Buněčná smrt

Z Multimediaexpo.cz

Buněčná smrt je souhrn procesů vedoucích ke konci života buňky. Je rozdíl, zda probíhá u jednobuněčných organismů (v tom případě představuje smrt samotného organismu), nebo u mnohobuněčných, kde v mnohých případech může plnit určitou funkci.^[1] Dělí se obvykle na apoptózu a nekrózu.

Dělení buněčné smrti

Zatímco při takzvané nekróze odumírá z důvodu určitého poškození (např. nedostatek živin, škodlivé záření, atp.), při programované buněčné smrti se jedná o děj aktivní a do jisté míry dobrovolný. Termín „programovaná buněčná smrt“ je většinou synonymizován s termínem apoptóza,^[1][2][3] ačkoliv některé práce vymezují termín jinak, totiž že apoptóza je jen jeden z typů programované buněčné smrti (dalším je zejména autofágie).^[4]

Mezi apoptózou a nekrózou můžeme vypozorovat některé fundamentální rozdíly. Při nekróze obvykle buňka bobtná (zvětšuje svůj objem), zatímco při apoptóze se scvrkává. Následkem nekrózy je vylití cytoplazmy ven z buňky do okolí, zatímco při apoptóze se vytváří tzv. apoptotická tělíska, jež jsou někdy pozřena okolními fagocytujícími buňkami.^[1]

Na druhou stranu pravděpodobně není hranice mezi apoptózou a nekrózou tak ostrá, existuje mezi nimi poměrně plynulý přechod. Některé typy buněčné smrti tak jsou nazývány jako „programovaná nekróza“.^[1]

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.