Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Charon (měsíc)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 7. 2015, 00:57; Student85 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Plutovy měsíce:
Charon
A Portrait from the Final Approach to Pluto and Charon Flickr.jpg

Fotografie Charonu (vlevo) a Pluta.
Sonda New Horizons – 11. července 2015

Objev
Objevitel James W. Christy
Datum objevu 22. června 1978
Předběžné označení S/1978 P 1
Definitivní označení Pluto I
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa 19 571 ± 4 km
0,000 131 AU
Excentricita 0,000 00 ± 0,000 07
Pericentrum 19 571 km
Apocentrum 19 571 km
Perioda (oběžná doba) 6,387 230 dne (6 d 9 h 17 m 36 s)
Sklon dráhy
- k rovníku planety
- k ekliptice
- k oběžné dráze
       planety
 
0,000° ± 0,014°
115.60°
122.54°
 
Fyzikální charakteristiky
Průměr 1212,0±3,0 km
Gravitační parametr 1,01 km3/s2
Hmotnost (1,520±0,064)×1021 kg
Průměrná hustota 1,63±0,07 g/cm3
Gravitační zrychlení 0, 291 m/s2
( 0,0297g)
Úniková rychlost 0,610 km/s
Perioda rotace 6,387 230 dne
(vázaná rotace)
Sklon rotační osy ~ 0°
Albedo proměnné, 0,36 až 0,39
Povrchová teplota
- min
- průměr
- max
 

~ -220 °C, tj. ~ 53 K
Charakteristiky atmosféry
Atmosférický tlak neměřitelný (<0,011 Pa)
Složení atmosféry
Vodní pára ? stopy

Charon je největším přirozeným měsícem trpasličí planety Pluto. Vzhledem k tomu, že není příliš menší než planeta samotná, hovoří se často o této dvojici těles jako o dvojplanetě.

Obsah

Objev měsíce

Charon objevil 22. června 1978 americký astronom James Christy, pracující v té době na Americké námořní observatoři (U. S. Naval Observatory, USNO) ve Washingtonu, DC, při zevrubné prohlídce zvětšených snímků Pluta a jeho okolí, které byly pořízeny v průběhu několika předchozích měsíců. Povšiml si přitom slabé hvězdy, které se periodicky na snímcích objevovala a přemisťovala se. Z toho usoudil, že se může jednat o dosud neznámého průvodce Pluta. Nejstarší snímky, na nichž bylo toto těleso při systematickém prohledávání archivu snímků spatřeno, byly pořízeny 29. dubna 1965, ale tehdy uniklo pozornosti. Těleso dostalo provizorní označení S/1978 P 1. Po potvrzení jeho existence objevitel pro něj navrhl jméno Charon, které bylo schváleno Mezinárodní astronomickou unií (IAU) v roce 1985. Kromě toho nese také definitivní označení Pluto I; význam tohoto označení se zvýšil v roce 2005, kdy byly objeveny další dva měsíce Pluta, jimž 23. června 2006 IAU oficiálně schválila jména Nix a Hydra a definitivní označení Pluto II a Pluto III.

Popis měsíce

Rotace

Rotace Charona kolem vlastní osy je vázaná, podobně jako rotace našeho Měsíce a její perioda tedy odpovídá periodě oběhu měsíce kolem společného těžiště soustavy Pluto–Charon, tj. přibližně 6,4 dne. Způsobilo to dlouhodobé působení slapových sil, které zpomalilo rotaci obou těles, takže obě vykazují vázanou rotaci. Ukazoval by proto pozorovateli na planetě sále stejnou tvář, ale také obyvatel Charonu by též viděl stále jen jednu polokouli Pluta. Dynamika soustavy této dvojplanety umožnila stanovit značně přesně její souhrnnou hmotnost. Hmotnosti jednotlivých těles, Pluta a Charonu, bylo možno přesněji určit až na základě rozboru pohybu dvou nově objevených, malých měsíců Pluta.

Průměr

Charonův průměr je podle posledních měření přibližně 1212 km v průměru a díky této své velikosti se zformoval do téměř kulového tvaru. Jeho povrch o rozloze 4,56 mil. km2 je zřejmě pokryt vodním ledem, na rozdíl od Pluta, pokrytého jinovatkou tuhého dusíku. Průměr Charonu byl nejprve odhadován z jeho pravděpodobného albeda, ale v období od roku 1985 do roku 1990, kdy se Země nacházela v rovině oběhu Charonu kolem Pluta, docházelo k pravidelným vzájemným zákrytům obou těles pozorovatelným ze Země, což značně zlepšilo znalost rozměrů obou těchto těles. V té době se podle různých měření odhadoval průměr Charonu v rozmezí od 1182 do 1256 km. Dne 11. července 2005 došlo k zákrytu slabé hvězdy C313.2 hvězdné velikosti 14m v souhvězdí Hada (Serpens Cauda) Charonem, Tento jev byl pozorovatelný z Jižní Ameriky, kam byly vyslány za tímto účelem tři expedice, které využily celkem osm různých dalekohledů na pěti observatořích. Výsledkem bylo výrazné zpřesnění hodnoty průměru na 1212±3 km. Kromě to se na základě porovnání výsledků mezi observatořemi zdá, že na jednom místě povrchu Charonu se může nacházet deprese o hloubce až 8 km.

Hmotnost

Hmotnost Charonu je přibližně osmina hmotnosti Pluta. Při dobré znalosti velikosti Charonu bylo možno vypočítat i jeho průměrnou hustotu, která činí 1,63 g/cm3. Je tedy asi o 20 % nižší, než průměrná hustota Pluta. Z toho vyplývá, že těleso měsíce je tvořeno z 55±5 % křemičitanových hornin a 45±5 % ledů (zmrzlé vody a jiných těkavých látek). Je tedy typickým představitelem transneptunických těles.

Atmosféra

Sledování průběhu začátku a konce zákrytů neodhalilo přítomnost měřitelné atmosféry; vzhledem k citlivosti přístrojů lze odvodit, že tlak atmosféry při povrchu tohoto měsíce nepřevyšuje 11 mPa.

Vznik Charonu

Kruhová dráha Charonu kolem těžiště soustavy dvojplanety činí možnost, že je zachyceným tělesem, velmi nepravděpodobnou. Počítačové simulace, které publikoval v roce 2005 Robin Camp, ukazují na reálnou možnost, že Charon vznikl jako důsledek srážky Pluta před 4,5 miliardou let s větším tělesem z Kuiperova pásu. Trosky, vyvržené z povrchu Pluta při sebevražedném dopadu onoho tělesa se spolu s jeho pozůstatky staly materiálem, z něhož pak akrecí vznikl Charon. Vadou na kráse této teorie je okolnost, že podle ní by měl Charon obsahovat méně těkavých složek než Pluto, ale porovnání středních hustot obou těles vede k opačnému závěru. Proto se řada astronomů přiklání k druhé teorii, podle níž v průběhu záchytu Charonu Plutem došlo k jejich tečné kolizi, přičemž energie srážky způsobila jejich částečné ochuzení o těkavé látky, ale nebyla dostatečná k tomu, aby je rozbila na drobné úlomky. Červeno-šedé barvy Pluta a jeho tří těles se dají taktéž těžko vysvětlit jako úlomky z prudkého dopadu.

Kosmický průzkum

Charon zatím nebyl zkoumán zblízka žádnou kosmickou sondou. Dne 19. ledna 2006 byla vypuštěna sonda New Horizons, která by měla prozkoumat Pluto a Charon v roce 2015.

Původ jména

Charón (řecky Χάρων), po němž je měsíc pojmenován, byl převozník, který převážel duše zesnulých přes řeku Acheron v podsvětí. Jméno bylo vybráno proto, že vládcem podsvětí byl bůh Pluton (Hádés), k němuž Charón neodlučně patří.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Charon (měsíc)
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Charon (měsíc)