Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Aktinium
Z Multimediaexpo.cz
| Aktinium | |
| |
| Atomové číslo | 89 |
| Relativní atomová hmotnost | (227) amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 7s2 6d1 |
| Skupenství | Pevné |
| Teplota tání | asi 1050 °C, (1323 K) |
| Teplota varu | 3198 °C, (3471 K) |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,1 |
| Hustota | 10 g/cm3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-34-8 |
| Atomový poloměr | 1,95 Å (195 pm) |
| Výparné teplo | 400 kJ/mol |
| Skupenské teplo tání | 14 kJ/mol |
| Tepelná kapacita | 27,2 J.mol-1.K-1 |
| Ionisační energie Ac→Ac+ | 499 kJ/mol |
| Ionisační energie Ac+→Ac2+ | 1170 kJ/mol |
Aktinium, chemická značka Ac, (lat. Actinium) je prvním členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Obsah |
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ac+3 a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny lanthanoidů. Čistý kov lze připravit redukcí fluoridu aktinitého parami lithia při teplotě 1100 – 1300 °C.
Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo.
Objevil jej roku 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě.
Výskyt, izotopy a využití
Přestože je známa řada izotopů aktinia, v zemské kůře se můžeme setkat pouze s izotopem 227Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu. Poločas rozpadu tohoto izotopu je 21,77 roku a uvádí se, že jedna tuna uranové rudy obsahuje přibližně desetinu gramu aktinia.
Z dalších izotopů stojí za zmínku např. 226Ac s poločasem rozpadu 29,4 hodiny nebo 225Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 206 po 236 amu se rozpadají mnohem rychleji. Všechny byly připraveny uměle bombardování jader těžkých prvků (např. radia) neutrony.
Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými přeměnami.
Související články
Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |