Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Banát
Z Multimediaexpo.cz
Banát (sr. Банат, Banat, rum. Banat, maď. Bánát či Bánság, něm. Banat, slov. Banát) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiş, Caraş-Severin a částečně Arad a Mehedinţi), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád). Je součástí Panonské roviny, na jihu je ohraničen Dunajem, řekou Tisou na západě, na severu řekou Mureş a na východě jižními Karpaty.
Historie
Ve starověku byl Banát obýván Dáky, kteří byli od roku 106 pod římskou nadvládou. V průběhu 6. století přišli do oblasti Slované, během 9. století byl Banát připojen k Bulharské říši. V 11. století se oblast dostala pod kontrolu Uherska. V roce 1552 byl Banát dobyt Osmanskou říší, která ho ovládala až do roku 1716, kdy byli Turci poraženi Evženem Savojským. Díky požarevackému míru (1718) připadla země rakouskému soustátí. Oblast byla pod vojenskou správou až do roku 1751, kdy Marie Terezie udělila správu civilní. Během turecké nadvlády byl Banát téměř vylidněn a území bylo tvořeno pustými lesy a bažinami. V roce 1720 se stal guvernérem Banátu Claudius Mercy (1666–1734), který se zasloužil o částečné zregenerování oblasti, močály okolo Dunaje a Tisy byly vyčištěny, kanály a silnice za velkých nákladů obnoveny a do oblasti začali přicházet němečtí řemeslníci, rolníci a obchodníci. Během vlády Marie Terezie bylo založeno mnoho vesnic a začalo se využívat nerostného bohatství Banátu. V roce 1779 byl Banát připojen k Uhersku. Po revoluci v roce 1848 se dostal pod přímou vládu rakouské koruny jako Srbská Vojvodina a Temešský Banát (něm. Woiwodschaft Serbien und Tamisch Banat), ale v roce 1860 byl znovu připojen k Uhersku a byl jeho součástí až do 31. října 1918, kdy zde vznikla krátkodobá Banátská republika (kterou uherská vláda uznala), jež však již 15. listopadu 1918 byla likvidována srbskými vojsky. Roku 1919 byl potom Banát rozdělen do dnešní podoby.
Česká a německá menšina v Banátu
Čeští a němečtí osadníci, kteří do rumunského Banátu přišli v polovině 19. století z českých zemí, se nazývají počeštělým rumunským výrazem Pémové. V rumunském Banátu založili Češi vesnice Gerník, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibentál, Šumice, Svatá Alžběta. Šest vesnic včetně Svaté Alžběty, zaniklé roku 1847, leží v župě Caraş Severin, Eibentál v župě Mehedinţi. Čeští Němci založili severněji vesnice Wolfswiese, Weidenthal, Weidenheim a Lindenfeld. V jižním, srbském Banátu založili Češi vesnice Češko Selo a Krušice.
Externí odkazy
- Český Banát, české stránky o českých vesnicích v rumunském Banátu.
- List Banát, pražský časopis pro přátele krajanů v Banátu
- Návštěva Svaté Heleny, reportáž z expedice Roadtrip 2007 - návštěva Banátu (Svaté Heleny)
- Banát na TV-MIS.cz
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |