Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Dublin

Z Multimediaexpo.cz

Dominanty města (2009)
Letecký pohled na park v centru Dublinu

Dublin [dablin], irsky: Baile Átha Cliath [baljaklije], je hlavní a největší město Irské republiky. Má rozlohu 114,99 km2 a v roce 2016 zde žilo asi 1 173 170 obyvatel.

Celá aglomerace GDA (Greater Dublin Area, doslovně: Větší území Dublinu) v roce 2016 pak zahrnovala asi 1 904 800 obyvatel.

Obsah

Poloha a přírodní podmínky

Město je položeno při východním pobřeží Irska v ústí řeky Liffey do Irského moře. Průměrná nadmořská výška je 20 m. Řeka dělí město na Northside, chudší severní, a Southside, bohatší jižní část, Podnebí je přímořské s poměrně teplou zimou a chladným létem. Roční průměrná teplota činí 10 °C (leden 5 °C, červenec 15 °C). Ročním úhrnem srážek (750 mm) patří Dublin k nejsušším oblastem Irska, ale dešťové přeháňky se vyskytují často (ročně prší, popřípadě sněží, v průměru 271 dnů). Vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 75 % (květen) a 88 % (prosinec).

Dějiny města

Poprvé Dublin pod jménem Eblana zmiňuje zeměpisec Klaudios Ptolemaios kolem roku 140 n. l., významnější roli však místo začalo hrát až na sklonku 1. tisíciletí. V 10. století zde byla poblíž sebe dvě sídla. Vikingské sídliště, označované irsky An Dubh Linn („Tmavá tůň“), a keltská osada Áth Cliath („Proutěný brod“) o něco výše proti proudu. Jméno jedné z osad tak dalo základ pozdějšímu anglickému názvu, jméno druhé je dnes používáno v irštině. Právě ve vikingské osadě byla kolem roku 1030 založena dnešní katedrála Christ Church. Roku 1169 se v Irsku vylodili Normané a záhy si podrobili nemalou část země. Z Dublinu učinili své správní středisko, které tak nahradilo někdejší symbolické sídlo irských králů, vrch Tara. Anglo-Normané počátkem 13. století vybudovali kamenný Dublinský hrad. Ještě po řadu staletí však zůstal přímý anglický vliv omezen na oblast bezprostředně kolem Dublinu, takzvané Koloví (the Pale), a několik dalších měst, zatímco na irském venkově stále vládl keltský jazyk a zvyky.

Od konce 16. století se Angličanům postupně podařilo prosadit svou nadvládu nad celým Irskem a ujařmit většinové katolické obyvatelstvo. Roku 1592 královna Alžběta I. založila Trinity College (kolej Nejsvětější Trojice). Převážně protestantský Dublin byl 17. století vzkvétajícím obchodním městem. Za vlády Karla II. Stuarta byly z iniciativy místodržícího Irska, hraběte z Ormondu dosavadní zadní trakty domů podél řeky Liffey přeměněny na průčelí, čímž vznikla charakteristická dublinská nábřeží. Dnešní podoba vnitřního města pochází převážně z počátku georgiánské doby (1. poloviny 18. století), kdy byly úzké středověké uličky nahrazeny širokými rovnými třídami a vznikla pětice velkých náměstí. Na význam města mělo negativní vliv zrušení samostatného irského (byť výhradně protestantského) parlamentu Zákonem o Unii s Velkou Británií roku 1801. Absence stovek peerů a poslanců a tisíců služebníků byla citelná; mnozí šlechtici v tomto období své výstavné paláce v Dublinu prodali. Růst města pokračoval, ale prohlubovala se i bída irského lidu.

Teprve počátkem 20. století se irským vlastencům podařilo vymoci si na britské vládě sebeurčení. Připravovanou samosprávu Irska však oddálila první světová válka. Na Velikonoční pondělí 24. dubna 1916 se irští republikáni v Dublinu pokusili o vojenské povstání. Pod vedením Pádraiga (Patricka) Pearseho a Jamese Conollyho obsadili hlavní poštu a další důležité budovy. Nezískali však dostatečnou podporu a po sedmi dnech pouličních bojů museli před britskou přesilou kapitulovat. Šestnáct vůdců Velikonočního povstání skončilo před popravčí četou. Třebaže irská veřejnost se zprvu k povstání nepřidala, postupně se její sympatie přiklonily k poraženým bojovníků. V prosincových volbách roku 1918 v Irsku jasně zvítězila strana Sinn Féin a většina jejích poslanců se místo cesty do Londýna sešla jako tzv. První Dáil 21. ledna 1919 v Dublinu a prohlásila zde Irskou republiku. Následovala více než dva roky trvající anglo-irská válka, jejímž výsledkem bylo uznání Irského svobodného státu na většině území Irska s Dublinem jako hlavním městem roku 1922.

S nabytou svobodou se město muselo zotavovat ze škod napáchaných během bojů za nezávislost a občanské války (1916-1922), kdy byl rozstřílen Dublinský hrad, Celní správa, Hlavní pošta a množství dalších významných budov. Po nástupu Eamona de Valery do čela vlády (1932) byla realizována rozsáhlá výstavba domů pro sociálně slabší a plánovala plošná asanace starých georgiánských staveb (jako symbolů anglické nadvlády) a jejich náhrada prezidentským palácem, národní katedrálou, národní galerií atd. Dříve než k tomu došlo, vypukla druhá světová válka. Neutrální Irsko neutrpělo válkou žádné významnější škody. Vládní asanační plány byly po válce opuštěny (jako prezidentské sídlo nakonec posloužil bývalý místodržitelský palác), ale mnoho starých domů stejně zkáze neušlo, jak je v 50.-70. letech nahrazovaly novostavby kancelářských budov; nová výstavba pohltila i vykopávky starého vikingského sídliště ve Wood Quay. Teprve od 80. let je kladen velký důraz na ochranu jedinečných klasicistních gregoriánských budov, které jsou pro Dublin tím, čím pro Prahu její barokní domy a paláce.

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

Dublin Castle (2012)
  • Katedrála Christ Church (Katedrála Kristova kostela) – nejstarší dublinská budova, původně z 11. století, dnešní novogotické podoba podoba pochází z roku 1871. Chrám se pyšní prvky románské, anglické a novogotické architektury.
  • Castle – Dublinský hrad s přepychovým vnitřním vybavením byl zbudován na příkaz krále Jana Bezzemka v letech 1204–1230.
  • Národní muzeum – je zajímavé nejen svými sloupy a arkádami.
  • Bank of Ireland – Bývalé sídlo irského parlamentu se pyšní svou klasicistní fasádou.
  • Kilmainham Gaol – Národní památník Irska a jeho historie, bývalá věznice na západním okraji centra.Byla postavena v druhé pol.18.stol. a zažila potlačení mnoha irských rebelií, v roce 1916 zde bylo poprvaveno 14 z 16 vůdců Velikonočního povstání.
  • Katedrála sv.Patrika – největší kostel v Irsku, protestantská katedrála z roku 1171, na níž působil téměř 30 let jako děkan autor Gulliverových cest Jonathan Swift. Je zde také pochován.
  • Trinity College – nejstarší irská univerzita, založená Alžbětou I. v roce 1591. Komplex historických budov na pravém břehu Liffey, s významnou knihovnou, ve které je uložen originál Book of Kells. Studoval zde také Bram Stoker, autor hororového románu Dracula.
  • Writers Museum (Muzeum spisovatelů) – k vidění jsou zde nejen knihy, ale i osobní upomínkové předměty básníků.
  • Customs House (Celnice) – podle návrhu Jamese Gandona dostavěná roku 1791, je reprezentativní příklad klasicistního paláce ve stylu řecké antiky.
  • Smithfield Chimney – 67 metrů vysoký komín, sloužící dnes jako prosklená rozhledna.
  • Phoenix Park s Áras an Uachtaráin (Prezidentským palácem)
  • Ha'Penny Bridge (Půlpencoový most) – nazvaný podle mýtného, které se na něm vybíralo až do počátku 20. století.
  • The Spire of Dublin (Dublinský stožár), 120 metrů vysoký stožár z nerezové oceli na O'Connell Street patří k nejnovějším pozoruhodnostem města.
  • Hlavní pošta – stojí na O'Connelově ulici, centrum odporu a místo největších bojů Velikončního povstání. V průčelí památník povstání v podobě umírajícího hrdiny CuChulainna.
  • Grafton street – třída v centru Dublinu, vedoucí od St.Stephen k Trinity College. Středisko obchodu zábavy, pěší zóna, památník dublinské hrdinky Molly Malone [1]
  • Guiness Storehouse – bývalé skladiště u St.James Gate, dnes muzeum pivovaru Guiness
Průměrné měsíční teploty a úhrny srážek v Dublinu

17. března se v Dublinu slaví St. Patricks Day, svátek Irů a Irofilů po celém světě. Člověku ten den nezbývá nic než se obléci do zelené a vydat se do ulic hledat Irish Pub, či jiné místo s příhodnou hudbou a Guinnessovým pivem. Na přelomu června a července se v Dublinu koná Jazz Festival. Mezi místni speciality patří hnědé pivo Stout, vařené u Guinessů.

Významné osobnosti

Slavní spisovatelé a nositelé Nobelovy ceny jako například William Butler Yeats, George Bernard Shaw a Samuel Beckett se v Dublinu narodili. Řekne-li se navíc Oscar Wilde, James Joyce, Patrick Kavanagh, Flann O’Brien a Brendan Behan, rozbuší se srdce každého příznivce literatury, zvláštně irské. Z Dublinu pocházejí i hudební skupiny U2 a Chieftains.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dublin
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dublin
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Dublin“