Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Říp

Z Multimediaexpo.cz

Hora Říp od jihu (2008)

Říp (460,7 m) je zdaleka viditelná hora s románskou rotundou na vrcholu, vystupující z roviny 5 km jižně od Roudnice nad Labem; památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Říp je čedičová kupa – pozůstatek třetihorního vulkánu – dnes již značně snížená zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí. Zdejší sodaliticko nefelinický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetickou anomálii – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu.

Obsah

Geomorfologické zařazení

Geomorfologicky je Říp součástí subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Řipská tabule, okrsku Krabčická plošina a podokrsku Hornobeřkovická plošina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[1]

Historie

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý, dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje i vzácná teplomilná květena (například křivatec český a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory. Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[2] Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[3] Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.

Stavby na vrcholu

Rotunda sv. Jiří na Řípu


Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu. Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu Říp!“

Zajímavosti

Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.

  • Za zmínku též stojí podzimní Výjezd na Říp pořádaný klubem roudnických cyklistů. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou na zem. Dnes, v době horských kol, kdy je navíc vybudována betonová cesta až téměř k vrcholu, je to již celkem snadná záležitost, ale dříve výjezd vyžadoval jak perfektní seřízení kola, tak velmi dobrou fyzickou zdatnost. Hlavní přístupová cesta od vsi Rovné totiž vede přes dva velmi strmé úseky.
  • Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[4].
  • Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.

Reference

  1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéru Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. ↑ TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str. 72.
  3. ↑ TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str. 73.
  4. ↑ Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Říp
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%98%C3%ADp“