Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Šimpanz

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů. 		Crystal Clear help index.png


Rozšíření Šimpanzů

Šimpanz (Pan) je rod hominidních primátů blízce příbuzných člověku. Patří k němu dva žijící zástupci: šimpanz učenlivý a šimpanz bonobo. Oba druhy žijí v Africe. Šimpanze učenlivého pokrývá černá nebo šedá srst, s výjimkou uší, tváří, dlaní a chodidel. Tváře jsou obvykle růžové, s věkem tmavnou až zčernají. Bonobo je o něco menší, s lehčí tělesnou stavbou, menšími zuby a tmavšími tvářemi. Uši mu překrývají chomáče chlupů. Jsou to všežravci.

Obsah

Popis

Šimpanz je náš nejbližší žijící příbuzný. Náš společný předek s šimpanzem totiž žil před 5–6 miliony lety.[1] Ukazují na to tělesná stavba, jeho genom, chování i inteligence, stejně jako doklady evoluce známé z fosílií. Oba druhy šimpanzů se vyznačují dlouhověkostí. Někteří se dožívají až 50 let.

Chování

Šimpanzi jsou aktivní hlavně ve dne. Po rozbřesku vyrážejí za potravou a většinu času tráví přijímáním potravy, odpočinkem a pohybem. Podobně jako gorily dávají přednost pohybu na zemi před lezením po stromech. Kráčejí po všech čtyřech končetinách. Na noc si po gorilím způsobu každý dospělý staví hnízdo k odpočinku. Naláme si a ohne větve s listy a splete je dohromady. Zde zůstává a spí až do rána. U šimpanzů více než u ostatních živočichů můžeme vysledovat lidské aspekty chování. Zahrnují starost o blízké osoby, spolupracují při lovu, dělí se o potravu, udržují dlouhotrvající přátelské svazky, jsou schopni se učit po celý život stejně učením získávat dovednosti, umějí používat nástroje, společně řeší problémy a díky dlouhotrvající paměti zaznamenávají jedince, místa a události. Šimpanzi si rovněž dokážou uvědomit sami sebe. Na rozdíl od jiných živočichů poznají, že odraz v zrcadle jsou oni sami, a nikoliv jiný šimpanz.[2] Šimpanzi vedou mimo člověka nejsložitější společenský život ze všech lidoopů. Ovládají širokou škálu výrazů tváří, tělesných póz, gest, posunků, signálů a zvuků. Na řešení jednoduchého problému v přírodě i v lidské péči dokážou spolupracovat. Vytvářejí a používají jednoduché nástroje. Přestože se šimpanzi většinou chovají mírně a ohleduplně, jsou to velmi silní živočichové, kteří občas mohou někoho poranit. Dospělý samec šimpanze má mnohem větší sílu než dospělý muž. K tomu je vybaven širokým hrudníkem a mimořádně svalnatými pažemi. Samci šimpanzů často vyhledávají souboje nebo teritoriální potyčky. S lehkostí zvedají a házejí velké kameny nebo kmeny. Někdy vytvoří přepadovou skupinu, která uloví a roztrhá na kusy zvíře, například opici, nebo uspořádají hon na sousední, nepřátelskou skupinu. Většina šimpanzích tlup má asi 20 až 50 členů s jedním nebo dvěma velkými, vedoucími samci, několika mladými samci a samicemi s mláďaty.

Rozšíření

Domovem šimpanze učenlivého je západní a střední Afrika, od Senegalu po Tanzanii, hlavně v Kongu, Gabonu, Kamerunu. Bonobo žije ve střední Africe (výhradně v Kongu). Ideálním domovem šimpanzů jsou africké tropické oblasti s ovocnými stromy, neboť plody stromů tvoří jejich hlavní potravu. Šimpanz jí 4-5 hodin denně. K dalším pochoutkám patří čerstvě vyrašené listí, semena, měkká kůra, míza, šťavnatá pryskyřice a květy. Občas také kamenem rozlouskne skořápky ořechů a jiných plodů. Šimpanzi jsou převážně vegetariáni, ale konzumují také živočichy. K lahůdkám z živočišné říše patří termiti, mravenci a housenky. Když šimpanz najde termitiště nebo mraveniště, použije klacík k jeho prozkoumání. Pokud je větvička dostatečně plná chutných soust, šimpanz ji vytáhne a hmyz slízne. Skupina šimpanzů příležitostně spolupracuje při lovu větších ptáků a savců včetně mladých prasat, opic a antilop. Spolupracují i na následné hostině.

Ohrožení

Počty šimpanzů v posledních letech rychle klesají ve všech oblastech jejich přírodního výskytu. Hlavní příčinou tohoto poklesu je ničení životního prostředí kvůli těžbě dřeva a zemědělství a nezákonný lov. Mnohé zbytkové populace jsou malé a oddělené, a tím se stávají velice zranitelnými. Stavy bonobů nejsou příliš známy, je vzácnější než jeho větší příbuzný šimpanz učenlivý a jeho životní prostředí rovněž nejvíce ohrožuje komerční těžba dřeva.

Reference

  1. ↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.  
  2. ↑ Viz. Zrcadlový test sebeuvědomění.

Externí odkazy

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0impanz“