Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Jurij Gagarin

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 6. 2014, 11:12; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Jurij Gagarin (1961–1968)
Jurij Gagarin (vlevo) pozoruje vojenskou přehlídku v Egyptě v roce 1962
Busta v Erfurtu

Jurij Alexejevič Gagarin, rusky Юрий Алексеевич Гагарин, (* 9. března 1934 Klušino, Smolenská oblast, † 27. března 1968) byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do kosmu (12. dubna 1961).

Obsah

Život

Gagarin pocházel z prosté venkovské rodiny – jeho rodiče pracovali v kolchozu a kromě Jurije měli ještě tři další děti. Do jejich života silně zasáhla válka; i když nikdo z rodiny nezahynul, život na na Němci okupovaném území byl nelehký. Po válce se Jurij šel učit slévačem do Ljuberců u Moskvy. Jako jeden z nejlepších učňů byl vybrán k dalšímu studiu na technické škole v Saratově. Již za studií se věnoval létání v saratovském aeroklubu a v roce 1955 byl přijat na leteckou školu v Orenburgu a stal se vojenským pilotem. V letech 1957–1959 sloužil jako stíhací pilot na základně u Murmanska za polárním kruhem. Ještě za studií na letecké akademii se oženil se zdravotnicí Valentinou Gorjačevovou. Roku 1959 se jim narodila dcera Jelena, v roce 1961 druhá dcera Galja.

Na podzim 1959 se uskutečnil nábor, z něhož měla vzejít první skupina budoucích kosmonautů. Z více než dvou tisíc uchazečů zbyl nakonec mezi nejužší skupinou vybraných i poručík Jurij Gagarin. Od března 1960 do ledna 1961 prošel spolu s dalšími kolegy náročným výcvikem. Nakonec sám šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov navrhl pověřit pilotováním první kosmické lodi právě Gagarina (zřejmě hrála značnou roli i jeho skromná povaha a vhodný třídní původ).

12. dubna 1961 v 6 hodin a 7 minut světového času odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. (Traduje se jeho radostné zvolání při zážehu motorů: „Поехали!“ – Jedeme!) Uskutečnil jeden oblet Země a po 108 minutách přistál na padáku u Semelova v Saratovské oblasti. V té době mu bylo 27 let.

Z neznámého vojenského letce se během hodiny stal nejpopulárnější člověk planety. Sovětská vláda toho samozřejmě náležitě využila k propagačním účelům. Jurij Gagarin byl povýšen z nadporučíka na majora, vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu a Leninovým řádem. 14. dubna se mu dostalo triumfálního přijetí v Moskvě a v následujících dnech a měsících po celém světě od Londýna až po Havanu (není bez zajímavosti, že Gagarinova vůbec první zahraniční cesta vedla do Prahy).

Vedle veřejných povinností sovětské „ikony“ (mj. byl i poslancem Nejvyššího sovětu) zůstal Gagarin kosmonautem. Jako vedoucí skupiny kosmonautů (a od roku 1963 zástupce velitele výcvikového střediska) se podílel na jejich výcviku a velmi usiloval o účast na dalších kosmických letech, zvláště pak (na později zrušeném) programu letu na Měsíc. Studoval též na Žukovského vojenské letecké akademii v Moskvě, v roce 1968 studium úspěšně zakončil.

Nevyjasněné úmrtí

Jurij Gagarin zahynul 27. března 1968 spolu se svým instruktorem při cvičném letu na letounu MiG-15UTI (výr. č. 612739 vyrobeném v Aeru Vodochody). Šlo o kontrolní let techniky pilotáže před samostatnými lety na MiG-17. Piloti přerušili plnění úkolu pro nevyhovující povětrnostní podmínky. Během návratu na letiště se jejich letoun dostal do nezvyklé polohy a přešel do ostré klesavé spirály. Po vylétnutí ze spodní základny oblačnosti se jí piloti pravděpodobně pokoušeli vybrat (dosáhli přetížení 11 G), ale kvůli malé výšce se jim to už nepodařilo. Příčina, proč se dva tak zkušení letci dostali do nezvyklé polohy nebyla dosud uspokojivě vysvětlena. Pravděpodobně "dostali iluzi" a následovala ztráta prostorové orientace. Vyskytují se i jiné teorie. Jednou z nich je vlétnutí do úplavu za jakýmsi letounem Suchoj Su-15[1], nebo srážka s padající sondou meteorologického balónu. "Kosmonaut č. 1" odpočívá spolu se svým instruktorem na čestném pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě.

Počátkem roku 2007 tým vědců a leteckých odborníků pod vedením leteckého inženýra Igora Kuzněcova sepsal petici, požadující obnovení vyšetřování příčiny smrti Jurije Gagarina, protože skutečná příčina úmrtí, i přes tehdejší oficiální závěry vyšetřování, zůstává stále nejasná. Tato žádost předložená ruské vládě však byla zamítnuta. Tým vedený inženýrem Igorem Kuzněcovem se domníval, že skutečnou příčinou havárie byla spíše technická závada, kdy v kokpitu letounu nastala dekomprese při náhodném otevření vyrovnávacího ventilu. Gagarin byl tím přinucen ke strmému klesání, které pak již blízko nad zemí nebyl schopen vyrovnat. Letoun údajně dopadl na zem rychlostí 145 m/s, která se téměř rovná rychlosti při střemhlavém letu či spíše pádu.

Město Gžatsk poblíž Jurijovy rodné vesnice nese od roku 1968 na jeho památku jméno Gagarin. Je po něm pojmenována planetka č. (1772) Gagarin a kráter na odvrácené straně Měsíce.

Dobrý den, majore Gagarine

Při zprávě o Gagarinově letu nazpíval brněnský dirigent a hudební skladatel Gustav Brom k poctě prvního kosmonauta píseň s názvem „Pocta astronautovi“ známější pod nepůvodním názvem „Dobrý den, majore Gagarine“, narychlo složenou Jaromírem Hniličkou a Pavlem Páclem. Ta se stala po léta populární jak svou melodií, tak i slovy.

V roce 2007 píseň na slova upravená Janem Vyčítalem společně nazpívali Jan Vyčítal a Vlasta Parkanová při příležitosti návštěvy George Bushe v Praze a k podpoře umístění protiraketového radaru USA v České republice. Touto akcí se zabývala i Poslanecká sněmovna.[2]

Globální oslavy – 12. dubna 2011

50 let lidských letů do vesmíru

U příležitosti 50 let od prvního letu Jurije Gagarina do vesmíru, proběhly na celém světě velké oslavy.

Největší oslava proběhla samozřejmě v Moskvě.

Reference

  1. ↑ Karel Pacner: Kdo sestřelil Gagarina? To je dodnes nejasné
  2. ↑ Stenoprotokol PSP ČR 7. června 2007

Literatura

  • Pavel Toufar: Vzestup a pád Jurije Gagarina, Regia 2001, ISBN 80-86367-11-8
  • Josef Pavlík: Gagarinův případ stále aktuální, L+K 8,9/2005
  • Milan Halousek: Jak to bylo s Gagarinem?, L+K 1/2004

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jurij Gagarin
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jurij Gagarin
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jurij_Gagarin“