The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Adršpašskoteplické skály

Z Multimediaexpo.cz

Pohlednice z Adršpašskoteplických skal (1899)

Národní přírodní rezervace Adršpašskoteplické skály byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. NPR se nachází zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach (ZSJ Horní Adršpach), Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály.

Na tomto území se po ústupu křídového moře vlivem tektonické a erozní činnosti včetně větrání vytvořily v původně souvislé pískovcové tabuli dvě izolované skupiny skal – skalní města Adršpašské skály a Teplické skály navzájem od sebe oddělená hlubokou Vlčí roklí.

NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.

Obsah

Geomorfologie

Adršpašsko-teplické skály jsou samostatnou geomorfologickou částí podokrsku Teplické pánve spadající do celku Broumovská vrchovina, podcelku Polická vrchovina a okrsku Polická pánev.[1]

Zajímavosti

V roce se zde 2005 natáčely některé záběry filmové verze románu C.S. Lewise film Lev, čarodějnice a skříň.

Horolezectví (pískovcové lezení)

Adršpašskoteplické skály, se svými stovkami izolovaných a bizarních skalních věží, jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Zdejší lezení má dlouholetou a barvitou historii. První výstupy v Adršpachu podnikli již v roce 1923 členové německého klubu K.V.Lössnitz, kteří s tehdejším vybavením dokázali vystoupit na některé dominantní skalní věže (Král, Cimbuří, Saská Hlava, Martinská Koruna, Milenci, Starostová nebo Orel).[2] V Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927).[3] Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i výtečnou saskou „konkurenci“) v podstatě do současnosti.[2] S oblastí je neodmyslitelně spjatá i svérázná lezecká (horolezecká) subkultura udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v místních „občerstvovnách“. Zájemcům o historii zdejšího lezení lze doporučit knihu Pískaři.[3]

Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, spáry a komíny nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se smyčkami. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů. Od roku 1992 musí Český horolezecký svaz jménem všech horolezců sjednávat k provozování horolezectví v NPR Adršpašskoteplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.

Související články

Galerie

Souřadnice

Reference

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. 2,0 2,1 LUKAVSKÝ, Stanislav. Horolezecký průvodce, Adršpašské skály 1.díl. Náchod : Nakladatelství JUKO. ISBN 80-86213-09-9. (česky) 
  3. 3,0 3,1 SÝKORA, Bohumil. Pískaři – Kapitoly z lezení v Adršpašsko-Teplických skalách. Náchod : Nakladatelství JUKO, 2004. ISBN 80-86213-30-7. (4esky) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Adršpašskoteplické skály