Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Bulat Okudžava
Z Multimediaexpo.cz
Bulat Šalvovič Okudžava, rusky Булат Шалвович Окуджава, (9. května 1924, Moskva, Sovětský svaz – 12. června 1997, Paříž, Francie) byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu.
Obsah |
Život
Přihlásil se ve svých 18 letech do Rudé armády jako dobrovolník. Druhou světovou válku strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Po válce studoval filosofii v Tbilisi, pak pracoval jako novinář a začal psát, od roku 1955 také veřejně zpívat.[1]
Dílo
Okudžava nebyl příliš dobrý hudebník, přesto se jeho písně s vlastním doprovodem na sedmistrunnou kytaru staly velmi populární. Patřil ke skupině lidí, která se stavěla kriticky k socialistickému režimu, přesto neusilovali o jeho změnu, usilovali pouze o zlepšení podmínek v rámci socialismu. Tito lidé bývají řazeni do tzv. čtvrté generace sovětské poezie, někdy označované jako generace opoziční (což je nepřesné), západní novináři o nich psali jako o sovětských beatnicích, což je označení značně pokulhávající.
Proslavily ho především jeho lyrické písně, mimo nich však psal také historické romány, novely, básnické sbírky. Jeho texty jsou známy a rozšířeny po celém světě, v Česku přeložené texty zpívá např. Jaromír Nohavica.
Romány
- Ahoj, študente – 1961
- Nebohý Avrosimov – 1971, česky 1987
- Šipovova dobrodružství aneb Starodávná fraška – 1975, česky 1987
- Putování diletantů – 1979
- Dostaveníčko s Bonapartem – 1985
- Zrušené divadlo – 1993
Básnické sbírky
České výbory
- OKUDŽAVA, Bulat. Kapela naděje. Příprava vydání Ludmila Dušková; překlad Václav Daněk (básně) a Ludmila Dušková (povídky). Praha : Odeon, 1980.
- OKUDŽAVA, Bulat. Půlnoční trolejbus. Příprava vydání Petr Kovařík; překlad Petr Kovařík. Praha : Československý spisovatel, 1981. (Klub přátel poezie.)
- Koně k nezkrocení - Bulat Okudžava a Vladimír Vysockij. Příprava vydání Václav Daněk; překlad Václav Daněk (Bulat Okudžava) a Milan Dvořák (Vladimír Vysockij). Praha : Svaz Hudebníků, 1983. (Edice Kruhu přátel mladé hudby.)
Reference
- ↑ DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha : Mladá Fronta, 1987. Kapitola Bulat Okudžava, s. 240.
Související články
Externí odkaz
- (rusky) Texty písní a akordy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |