Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou

Z Multimediaexpo.cz

Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou je jedno z územních společenství římských katolíků v městě Jaroměřicích s farním kostelem sv. Markéty.

Obsah 1 Území farnosti 2 Fara 3 Faráři 4 Reference 4.1 Literatura 5 Externí odkazy

Území farnosti

• Blatnice s kaplí Nejsvětější Trojice,
• Bohušice s kaplí sv. Cyrila a Metoděje,
• Dolní Lažany
• Jaroměřice nad Rokytnou:
  • Boňov s kaplí Narození Panny Marie,
  • Jaroměřice nad Rokytnou s farním kostelem sv. Markéty, kaplí sv. Josefa, kaplí sv. Kateřiny,
  • Ohrazenice s kaplí sv. Víta,
  • Popovice s kaplí sv. Antonína Paduánského,
  • Příložany s kaplí sv. Petra a Pavla,
  • Ratibořice s kaplí sv. Cyrila a Metoděje,
  • Vacenovice,
• Lesůňky s kaplí sv. Františka z Assisi,
• Příštpo,
• Výčapy v části:
  • Štěpánovice s kaplí sv. Matouše.

Historicky tvořil území farnosti celek jaroměřického panství, tedy kromě městečka Jaroměřic též jeho předměstí Lhota a dále Bohušice, Lažany, Popovice, Příložany, Příštpo a Štěpánovice. Z lesonického panství byly k farnosti přifařeny Boňov, Lesůňky, Ratibořice a Vacenovice. V roce 1785 byla z lukovské farnosti přičleněna Blatnice a z hostimské farnosti Ohrazenice.

Fara

Jaroměřická fara byla zřízena zároveň s farní školou roku 1362.^[1] Původní budova stála v dnešním zámeckém parku, u kostela těsně pod hřbitovem. Čelem byla obrácena k předměstí Lhotě. Byla veliká: měla tři komíny. Pod farou byla farní zahrada uzavřená sýpkou a stodolou. Zde farní komplex sousedil s ohradní zdí panské zahrady. Vrchnost nechala faru a její příslušenství chátrat, až všechno zcela sešlo.^[2] Fara byla poté po dohodě mezi děkanem Polachem a Janem Adamem z Questenberka z roku 1706 vybudována na severu městečka, při dnešní Havlíčkově ulici. I tamní komplex sešel věkem a fara byla roku 1833 přesunuta do části zrušeného kláštera servitů. Komplex staré fary s rozlehlou zahradou byl rozdělen na několik stavebních a pozemkových dílů a ty daly základ čtvrti Na děkanství.^[3]

Faráři

Doloženými jaroměřickými faráři byli: Vojslav (do r. 1346), Čeněk (zmíněn 1342), Štěpán Štefanů z Tetína (zmíněn 1352), Konrád ze Znojma (uváděn v letech 1358–1360), Jan ze Štítar (zmíněn 1394), P. Pavel z Miličína (zmíněn 1434), Václav z Hodic (1484–1498), P. Jiřík Raniš ze St. Dubenska (1500–1523), Mikuláš (1523–1540), Václav (1540–1544), P. Matouš Špetl (1545–1559), Václav (1560–1564), Baltazar (1564–1567), Blažej (1568–1570), Jan Měštecký (1571–1572), Vavřinec Rvačovský ze Rvačova (1573–1574), Ondřej Sofronius Pardubský (1576–1579), Ondřej Štefan (1577), Václav Žďárský (zmíněn 1581), Pavel Polidorus (zmíněn 1584), Mikulář Pelhřimovský (zmíněn 1587), Vavřinec (zmíněn 1595), Jan Porfirides (zmíněn 1601 a 1613), Jan Brosius (zmíněn 1608). V letech 1613–1631 zde působil bratrský pastor Mošt, poté Václav Olirius (1618), Jan Semonius (1619), David Richter (1620), Simon Oralides (1623), Vavřinec Lehman (1624–1625). Pak byl ustanoven opět katolický farář P. Pavel Nigrin (1625–1632), pak P. Martin Staříč (od 1632). Jeho nástupcem byl P. Jan Václav Achantes (od 1664), zároveň to byl první jaroměřický děkan. Toho roku 1676 vystřídal farář a děkan P. Jan Alois Tomanus, od roku 1689 pak P. Leopold Bedřich Stillner.^[1][4] Roku 1694 byl za faráře a děkana ustanoven P. Pavel František Polach. Na jeho práci navázal roku 1722 P. Antonín Ferdinand Dubravius. Dalším farářem byl P. Gundaker Ondřej hrabě z Eghu a Hungersbachu (1732–1735), P. Jan Siegmund hrabě z Götzenu (1735–1746). Jeho funkce se měl ujmout P. Tomáš Laštovka (r. 1747), farářem byl ustanoven, ale předešla ho smrt dříve, než do Jaroměřic dorazil. Dalším farářem byl jmenován P. Josef Joachim rytíř ze Stehna (roku 1747). Dále farnosti sloužil P. František Kolumbus (od r. 1778), později též děkan. Dalším v řadě byli P. Antonín Bedřich Jelec (od 1796), P. František Jiří Chvilíček (od 1804), P. František Jan Koeller (od 1829), P. Benedikt Ambrož Prchal (od 1849), P. František Bernard Syneček (od 1869). Do 20. století vstoupila jaroměřická farnost s P. Františkem Borgiasem Hochem z Horního Újezda.^[1][4] Ve dvacátém století zastávali úřad faráře dále Josef Peksa (1906–1947), Jan Podveský (1947–1951), Jan Fiker (1951–1959), Václav Küchler (1959–1991), Karel Doležel (1991–1996), Petr Piller (1996–1999), Leo Červenka (od roku 1999).^[4]

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2} Kalendář Obecní samospráva. Brno : Jednota samosprávních úředníků, zřízenců v Markrabství Moravském v Brně, 1901. Reprint in Zejda, R. Jaroměřice nad Rokytnou kulturní. Třebíč : Akcent, 2006. Str. 138–152.
2. ↑ Zejda, R., l. c., reprint Jaroměřického památníku.
3. ↑ Nováček et al., l. c., str. 61–62.
4. ↑ ^{4,0 4,1 4,2} Nováček et al., l. c., str. 176–177.

Literatura

• Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno : Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 115.  
• ZEJDA, Radovan. Jaroměřice nad Rokytnou kulturní II. 1. vyd. Třebíč : Akcent Třebíč, 2007. 248 s. ISBN 978-80-7268-457-1. S. 180.  
• NOVÁČEK, Ondřej; JIČÍNSKÝ, Petr; SUCHARDA, Jan. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1. vyd. Hrotovice : PhDr. Jan Sucharda – JAS Hrotovice, 2002. 192 s. ISBN 80-238-9866-3. S. 61–62.  

Externí odkazy

• Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou – Úvodní strana
• Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou na webu biskupství brněnského

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii