Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Železniční zabezpečovací zařízení
Z Multimediaexpo.cz
Železniční zabezpečovací zařízení (dále jen zabezpečovací zařízení) je soubor technických prostředků a vazeb mezi nimi, které přispívají k bezpečnosti železničního provozu. Především tím, že kontrolují případně i nahrazují činnost dopravních zaměstnanců při řízení železniční dopravy.
Obsah |
Projev poruch zabezpečovacích zařízení
Zabezpečovací zařízení slouží mimo jiného k řízení železničního provozu, což provádí pomocí hlavních návěstidel nebo vlakového zabezpečovače. Zařízení dovoluje jízdu vlaku až po spolehlivém zjištění, že podmínky pro jeho bezpečnou jízdu (viz např. zde) jsou splněny. Následně dohlíží plnění těchto podmínek po celou dobu jízdy vlaku. Z předchozího je patrné, že při selhání jeho funkce by mohlo dojít až ke vzniku nehody znamenající – v nejhorším případě – ztráty na lidských životech, ekologické a hmotné škody. Z toho důvodu je nutno na každé zabezpečovací zařízení pohlížet jako na systém tzv. bezpečnostně-kritický a navrhovat jej takovým způsobem, aby se každá jeho porucha projevila bezpečnějším (na železnici zpravidla více omezujícím) smyslem, tzv. fail-safe chování. Toto je specifický rys každého železničního zabezpečovacího zařízení! Používané techniky pro dosažení fail-safe chování železničních zabezpečovacích zařízení jsou dobře popsány například v článku zde.
Třídění zabezpečovacích zařízení
Můžeme je rozdělit podle několika kritérií:
- Podle místa použití na:
- staniční zabezpečovací zařízení (SZZ),
- traťová zabezpečovací zařízení (TZZ),
- přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ),
- vlaková zabezpečovací zařízení (VZZ),
- zařízení pro mechanizaci a automatizaci spádovišť.
- Podle technologie (provedení závislostí) na:
- mechanická,
- elektromechanická,
- elektrodynamická,
- elektropneumatická,
- releová,
- hybridní,
- elektronická.
Staniční zabezpečovací zařízení
Hlavním úkolem staničního zabezpečovacího zařízení je zajistit pojížděné a odvratné výměny a výkolejky po celou dobu průjezdu vlaku nebo posunového dílu. Vytváří a zajišťuje podmínky pro jejich bezpečnou jízdu po dané jízdní cestě. Podmínkami pro bezpečnou jízdu je myšleno: 1. volnost jízdní cesty, 2. správné polohy všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek, 3. závěr těchto prvků, tj. znemožnění jejich pohybu po dobu jízdy vlaku nebo posunového dílu, 4. vyloučení současně zakázaných jízdních cest, aby nedošlo k ohrožení postavené jízdní cesty jízdou jiného vlaku nebo posunového dílu. Teprve po splnění těchto podmínek je možné přestavit návěstidlo na začátku jízdní cesty do polohy dovolující jízdu (vydat vlaku oprávnění k jízdě), čímž je ukončen proces stavění jízdní cesty. Po celou dobu vydávání oprávnění k jízdě musí být plnění těchto podmínek dohlíženo. Rušení jízdní cesty je možné až po přestavení návěstidla do polohy zakazující jízdu a po spolehlivém zjištění, že celý vlak nebo posunový díl projel všechny prvky jízdní cesty, jejichž závěr je rušen. Staniční zabezpečovací zařízení se dělí podle stupně zabezpečení jízdních cest – podle toho, kolik výše uvedených podmínek kontroluje – do tří kategorií:
| Kategorie | Kontrola volnosti JC | Závislost návěstidel na poloze výhybek a výkolejek | Výluky současně zakázaných JC | Příklady |
| 1. | nemá | nemá | nemá | nezávislá návěstidla (např. tabulka s klíči) |
| 2. | nemá | má (jen pro vlaky) | má (jen pro vlaky) | ústřední zámek; mechanická, elektromechanická stavědla |
| 3. | má | má (pro vlaky i posun) | má (pro vlaky i posun) | releová, hybridní, elektronická stavědla |
Pozn.: JC – jízdní cesta; pokud je v přehledu uvedeno „nemá“, pak za danou funkčnost odpovídá určený dopravní zaměstnanec
Traťová zabezpečovací zařízení
- Hlavní článek: Traťové zabezpečovací zařízení
Hlavním úkolem traťového zabezpečovacího zařízení je zvyšovat bezpečnost jízdy vlaků a PMD na širé trati. Podobně jako staniční zabezpečovací zařízení i traťové zabezpečovací zařízení vytváří a zajišťuje podmínky pro jejich bezpečnou jízdu. Zabezpečuje tedy jízdy následných vlaků a vylučuje protisměrné jízdy vlaků (po jedné traťové koleji).
Přejezdová zabezpečovací zařízení
Hlavním úkolem přejezdového zabezpečovacího zařízení je zvyšovat bezpečnost dopravy v místě úrovňového křížení dvou dopravních cest dvou rozdílných druhů doprav (silniční a železniční). Přejezdové zabezpečovací zařízení včasným spuštěním výstrahy varuje účastníky silničního provozu před železničním vozidlem, které má přednost a které se blíží k železničnímu přejezdu. Přejezdová zabezpečovací zařízení se dělí podle druhu základní výstrahy na:
- mechanická přejezdová zabezpečovací zařízení (PZM)
- světelná přejezdová zabezpečovací zařízení (PZS)
Doplňkovou výstrahu pro světelná přejezdová zabezpečovací zařízení představuje výstraha zvuková, případně mechanická (závory).
Vlaková zabezpečovací zařízení
Hlavním úkolem vlakového zabezpečovacího zařízení je zvyšovat bezpečnost dopravy tím, že kontroluje strojvedoucího, zda dodržuje limitní parametry jízdy vlaku. V případě jejich nerespektování spustí rychločinné brzdění. Vlakové zabezpečovací zařízení se skládá z části traťové a mobilní. Podle způsobu přenosu informací z tratě na vlak se vlaková zabezpečovací zařízení dělí na:
- liniová
- bodová
Související články
Literatura
- Seriál článků o železničních zabezpečovacích zařízeních
- Zabezpečovací technika, Stránky přátel železnice
- Muzeum sdělovací a zabezpečovací techniky
Externí odkazy
Firmy z oblasti zabezpečovací techniky
- AŽD Praha s.r.o.
- AK signal Brno a.s.
- Signal Mont, s.r.o. Hradec Králové
- STARMON s.r.o. Choceň
- První Signální, a.s. Ostrava
- Monzas, s.r.o., Ústí nad Labem
- ELTODO EG, a.s., Praha
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |