Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Častotice

Z Multimediaexpo.cz


Častotice (s předložkou 2. pád do Častotic, 6. pád v Častoticích) jsou vesnice, místní část Zahrádky. V roce 2001 zde žilo 56 obyvatel.

Obsah

Geografická charakteristika

Katastrální území Častotic leží v kraji Vysočina v okrese Třebíč. Na severu sousedí s územím Zahrádky, na východě s územím Ocmanic, na jihu s územím Okarce a na západě s územím Studence a Pyšela. Podstatnou část území Častotic tvoří rybníky: Nový, resp. Častotický (5,7 ha) na severovýchodě a Dubovec (31 ha) a Stejskal (12 ha) na jihu. Územím Častotic protéká stejnojmenný potok, který pramení nedaleko Pyšela a je jedním ze tří potoků napájejících rybník Dubovec; vedle něho to je též Maršovecký potok, tekoucí od studeneckého nádraží, a Hranečnický potok, tekoucí od rybníka Hranečníka na samém východě katastrálního území Pozďatína.

Častotice se rozkládají v severní části svého území. Nadmořská výška zastavěné části obce se pohybuje kolem 420 m, na severozápad od vesnice se zvyšuje a dosahuje až 460 m. Častotice leží asi kilometr na jih od Zahrádky. Jsou s nimi na jedné straně a se studeneckým nádražím a silnicí č. I/23 na straně druhé spojeny silnicí č. III/3907.

Historie

První písemná zmínka o Častoticích pochází z roku 1353.

Z hlediska územní správy byly Častotice vedeny v letech 1869–1890 jako osada Náměště nad Oslavou v okrese Třebíč, v letech 1900–1930 jako osada Zahrádky v okrese Třebíč, v roce 1950 taktéž, ale v okrese Velká Bíteš a v roce 1961 znovu jako osada Zahrádky v okrese Třebíč.[1]

Vývoj počtu obyvatel Častotic[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 80 81 85 101 97 87 86 69 73 66 58 61 56

František Dvorský odvozuje jméno Častotic od osobního jména Častoty nebo Častohostě. Spolu se Zahrádkou náležely Častotice k vanečskému statku.[3]

Pamětihodnosti a zajímavosti

  • zvonice
  • někdejší lochy pod vesnicí[3]

Části sídla

Související články

Reference

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. (624 s.) ISBN 80-250-1310-3. S. 77.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  
  3. 3,0 3,1 DVORSKÝ, František. Náměšťský okres. Brno : Musejní spolek, 1908. 342 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis.) S. 124.  

Externí odkazy