Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Přelouč
Z Multimediaexpo.cz
Přelouč se nachází asi dvanáct kilometrů západně od krajského města Pardubice. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy.
Obsah |
Historie
Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, jemuž byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. V roce 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město. Bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě, mezi jejímiž držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.
Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním.
V celém městě je v současnosti registrováno celkem 1973 domů a žije zde přibližně 9 080 obyvatel.
Významné stavby
Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809. První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejné stavebním slohu byla v letech 1899-1901 vybudována Občanská záložna a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, nyní jako pečovatelský dům církve ČBE. Kostel sv. Jakuba Většího, původně románský, barokně přestaven v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682-84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1704. Novorenesanční evangelický chrám z let 1904-1905. Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata církvi Československé husitské, v letech 1949-1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.
Průmysl
Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku Labe. Roku 1923 byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč - J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928-45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1989. V letech 1922-3 vznikla filiálka Chlumeckých strojíren, kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod. V roce 1845 byla Přelouč napojena na železnici Pardubice-Praha, v roce 1882 vystavěna odbočka do Vápenného Podola.
Na budově malé vodní elektrárny byla v roce 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 21 kW.[1]
Galerie
 Původně románský kostel Svatého Jakuba v Přelouči, přestavěn barokně |
 Novorenesanční budova evangelického kostela z roku 1904 v Přelouči |
 Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči |
Literatura
- VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče I. 1086–1618. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223 s. ISBN 80-238-4119-X.
- VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče II. 1618–1848. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278 s. ISBN 80-238-8800-5.
Související články
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přelouči
- Městská autobusová doprava v Přelouči
- Švarcava
Reference
- ↑ Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč [online]. Praha : ČEZ, [cit. 2011-03-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
| Město Přelouč |
|---|
|
Klenovka • Lhota • Lohenice • Mělice • Přelouč • Škudly • Štěpánov • Tupesy |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |