Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Jimmy Carter

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 7. 2014, 11:40; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


James Earl „Jimmy“ Carter
Nositel Nobelovy ceny

James Earl „Jimmy“ Carter, Jr. (* 1. říjen 1924) je americký demokratický politik, byl 39. prezidentem Spojených států amerických (1977 - 1981), 83. guvernérem Georgie (1972 - 1975) a senátorem za Georgii (1962 - 1966). Carter v roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za mír.

V prezidentských volbách v roce 1976 porazil republikánského kandidáta Geralda Forda.

Obsah

Prezidentské období

USPresidentialSeal.jpg
Jimmy Carter & Leonid Brežněv při ratifikaci START-2 (1979, Vídeň)
Menachem Begin, Jimmy Carter a Anvar Sadat během mírových jednání v Camp Davidu

Za jeho největší úspěchy je považováno vytvoření národní energetické politiky a reforma vlády, která vedla k vytvoření dvou ministerstev, Ministerstva energetiky a Ministerstva školství. Carter také úspěšně dereguloval některá průmyslová odvětví a zároveň prosadil silnější legislativu pro ochranu životního prostředí a rozšiřování národních parků na Aljašce. V mezinárodní politice se mezi jeho největší úspěchy řadí zprostředkování uzavření mírové dohody v Camp Davidu mezi Egyptem a Izraelem 26. března 1979, dohody o Panamském průplavu, vytvoření plných diplomatických styků s Čínou a pokračování v druhé řadě rozhovorů o omezení strategických zbraní (SALT), jejichž první část byla uzavřena již v roce 1972.

V roce 1979 byl Carter nucen čelit následkům druhého ropného šoku. V listopadu téhož roku začala jeho obliba u obyvatel klesat. V Íránu proběhla islámská revoluce a na americkém velvyslanectví v Teheránu bylo zadržováno několik desítek amerických občanů jako rukojmí.

Vláda Jimmy Cartera
ÚřadOsobaObdobí
PrezidentJimmy Carter1977–1981
ViceprezidentWalter Mondale 1977–1981
Ministr zahraničí Cyrus Vance1977–1980
  Edmund Muskie1980–1981
Ministr financí W. Michael Blumenthal1977–1979
 G. William Miller1979–1981
Ministr obrany Harold Brown1977–1981
Ministr spravedlnostiGriffin Bell1977–1979
 Benjamin R. Civiletti1979–1981
Ministr vnitra Cecil D. Andrus1977–1981
Ministr obchodu Juanita M. Kreps1977–1979
 Philip M. Klutznick1979–1981
Ministr práce Ray Marshall1977–1981
Ministr zemědělství Robert Bergland1977–1981
Ministr zdravotnictví a
vzdělání
Joseph A. Califano, Jr.1977–1979
Ministr zdravotnictví Patricia R. Harrisová1979–1981
Ministr vzdělání Shirley M. Hufstedlerová1979–1981
Ministr bytové výstavby a
rozvoje měst
Patricia R. Harrisová1977–1979
 Moon Landrieu1979–1981
Ministr dopravy Brock Adams1977–1979
 Neil E. Goldschmidt1979–1981
Ministr energetiky James R. Schlesinger1977–1979
 Charles W. Duncan1979–1981

Když o měsíc později došlo k útoku SSSR na Afghánistán (Sovětská invaze do Afghánistánu), Carter se začal jevit jako slabý prezident, za kterého vliv Spojených států ve světě začal klesat. Další vlna zklamání se objevila, když v dubnu 1980 zcela selhala operace na osvobození rukojmí v Teheránu. Pokud by proběhla úspěšně, měl by Carter lepší pozici pro obhájení prezidentského úřadu. V listopadu téhož roku jej ale zcela podle očekávání porazil Ronald Reagan. O deset let později se přišlo na to, že vydání rukojmích bylo záměrně pozdrženo, aby se odehrálo až po volbách.[1][2][3] Událost byla nazvána Říjnové překvapení (October Surprise).

Po opuštění prezidentského úřadu

Poté, co opustil úřad, začal se Carter věnovat především charitě a podílel se na mírovém řešení některých konfliktů. V roce 2002 obdržel za svou práci Nobelovu cenu za mír. Ještě dnes se nevyhýbá veřejnosti, přijímá účast v komentovaných zpravodajských událostech a publicistických pořadech – například kritizuje praktiky mučení válečných zajatců v rámci Operace Trvalá Svoboda. Mimo to publikoval knihu Beyond the White House.

Citáty

Nemůžeme být světový vůdce míru a současně světově největší výrobce zbraní. — Jimmy Carter, ve své prezidentské kampani, 1976 [4]


Reference

  1. Honegger, Barbara.: October Surprise, New York: Tudor, 1989. 323 stran.
  2. Parry, Robert.: Trick or Treason: The October Surprise Mystery, New York: Sheridan Square Press, 1993. 350 stran.
  3. Sick, Gary.: October Surprise: America's Hostages in Iran and the Election of Ronald Reagan, New York: Times Books - Random House, 1991. 278 stran
  4. http://www.controlarms.org/the_issues/arms_industry.htm

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jimmy Carter
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jimmy Carter