The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Boeing XF8B
Z Multimediaexpo.cz
| Boeing XF8B | ||
.jpg)
| ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | Boeing | |
| Konstruktér | R. (Dick) Stith | |
| První let | 27. listopadu 1944 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | sešrotován 1950 | |
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 3 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | US Navy | |
| USAAF | ||
Boeing XF8B byl prototyp jednomotorového palubního stíhacího letounu s dlouhým doletem vyvíjený firmou Boeing v době druhé světové války. Předpokládalo se, že bude operovat na Pacifickém bojišti proti Japonsku z palub amerických letadlových lodí, které budou moci zůstat v bezpečí mimo dolet většiny japonských letounů. Víceúčelová konstrukce XF8B však nebyla vyvíjena jen stíhací úkoly, ale i jako dálkový doprovodný stíhač, střemhlavý bombardér a torpédový bombardér. Aby mohl fungovat v těchto odlišných rolích, obsahovala jeho konstrukce řadu novátorských prvků. Přes své nesporné kvality, XF8B nebyl nikdy sériově vyráběn.
Obsah |
Vývoj
XF8B-1, interně označený firmou Boeing jako Model 400, byl ve své době největší a nejtěžší jednomístnou, jednomotorovou americkou stíhačkou. Boeing svůj projekt optimisticky označoval jako stíhačka 5 v 1 (stíhací letoun, přepadový stíhač, střemhlavý bombardér, horizontální bombardér a torpédový bombardér). Byl poháněn jedním pístovým motorem Pratt & Whitney XR-4360-10. Byl to hvězdicový 28válec o výkonu 3 200 koní, který poháněl dvě protiběžné, třílisté vrtule. Velké křídlo bylo sklápěcí. V trupu letounu byla zabudována pumovnice a velké palivové nádrže (přídavné nádrže mohly být zavěšeny pod křídly). Předpokládaná výzbroj se skládala ze šesti kulometů ráže 12,7 mm, nebo šesti kanónů ráže 20 mm v křídle. Podvěšeno mohlo být 2 900 kg pum či dvě torpéda o hmotnosti 900 kg. Letoun měl kapkovitý překryt kabiny a mohutný záďový podvozek.
Výroba tří prototypů XF8B (sériová čísla 57984-57986) začala v květnu 1943. Do konce války byl dokončen pouze jeden z nich. Jeden prototyp testovalo na základně Eglin americké armádní letectvo.
Testy
Pro snadnější testování nesly dva z prototypů druhého člena posádky - palubního inženýra. Prototypy byly testovány do roku 1946 armádním letectvem a do roku 1947 námořnictvem. Výkony byly slibné, ale konec války v Pacifiku a změna mezinárodní situace vedly k tomu, že se firma Boeing začala více soustředit na vývoj strategických bombardérů a dopravních letadel. Po válce také nastoupila první generace proudových letadel, což vedlo k masovému rušení projektů pístových letadel. USAAF navíc v té době ztratila o projekt zájem a námořnictvo by si v takové situaci objednalo jen malou sérii. Boeing proto sám projekt jako neperspektivní zrušil. Prototypy byly do roku 1950 sešrotovány.
Hlavní technické údaje
- Osádka: 1
- Rozpětí: 16,5 m
- Délka: 13,1 m
- Výška: 5,0 m
- Nosná plocha: 45,4 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 6 132 kg
- Vzletová hmotnost: 9 302 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 9 839 kg
- Pohonná jednotka: 1× hvězdicový pístový motor Pratt & Whitney XR-4360-10
- Výkon motoru: 3 000 hp (2240 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 550 km/h
- Dostup: 11 400 m
- Stoupavost: 850 m/min
- Dolet: 3 669 km
Výzbroj
Externí odkazy
- Boeing History - Products - Boeing XF8B-1 Fighter-Bomber (anglicky)
- Daveswarbirds.com: Boeing XF8B-1 (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |