Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Sojuz 8

Z Multimediaexpo.cz


Sojuz 8 byla kosmická loď SSSR z roku 1969, která se svou posádkou a dvěma dalšími Sojuzy kroužila na oběžné dráze Země. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1969-087A. Její volacím znakem byl GRANIT.

Obsah

Posádka

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu

Loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur 13. října 1969 s pomocí stejnojmenné rakety Sojuz. Dostala se na oběžnou dráhu ve výšce 205-223 km s dobou oběhu 88 minut. Den před ní vzlétla na orbitu Země loď Sojuz 7 a dva dny předtím 11. října 1969 loď Sojuz 6, takže řadu hodin byly na oběžné dráze Země najednou tři sovětské kosmické lodě se sedmi sovětskými kosmonauty (tzv.skupinový let) a společně také komunikovaly. Šatalov byl vedoucím celé sedmičky kosmonautů na orbitální dráze. V programu bylo spojení s lodí Sojuz 7, tato operace se však za pasivního přihlížení třetí lodi Sojuz 6 nezdařila. Lodě se přiblížily na vzdálenost 500 metrů. Během letu bylo provedeno televizní vysílání z paluby lodi.

Poté, co druhé dvě lodě přistály na Zemi, navázala posádka Sojuzu 8 tehdy experimentální radiové spojení se sovětskou výzkumnou lodí plující v Atlantiku prostřednictvím spojovací družice Molnija.

Přistávací kabina Sojuzu i s posádkou přistála po necelých pěti dnech letu (118 hodin) a absolvování 80 obletů Země s pomocí padáků a brzdícím motorem 18. října 1969 145 km SZ od Karagandy[1].

Konstrukce lodě

Udaná startovací hmotnost byla 6646 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Navíc měla aktivní spojovací zařízení.

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Reference

  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Alexej Stanislavovič Jelisejev, s. 106.  

Externí odkazy