vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Jelikož mu rodiče nemohli platit studium na universitě, začal v roce 1922 pracovat pro Indickou imperiální policii v tehdejší Britské Indii (v Barmě). Zde jsou počátky jeho nenávisti k imperialismu a také se zde začal klonit k levicové politice. Své zážitky popsal ve své prvotině, románu Barmské dny (anglicky Burmese Days), vydané v roce 1934. V roce 1927 se vrátil zpět do Anglie, začal psát eseje a pracovat jako novinář. Nějakou dobu žil „na ulici“ jako tulák a pohyboval se mezi spodinou. Své zážitky zúročil například v knize Na dně v Paříži a Londýně (anglicky Down and Out in Paris and London) vydané v roce 1933. Politické události v Evropě se ho silně osobně dotýkají a tak se stává socialistou, antifašistou a kritikem všech nedemokratických politických tendencí. Po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války, kde bojoval v jednotkách milicí POUM (Dělnické strany marxistického sjednocení). Zážitky ze svého působení ve španělské občanské válce popsal v knize Hold Katalánsku, v které líčí i své těžké zranění z 20. května 1937, kdy byl zasažen do krku fašistickým odstřelovačem. V roce 1938 žil půl roku v Maroku. Do roku 1940 psal Orwell recenze na knihy pro Nový anglický týdeník. Druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze a v roce 1940 zahájil práci pro BBC a svými komentáři pilně přispíval do novin a časopisů. Toto zaměstnání opustil v roce 1943. Těsně před svou smrtí (1950) napsal svůj nejznámější román 1984. Zemřel na tuberkulózu ve věku 46 let. Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“ Orwellovy náboženské názory jsou složitým problémem. Orwell byl členem anglikánské církve a pravidelně se zúčatňoval jejích bohoslužeb. Obě jeho svatby i pohřeb byly na jeho přání vedeny anglikánským knězem.[1] Ve svém literárním díle (zejm. v románu Farářova dcera) však církev i náboženství jako takové spíše kritizoval z pozic levicového ateismu. Orwellův životopisec Stephen Ingle k tomu napsal, že "spisovatel George Orwell se holedbal svým ateismem, zatímco jedinec Eric Blair si uchoval hluboce zakořeněnou zbožnost."[2]

Dílo

Pamětní deska v Londýnském Hampsteadu

Orwellovy knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů. V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. V roce 1985 vyšla jen kritická stostránková brožura Josefa Skály Postřehy a fikce George Orwella. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.

Romány

Výbory z esejů v češtině

Významné eseje

(do seznamu nejsou zahrnuty Orwellovy drobnější eseje, sloupky a fejetony)

  • A Hanging (1931, překládáno Poprava či Poprava oběšením, vyšlo v obou českých výborech) - črta, líčící popravu indického vězně, které se Orwell zúčastnil v Indii jako člen ostrahy
  • Shooting an Elephant (1936, překládáno Střílení na slona, vyšlo ve sbírce Uvnitř velryby a jiné eseje) - autobiografická esej, popisující Orwellovy zkušenosti z dob jeho práce v koloniální policii
  • Charles Dickens (1939, vyšlo v obou českých výborech, titul nepřekládán) - poměrně kritický rozbor díla Charlese Dickense
  • Boys' Weeklies (1940, překládáno Týdeníky pro kluky, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - literární rozbor „školních povídek“ v chlapeckých časopisech Orwellovy doby
  • Inside the Whale (1940, překládáno Uvnitř velryby či V břiše velryby, vyšlo ve sbírce Uvnitř velryby a jiné eseje a také samostatně) - velmi různorodá literárně kritická esej, věnovaná především moderní anglické literatuře
  • Wells, Hitler and the World State (1941, překládáno Wells, Hitler a Světový stát, česky ve sbírce Uvnitř velryby a jiné eseje) - kritika Wellsových utopických vizí
  • The Art of Donald McGill (1941, překládáno Umění Donalda McGilla, vyšlo v obou českých výborech) - literární rozbor dobových pohlednic s kreslenými vtipy
  • Looking Back on the Spanish War (1943, překládáno jako Ohlédnutí za španělskou válkou, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - politický rozbor španělské občanské války, jakýsi esejistický dodatek k románu Hold Katalánsku
  • W. B. Yeats (1943, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje, titul nebyl přeložen) - vlastně recenze na biografii Williama Butlera Yeatse
  • Benefit of Clergy: Some notes on Salvador Dali (1944, v obou českých výborech pod názvy Výsada kléru a Výsada kněžstva) - recenze a reakce na Dalího autobiografii, ústící do úvahy o tom, zda může být někomu odpouštěna zvrhlost, pokud je spojena s mimořádným talentem
  • Arthur Koestler (1944, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje bez přeložení názvu)
  • Notes on Nationalism (1945, česky pod názvem Poznámky o nacionalismu ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - klasifikace a kritika nacionalistické politiky
  • How the Poor Die (1946, česky pod názvem Jak umírají chudí v obou výborech) - autobiografická črta, popisující Orwellův pobyt v chudinské nemocnici v Paříži
  • Politics vs. Literature: An Examination of Gulliver's Travels (1946, česky pod názvem Politika versus literatura ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - rozbor Gulliverových cest Jonathana Swifta
  • Politics and the English Language (1946, česky pod názvem Politika a anglický jazyk ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej o anglické stylistice, kritizuje klišé v mluvě anglických politiků
  • Second Thoughts on James Burnham (1946, česky nejspíš Další názory na Jamese Burnhama, nicméně v češtině nevyšlo)
  • Decline of the English Murder (1946, česky pod názvem Úpadek anglické vraždy v obou výborech) - fejeton, zabývající se ideální vraždou z hlediska čtenářů novin
  • Some Thoughts on the Common Toad (1946, česky pod názvem Zamyšlení nad žábou obecnou ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej o zapomínaných symbolech jara, jako hlavní z nich je uvedena žába obecná
  • A Good Word for the Vicar of Bray (1946, česky pod názvem Přímluva za vikáře z Bray ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej o záslužnosti sázení stromů
  • In Defence of P. G. Wodehouse (1946)
  • Why I Write (1946, česky pod názvem Proč píšu v obou výborech) - esej o důvodech, proč se spisovatelé rozhodují psát
  • The Prevention of Literature (1946, česky pod názvem Zakazování literatury ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej, vyjadřující Orwellovy názory na cenzuru
  • Such, Such Were the Joys (1946, česky pod názvem Takové to byly radosti ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - delší autobiografická črta, zabývající se autorovým studiem na soukromé škole St Cyprian a popisující jeho otřesné zkušenosti s dobovým vzdělávacím systémem
  • Lear, Tolstoy and the Fool (1947, česky pod názvem Lear, Tolstoj a šašek ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - polemika s Tolstým ohledně Shakespeara
  • Reflections on Gandhi (1949, česky pod názvem Úvahy o Gándhím) - esej o úloze Gándhího v indickém boji za nezávislost

Výroky

„ Dokud nebudou lidé uvědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří, nemohou se stát uvědomělými. “


„ Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum. “


„ Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. “


„ Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet. “


„ Přináležitost někoho k menšině, i kdyby byla jednoosobová, nečiní z nikoho šílence. “


„ Říkat pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin. “


Související články

YouTube

George Orwell - A Life in Pictures "a" (anglicky)
George Orwell - A Life in Pictures "b" (anglicky)


George Orwell - A Life in Pictures "c" (anglicky)
George Orwell - A Life in Pictures "d" (anglicky)


Různé zdroje

Reference

  1. ↑ Bowker, Gordon, 1934-. George Orwell. Gordon Bowker ; [Z anglického originálu přeložil Miroslav Drozd]. Vyd. 1. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 485 s. ISBN 80-7106-809-8.
  2. ↑ Ingle, Stephen (2006). The social and political thought of George Orwell: a reassessment. Abingdon, England: Routledge. p. 17. ISBN 0-415-35735-7.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
George Orwell
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/George_Orwell“