Jan Pivec

Z Multimediaexpo.cz

Jan Pivec (* 19. května 1907, Praha – 10. května 1980, Praha) byl český herec.

Obsah

1 Život
2 Vybrané divadelní role
3 Diskografie
4 Filmografie
5 Ocenění
6 Reference
- 6.1 Literatura
7 Externí odkazy

Život

Vždycky rád říkal, že se stal hercem, protože se nikdy nenaučil deskriptivní geometrii. Jeho studium bylo opředeno neúspěchy, a tudíž se rozhodl přidat ke kočovné divadelní skupině. Stal se tedy divadelním hercem a posléze i hercem filmovým.

Po vystřídání několika divadelních scén zakotvil v Národním divadle, ve kterém setrval bezmála čtyřicet let. Vrcholem Pivcova divadelního herectví byla role Falstaffa v Shakespearových Veselých paničkách windsorských.

Ve filmu proslul jako tradiční milovník, jako například ve snímku Poznej svého muže pod taktovkou režiséra Vladimíra Slavinského. Spoluúčinkovali například Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk anebo Marta Fričová. Nezapomenutelná je také, mimo jiné, jeho nádherná role panského správce v televizním filmu se zpracováním Jiráskovy Lucerny.

Herecká generace Jana Pivce sestávala z aktérů jako Ladislav Pešek, Jiřina Steinmarová, Jiřina Štěpničková anebo Stanislav Neumann. Po druhé světové válce přišla i nová vlna v kultuře, a tak nebyl Jan Pivec příliš žádán zejména v divadle, ve kterém se navíc stále střídalo vedení. Své štěstí zkusil ve filmu, působil například v Janu Husovi (1954), Janu Žižkovi (1955) nebo Lásce jako trám (1967).

Do svých 51 let byl starým mládencem, žil se svou matkou. Svou ženu Věru potkal v Národním divadle, kde byla zaměstnána jako účetní. Navzdory svému povolání herce nebyl příznivcem bujarých večírků, a proto se jich účastnil jen poskrovnu. V soukromí domova si rád četl a maloval.

Herectví se musel vzdát, protože trpěl srdečním astmatem a ucpáváním cév. Zemřel ve svých 73 letech ve Vinohradské nemocnici v Praze. Je pochován na Vinohradském hřbitově.

„

Tenkrát přijeli do Prahy nějací američtí teatrologové, kteří celý život nedělali nic jiného, než že sledovali představení Othella po celém světě. Viděli Pivce a šli před ním smeknout klobouk. Že je největší Jago, kterého v životě viděli. A mocí mermo chtěli vědět, jakouže to "analýzou" dospěl k tak mistrovskému výkonu. Pivec se podivil, co to na něm chtějí. Vědci zase nechtěli chápat, že vedle analýzy existuje jakési "nevysvětlitelné něco", které buď v herci je, nebo není. Nedefinovatelné. Nedá se mu naučit.

“

Vybrané divadelní role

1928 A. Jirásek: Jan Žižka, role: Vilém Kostka z Postupic, Jiří, biskup pasovský, Zbyněk Buchovec z Buch, Národní divadlo (ND), režie V. Novák
1929 Stanislav Lom: Svatý Václav, Svojmír, ND, režie K. H. Hilar
1932 Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Jeník, ND, režie K. H. Hilar
1932 Sofokles: Král Oidipus, Kněz Diův, Náčelník sboru, ND, režie K. H. Hilar
1933 A. Jirásek: Jan Hus, Patriarcha aquilejský, Stašek, Jan, Biskup augšpurský, ND, režie Jiří Frejka
1933 W. Shakespeare: Sen noci svatojanské, Oberon, ND, režie K. H. Hilar
1934 W. Shakespeare: Cokoli chcete čili Večer tříkrálový , Antonio, ND, režie K. H. Hilar
1934 A. Dumas st. : Dáma s kaméliemi, Gaston Rieux, Stavovské divadlo, režie Z. Rogoz
1934 M. Achard: Migo z Montparnassu, Ribadeau, Stavovské divadlo, režie J. Frejka
1934 I. Vojnovič: Smrt matky Jugovićů, Jiný posel, ND, režie J. Kvapil
1935 E. Bourdet: Časy se mění, Bob Laroche, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
1936 W. Shakespeare: Julius Caesar, Titinius, Příštipkář, ND, režie J. Frejka
1937 K. Čapek: Bílá nemoc, První asistent, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
1937 F. Tetauer: Svět, který stvoříš, Václav Linhart, Stavovské divadlo, režie A. Podhorský
1938 W. Shakespeare: Romeo a Julie, Mercutio, Valdštejnská zahrada, režie J. Frejka
1938 J. Hilbert: Falkenštejn, Hynek z Dubé, Stavovské divadlo, režie J. Frejka
1938 Karel Čapek: Loupežník, Loupežník, Stavovské divadlo, režie J. Frejka
1939 K. Čapek: R. U. R. , Dr. Hallemeier, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
1939 J. W. Goethe: Faust, Mefisto, ND, režie K. Dostal
1939 W. Shakespeare: Macbeth, Ross, ND, režie J. Bor
1940 W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Beneš, Prozatímní divadlo, režie A. Podhorský
1940 W. Shakespeare: Othello, Roderigo, ND, režie J. Bor
1941 O. Kerhart: Josef Mánes, Karel Turkyně, 1941, Prozatímní divadlo, režie A. Podhorský
1942 Jan Bor: Zuzana Vojířová, Jan Budař, ND, režie J. Bor
1943 bří Mrštíkové: Maryša, Francek, ND, režie A. Podhorský
1944 S. Lom: Člověk Odysseus, Hélios, ND, režie J. Frejka
1945 Alois Jirásek: Lucerna, Sejtko, ND, režie V. Novák
1945 N. V. Gogol: Ženitba, Kočkarev, Stavovské divadlo, režie A. Podhorský
1946 J. Kolár: Pražský žid,Vojtěch Choltic, Stavovské divadlo, režie J. Honzl
1946 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Ferdyš Pištora, Stavovské divadlo, režie V. Novák
1948 L. M. Leonov: Jabloňové sady, Jurij, Tylovo divadlo režie M. Nedbal
1949 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Ragueneau, Tylovo divadlo, režie Fr. Salzer
1949 A. Zápotocký: Vstanou noví bojovníci, Valdek, ND, režie J. Průcha
1950 C. Goldoni: Sluha dvou pánů, Truffaldino Gdebizzopopad, Tylovo div. , režie K. Dostal
1950 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Alamír, Tylovo divadlo, režie Fr. Salzer
1950 W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Grumio, Tylovo divadlo, režie Fr. Salzer
1951 William Shakespeare: Othello, Jago, Tylovo divadlo;, režie Jan Škoda
1952 A. Jirásek: Lucerna, Klásek, ND, režie L. Boháč
1953 A. Jirásek: Naši furianti, Valentin Bláha, Tylovo divadlo, režie Z. Štěpánek
1953 O. Šafránek: Vlastenec, Krumlovský, Tylovo div. , režie Fr. Salzer
1954 D. Berg: Matka Riva, Benny Mendelson, Tylovo div. , režie Fr. Salzer
1955 H. Zinnerová: Ďábelský kruh, Ernst Röhm, Tylovo divadlo, režie A. Radok
1955 A. P. Čechov: Tři sestry, Andrej Sergějevič Prozorov, Tylovo divadlo, režie Z. Štěpánek
1956 bří Mrštíkové: Maryša, Vávra, ND, režie Z. Štěpánek
1957 K. Čapek: Bílá nemoc, Baron Krüg, ND, režie Fr. Salzer
1958 N. V. Gogol: Revizor, Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovský, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
1960 A. P. Čechov: Racek, Boris Alexějevič Trigorin, Tylovo divadlo, režie O. Krejča
1962 W. Shakespeare: Veselé windsorské paničky, Rytíř Jan Falstaff, Tylovo div. , režie J. Pleskot
1962 M. Stehlík, M. A. Šolochov: Rozrušená země, Makar Nagulnov, ND, režie J. Strejček
1963 J. Průcha: Hrdinové okamžiku, Josef Frankovský, Tylovo divadlo, režie J. Dohnal
1967 J. Toman:Don Juan, Padre Gregorio, ND, režie K. Jernek
1967 L. Aškenazy: Rasputin, Rasputin, ND, režie E. Sokolovský
1968 Karel Čapek: Bílá nemoc, Maršál, Tylovo divadlo, režie E. Sokolovský

Diskografie

Jan Pivec, bez líčidla – Panton, 1971

Filmografie

70. léta

I muži stárnou (1977) – sám sebe (medailon)
F.L.Věk (1971) – otec Věk

60. léta

Láska jako trám (1967) – role neurčena
Lucerna (1967) – vrchní
Zločin a trik II. (1967) – role neurčena vlastním přičiněním
Příběh dušičkový (1964) – oficiál Konopka
Blbec z Xeenemünde (1962) – major

50. léta

Dům na ořechovce (1959) – Karel Mareš
Hlavní výhra (1959) – ředitel Vacek
Mstitel (1959) – kupec Konopník
Kasaři (1958) – por. Rybák
Občan Brych (1958) – Saska
Povodeň (1958) – lékař
Případ ještě nekončí (1957) – Hába
Proti všem (1957) – Zikmund Lucemburský
Štěňata (1957) – Josíf
Vina Vladimíra Olmera (1956) – Hradec
Zaostřit, prosím! (1956) – Pošahal
Jan Žižka (1955) – Zikmund Lucemburský
Jan Hus (1954) – Zikmund Lucemburský
Nejlepší tip (1954) – Načeradec
Jestřáb kontra Hrdlička (1953) – Romanov
Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952) – starosta

40. léta

Divá Bára (1949) – správce Sláma
Dnes neordinuji (1948) – MUDr. Johánek
Ves v pohraničí (1948) – Pilař
Nerozumím (1947) – kapitán Václav Černý
Nevíte o bytě? (1947) – Vejvoda
Průlom (1946) – Vojta
Velký případ (1946) – role neurčena
Rozina sebranec (1945) – Potměbílý
U pěti veverek (1944) – Jan Rezek
Tanečnice (1943) – Borský
Muži nestárnou (1942) – Stáňa Jarský
Okouzlená (1942) – malíř Karas
Hotel Modrá Hvězda (1941) – hudebník Jirka Tůma
Pantáta Bezoušek (1941) – Králiš
Preludium (1941) – oponář Tonda
Pro kamaráda (1941) – horní Pešek
Minulost Jany Kosinové (1940) – medik Karel
Poznej svého muže (1940) – Ing. Koval
Štěstí pro dva (1940) – dr. Karel Svoboda

30. léta

Příklady táhnou (1939) – podvodník Kolář
Hvězda z poslední štace (1939) – Melichar
Neporažená armáda (1938) – Vladimír Bouchal
Svět, kde se žebrá (1938) – strážník
Děvčata, nedejte se! (1937) – Václav Roubal
Filosofská historie (1937) – filosof Frýbort
Rozkošný příběh (1937) – Dobeš
Divoch (1936) – prokurista
Velbloud uchem jehly (1936) – Fred
Milan Rastislav Štefánik (1935) – Král

20. léta

Pancéřové auto (1929) – bankovní úředník

Ocenění

1955 laureát státní ceny
1959 titul zasloužilý umělec
1963 titul národní umělec

Reference

Literatura

B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985
Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 69, 70, 118, 147–8, 150, 160, 175, 224, 232, 257, 301–2, 304
František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 191, 201, 287, 330, 333
František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, ACADEMIA, Praha, 2000, str. 197, 252, 335–6, 347, ISBN 80-200-0782-2
František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 215, 240, 258, 261–2, 264, 274
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, ACADEMIA, Praha, 2007, str. 155–6, 159, 248, 267, 307, 345–6, 455, 458, ISBN 978-80-200-1502-0
Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 28, 44–5, 125, 140, 223–4, 235, 284, 298, 320, 324, 368, ISBN 80-207-0419-1
Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 67, 83, 104–5, 133, 192, 219, 270, 282, 284, 330, ISBN 80-204-0493-7
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, ACADEMIA, Praha, 1988, str. 369–371
Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 210, 217, 309

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii