The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Francouzský angloarab

Z Multimediaexpo.cz

Francouzský angloarab je označení plemena teplokrevného koně, vyšlechtěného na území Francie křížením anglického plnokrevníka a arabským.

Obsah

Historie chovu

V první polovině 19.století začali chovatelé v Anglii s zkvalitněním výtečného zdejšího plnokrevníka přidáním vlastností arabských plnokrevníků. Vzápětí po nich obdobné křížení vyzkoušeli chovatelé v Francii, Německu, Polsku a také v Čechách[1].

Ve Francii systematický chov angloarabů začal roku 1836 v hřebčíně Pompadour. Tehdejší ředitel E.Gayot nechal arabské hřebce Massouda a Aslana Turka připustit na plnokrevné klisny Dair, Common a Selim. Vzniklé potomstvo bylo velmi kvalitní, mělo polovinu krve arabské, polovinu anglické. Chov se v tomto hřebčíně podařilo ustálit, tedy dále nekřížit s jinými plemeny. Později se chovem začaly zabývat další hřebčíny a vzniklo tak několik linií Francouzského angloaraba.

Vzhled koně

Je to kůň vysoký a štíhlý. Hlavu mívá jemnější než anglický plnokrevník, s rovným profilem a má velké oči. Krk je delší než u koní arabských, ocas posazený vysoko. Nohy jsou dlouhé a štíhlé. Barvy má povolené všechny. Při Olympijských hrách v Berlíně byl tento druh koně vyhlášen nejkrásnějším koněm her[2].


Vlastnosti

Není tolik vznětlivý, jako plnokrevníci a ani tak rychlý, zato má dokonalé chody, je odolný a vytrvalý. Každý z hřebčínů produkuje trochu odlišné typy, někteří koně jsou tak lehčí a rychlejší.

Použití

Je zejména využíván pro sportovní účely, k dostihům, drezůře i dalším soutěžím. Pompadurští koně sloužili v armádě a byli využíváni jako lehcí kočároví jukři.[1].


Reference

  1. 1,0 1,1 KHOLOVÁ, Helena; HOŠEK, Jan. Koně. Praha : Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-36-0. Kapitola Francouzský angloarab, s. 112.  
  2. DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice : Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Skupina koní východních, s. 82.