Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
KDE
Z Multimediaexpo.cz
KDE (K Desktop Environment) je desktopové prostředí pro Linux a další unixové operační systémy. První verze KDE byla vytvořena roku 1997. KDE je velice oblíbené a je zastoupené téměř v každé linuxové distribuci.
Současně dal rozvoj KDE příležitost vzniku aplikací přímo v tomto prostředí. Je z velké části počeštěno a přeloženo do mnoha dalších jazyků (celkem 91 jazykových mutací).
Písmenko „K“ má vyjadřovat „Kool“ (jméno bylo záměrně jako slovní hříčka vloženo do akronymu CDE, Common Desktop Environment), ale časem přešlo do pouhého „K“.
Jiným všeobecně známým a používaným grafickým uživatelským prostředím pro unixové systémy je GNOME.
Obsah |
Historie
KDE bylo založeno Matthiasem Ettrichem roku 1996, když byl studentem Univerzity Eberharda Karla v Tübingenu. Byl nespokojený se stavem desktopových prostředí pro Linux, potažmo Unix. Uprostřed svých připomínek v diskuzi kritizoval, že neexistují jednotné programy. Něco, co bude vypadat stejně a bude jednoduché používat. Následovala velká odezva, a tak se zrodil projekt KDE.
Matthias použil pro KDE knihovnu Qt. A už v roce 1998 byl velký a komplexní projekt (tedy alespoň jeho první verze) vydána. V té době ještě Qt nepoužívalo otevřenou licenci. Díky tomuto aspektu existovali i jiní programátoři, kteří se do KDE nezapojili, založili dva projekty na Harmony pro náhradu Qt knihoven a na GNOME k vytvoření projektu úplně bez KDE.
V listopadu roku 1998 se Troltech rozhodl změnit licenci na volnější Q Public License (QPL). Což sice mírně zlepšilo situaci, ale debaty o správnosti pokračovaly až do roku 2000, kdy se Trolltech rozhodl vydat unixovou verzi pod GNU General Public License (GPL).
V současnosti vyvíjená verze KDE 4.x je založena na Qt 4.x, která je vydána pod licencí GPL taktéž pro Windows a Mac OS X. Díky tomu bude moci KDE 4 a jeho aplikace běžet rovněž na těchto operačních systémech.
Obě nejvýznamnější linuxová desktopová prostředí KDE a Gnome jsou v současnoti zapojena v projektu Freedesktop.org.
Základní technologie KDE 3
- aRts – zvukový server
- DCOP – systém komunikace mezi programy a procesy
- KHTML – Vykreslování HTML
- KIO – přístup KDE aplikací k síťovým službám
- Kiosk – umožňuje omezit schopnost KDE a použít tak stanici jako kiosk
- KParts – umožňuje používat komponenty KDE v jiných KDE programech (např. konsoli, editor Kate, prohlížeč Konqueror aj.)
- KWin – okenní manažer
- KConfigXT –
- Qt – multiplatformní toolkit
- XMLGUI – framework pro vytváření GUI pomocí XML
Balíčky
Z důvodů rozsáhlosti celého projektu je kvůli jednodušší instalaci KDE rozděleno do několika tzv. balíčků. Následující seznam ukazuje oficiální schéma, jakákoliv distribuce si však může vytvořit libovolné vlastní.
- aRts – KDE zvukový server
- kdelibs – Základní knihovny obsahuje úplný základ KDE architektury
- kdebase – Základní desktop a aplikace. Vyžaduje kdelibs
- kdeaccessibility – Software zajištující tzv. přístupnost - např. osobám se zrakovými vadami
- kdeaddons – Doplňky
- kdeadmin – Administrační nástroje, většinou pro správu Unixových systémů
- kdeartwork – Vzhledové motivy (GUI styly, spořiče obrazovky, tapety atd.)
- kdeedu – Vzdělávací software
- kdegames – Hry.
- kdegraphics – Nástroje pro manipulaci s grafikou
- kde-i18n – balík internacionalizace KDE (překlady do jiných jazyků)
- kdemultimedia – Multimédia software
- kdenetwork – Síťové nástroje a síťový software
- kdepim – Kontact - Balík s kalendářem, e-mailovým klientem, databází kontaktů apod.
- kdesdk – Vývojářské nástroje
- kdetoys – Hračky a věci pro pobavení
- kdeutils – Utility
- kdewebdev – Webový vývoj
- koffice – Balík KDE office
Mimo programů v uvedených balíčcích existují ještě další programy, které jsou zařazené do KDE, a z různých důvodů (např. odlišnost vývojového cyklu) nejsou zařazeny do hlavního stromu KDE. K těmto aplikacím patří například K3b, Amarok či KTorrent. Jejich úplný seznam se nachází na domovské stránce.
Aplikace, které jsou součástí KDE
Součástí KDE je řada aplikací vhodných k nejrůznějším uživatelským činnostem. Častým společným znakem těchto aplikací je písmeno K v názvu (avšak tento zvyk není pravidlem). Mezi nejvýznamnější programy patří:
- Amarok – hudební přehrávač
- digiKam – program na správu fotografií
- K3b – program vypalující CD a DVD
- Kaffeine – multimediální přehrávač (video a DVD)
- Kate – textový editor
- KDevelop – integrované vývojové prostředí
- KMail – emailový klient
- KOffice – kompletní kancelářský balík
- Konqueror – webový prohlížeč a integrovaný správce souborů
- Kontact – kalendář a groupware klient
- Kopete – instant messaging
- KPDF – prohlížeč PDF dokumentů
- Krusader – dvoupanelový správce souborů
- Scribus – DTP system (obdoba QuarkXPress nebo Adobe InDesign)
- SuperKaramba – informační applety na ploše (obdoba Dashboard z Mac OS X či Gadgets z Windows Vista)
Vývoj prostředí KDE
Datum | Uvolněná verze |
---|---|
14. říjen 1996 | Projekt byl veřejně ohlášen Matthiasem Ettrichem. |
12. červenec 1998 | KDE verze 1.0 |
6. únor 1999 | KDE verze 1.1 |
3. květen 1999 | KDE verze 1.1.1 |
13. září 1999 | KDE verze 1.1.2 |
23. říjen 2000 | KDE verze 2.0 |
26. únor 2001 | KDE verze 2.1 |
15. srpen 2001 | KDE verze 2.2 |
3. duben 2002 | KDE verze 3.0 |
28. leden 2003 | KDE verze 3.1 |
3. únor 2004 | KDE verze 3.2 |
19. srpen 2004 | KDE verze 3.3 |
16. březen 2005 | KDE verze 3.4 |
29. listopad 2005 | KDE verze 3.5 |
31. leden 2006 | KDE verze 3.5.1 |
28. březen 2006 | KDE verze 3.5.2 |
31. květen 2006 | KDE verze 3.5.3 |
2. srpen 2006 | KDE verze 3.5.4 |
11. říjen 2006 | KDE verze 3.5.5 |
24. leden 2007 | KDE verze 3.5.6 |
22. květen 2007 | KDE verze 3.5.7 |
16. říjen 2007 | KDE verze 3.5.8 |
19. únor 2008 | KDE verze 3.5.9 |
26. srpen 2008 | KDE verze 3.5.10 [1] |
11. leden 2008 | Oficiální datum vypuštění KDE 4.0 [2] |
29. červenec 2008 | Oficiální datum vypuštění KDE 4.1 [3] |
Související články
- Mark Shuttleworth – finanční patron projektu KDE
Externí odkazy
|
|
KDE |
---|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |