The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Ekonomika Makedonie

Z Multimediaexpo.cz

Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.

Obsah

Ekonomický vývoj

Makedonie byla spolu s Bosnou a Hercegovinou nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii (SFRJ). Během centrálního plánování komunistického režimu docházelo k postupné industrializaci země. Ovšem v 60. letech 20. století byl venkov v zájmu rozvoje průmyslu na úkor zemědělství uměle vysídlován a některé vesnice ve východní a jižní části země zůstaly zcela opuštěné. Po rozpadu SFRJ přišla Makedonie o rozsáhlou pomoc ze zvláštního fondu federace a makedonské průmyslové podniky byly zasaženy ztrátou vazeb na své odběratele, kteří byli rozmístěni v jiných republikách bývalé Jugoslávie. Po vyhlášení nezávislosti došlo rovněž k prudkému nárůstu inflace, kterému se makedonská vláda pokusila čelit zavedením nové měny - denáru v dubnu 1992. Řecká vláda vznesla námitky proti názvu a státním symbolům nezávislé Makedonie a vyvíjela na ni ekonomický nátlak (zadržování části makedonského importu, především přerušení dodávek ropy ze soluňského přístavu), od února 1994 do září 1995 dokonce vyhlásila úplné embargo na obchod s Makedonií (včetně tranzitu zboží do Makedonie). Devadesátá léta 20. století tak pro Makedonii znamenala výrazný pokles ekonomické úrovně, nárůst nezaměstnanosti, zchudnutí makedonské společnosti, enormní nárůst černého trhu (na přepravě, distribuci a prodeji pašovaného zboží se podílely desetitisíce osob)[1]. V zemi se zvýšil počet nezaměstnaných a to až na 386 tisíc, což je přibližně 40 % práceschopného obyvatelstva.[2] U zahraničních investorů způsobovalo obavy národnostní napětí mezi Makedonci a albánskou menšinou, které vyvrcholilo nepokoji na severozápadní hranici země na začátku roku 2001. Situaci zklidnilo podepsání Stabilizační a asociační dohody mezi Makedonií a EU (podepsána 9. 4. 2001). Období let 2002 až 2003 bylo pro Makedonii obdobím bezpečnostního uklidnění. Na zasedání Evropské rady 17. prosince 2005 v Bruselu získala Makedonie status kandidátské země EU.

Struktura

Zemědělství

V zemědělství je zaměstnáno 21,7 % ekonomicky aktivních a vytváří 12,1 % HDP státu. Hlavními produkty jsou vinná réva, tabák, zelenina, mléko a vejce.

Průmysl

V důsledku industrializaci země během centrálního plánování komunistického režimu má průmysl na makedonské ekonomice značný podíl. V průmyslu je zaměstnáno 32,6 % ekonomicky aktivních a vytváří 28,6 % HDP státu. Hlavními obory jsou potravinářství, textilní průmysl, chemický průmysl (včetně farmacie), hutnictví (železo, ocel), průmysl stavebních hmot (výroba cementu) a energetika.

Současné hospodářské ukazatele

Hodnota HDP na obyvatele v PPP je dle údajů MMF 8491 USD (2007), což řadí Makedonii až na 39. místo v Evropě a na 80. místo ze 179 hodnocených států světa.

Mezi současné ekonomické problémy státu patří především korupce. Země je na 84. - 93. místě ve zkorumpovanosti (stejně jako např. Bosna a Hercegovina a Černá Hora, z evropských zemí jsou hůře hodnoceny již jen Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a Bělorusko).[3]

Nezaměstnanost se stále drží na vysoké úrovni, které dosáhla během ekonomické krize v 90. letech 20. století. V roce 2007 byla míra nezaměstnanosti 35 %[4]

Reference

  1. PELIKÁN, Jan. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha : NLN, 2001. ISBN 80-7106-266-9. Kapitola VII. Jihoslovanské státy po rozpadu Jugoslávské federace - Makedonie, s. 656.
  2. http://www.euroskop.cz/47648/120379/clanek/makedonie/ekonomika/
  3. Žebříček zemí na stránkách Transparency International
  4. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mk.html


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ekonomika Makedonie