V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Incident na mostě Marca Pola

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 19. 6. 2014, 11:05; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Incident na mostě Marca Pola
Konflikt: Druhá čínsko-japonská válka
Čínští vojáci bránící most Marca Pola
Čínští vojáci bránící most Marca Pola
Trvání: 7. - 9. červenec, 1937
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Most Lukou přes řeku Jung-ting jihozápadně od Pekingu, Čína
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Samotný incident 7.-9. července nerozhodně
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Čínská republika Čínská republika Japonsko Japonské císařství
Velitelé
Sung Če-jüan
Čchin Te-čchun
Kaničiró Taširo
Síla
 ? 5600 mužů
Ztráty
 ?  ?
{{{poznámky}}}

Incident na mostě Marca Pola bylo střetnutí mezi nacionalistickou revoluční armádou Čínské republiky a japonskou císařskou armádou v červenci 1937 na kamenném mostě Lukou (TZ: 盧溝橋 ZZ: 卢沟桥 Pinyin: Lúgōu Qiáo) ze 12. století. Incident je považován za počátek osm let trvající druhé sino-japonské války (1937-1945). Během manévrů jednotek císařské armády u západního konce mostu došlo v noci ze 7. na 8. července k malé přestřelce: podle jedné verze začali střílet Číňané, podle druhé verze Číňané zahájili palbu jako odpověď na japonskou střelbu slepými náboji při cvičení a podle třetí verze zahájili palbu Japonci jako reakci na odpálení rakety z ohňostroje. Po přestřelce byl pohřešován jeden japonský voják (později se k jednotce opět vrátil) a japonské jednotky se následně dožadovaly přístupu do pevnosti Wanpching (宛平城 Wǎnpíng Chéng) na východním konci mostu, aby mohly pátrat po pohřešovaném vojákovi. Číňané jim přístup odmítli a Japonci zahájili nad ránem 8. července útok. Podařilo se jim sice ovládnout most, ale příchod posil umožnil Číňanům přejít do protiútoku a 9. července Japonce z mostu vytlačit. Bylo dojednáno příměří které obě strany využily k posilování svých pozic. Po znovuobnovení bojů v druhé polovině července byli nacionalisté vytlačeni.

U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém

Obsah

Pojmenování události

Most Lukou pochází ze 12. století a na Západě je znám jako most Marca Pola, neboť ten ho ve 13. století popsal ve svém cestopise.

Událost je tak známa pod různými jmény:

  • na Západě:
    • Incident na mostě Marca Pola (The Marco Polo Bridge Incident)
    • Bitva o most Lukou (Battle of Lugou Bridge)
  • v Číně:
    • Incident 7. července (TZ: 七七事變 ZZ: 七七事变 Qīqī Shìbiàn)
    • Incident na mostě Lukou (TZ: 盧溝橋事變 ZZ: 卢沟桥事变 Lúgōuqiáo Shìbiàn)
    • Incident na mostě Lukou 7. 7. (TZ: 七七盧溝橋事變 ZZ: 七七卢沟桥事变 Qīqī Lúgōuqiáo Shìbiàn)
  • v Japonsku:
    • Incident na mostě Rokó (盧溝橋事件 Rokókjó Džiken)

Pozadí události

Japonská invaze do Manžduska v roce 1931, následné vytvoření loutkového státu Mandžukuo a dosazení posledního panovníka dynastie Čching na jeho trůn rozdmýchalo napětí mezi Japonským císařstvím a Čínskou republikou. V roce 1931 bylo dohodnuto příměří a to i přesto, že čínští nacionalisté (Kuomintang) odmítli uznat Mandžukuo. Koncem roku 1932 ale císařská armáda vtrhla do provincie Džehol (TZ: 熱河省 ZZ: 热河省 Rèhé shěng) a následující rok byl Džehol připojen k Mandžukuu. Podepsáním smlouvy Che–Umezu (梅津・何応欽協定 Umezu-Ka Okin Kjótei) dne 9. června 1935 Čínská republika uznala „neutralitu“ východní Che-pej a Chaharu, přesto že oblasti byly prakticky pod japonskou okupací. Později téhož roku Japonsko oficiálně založilo loutkovou „autonomní vládu východní Che-pej“ (冀東防共自治政府 Jìdōng Fánggòng Zìzhì Zhèngfǔ) a z okupovaných „neutrálních“ území vytvořilo loutkový stát a hraniční pásmo. Počátkem roku 1937 byla všechna území na sever, východ i západ od Pekingu kontrolována Japonci.

Národy, které měly v Pekingu svá vyslanectví, měly podle podmínek Boxerské smlouvy ze 7. září 1901 právo požadovat na Číně zřízení až dvanácti ochranných stanovišť na železniční trati spojující Peking s Tchien-ťinem. Účelem tohoto opatření bylo zajistit spojení Pekingu s přístavním městem. Podle dodatku z 15. července 1902 měly tyto národy právo pořádat vojenské manévry bez nutnosti upozorňovat čínskou stranu. Počátkem července 1937 mělo Japonsko v oblasti 7-15 000 vojáků, kteří byli rozmístěni převážně kolem železnice. Tato síla byla mnohem větší, než jakou silou v oblasti disponovaly evropské mocnosti a překračovala i počet vojáků nutných k zajištění privilegií plynoucích z Boxerské smlouvy.[1]

Most Lukou přes Jung-ting-che, na jehož východním konci se nacházela pevnost Wanpching, byl jedním ze strategických bodů na železnici Peking–Wu-chan. Tato železnice představovala jediné spojení Pekingu s kuomintangem ovládaným územím na jihu. Před červencem 1937 Japonci několikrát požadovali, aby Kuomintang vyklidil most a přilehlou pevnost. Také chtěli v oblasti vybudovat letiště. Číňané japonské požadavky odmítli, neboť vydáním mostu by byl Peking odříznut od území na jihu.[1]

Incident

Důsledky

Zúčastněné jednotky

Nacionalistická revoluční armáda

Japonská císařská armáda

Literatura

Reference

  1. 1,0 1,1 Judgment: Chapter V – Japanese Aggression Against China [online]. International Military Tribunal for the Far East, 1948, [cit. 2010-03-12]. Dostupné online. (anglicky)