Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Hlíva ústřičná
Z Multimediaexpo.cz
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm., Führer Pilzk.: 24, 104 (1871)) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých.
Obsah |
Popis
- Klobouky hlívy ústřičné svou barvou i tvarem připomínají větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování. Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5 - 25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým. Zbarvení je široce proměnlivé od barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti apod. Klobouky rostou jako u většiny ostatních hlív nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Dosti často jsou klobouky spodních plodnic poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Jde o přirozený a neškodný jev, který vzniká i při skladování.
- Lupeny jsou nízké, měkké husté, sbíhající na třeň, u třeně jsou často vidličnatě větvené. Zbarveny jsou zprvu bíle až bělavě, ve stáří šedě.
- Třeň je velmi krátký, 1-4 cm dlouhý a 1-3 cm tlustý, výstřední až postranní, velmi tuhý, bílý, později šedavý.
- Dužnina je čistě bílá, velmi pružná a štavnatá, zbarvení na řezu nemění.
- Chuť je nasládlá, vůně silně příjemně houbová
- Výtrusy jsou bezbarvé, válcovité a hladké, s rozměry 8-12x3-4 mikrometru.
Výskyt
Roste od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře, na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách. Pěstuje se i uměle, jak průmyslově tak i v domácích podmínkách.
Je velmi podobná hlívě plicní, ta je však světlejší barvy a roste na podobných stromech avšak od jara do podzimu.
Hlíva ústřičná je široce rozšířená houba rostoucí po celém světě, roste v mírném pásmu i v subtropických lesích.
Pěstování
V roce 1917 zveřejnil německý mykolog R. Falck výledky prvních pokusů s pěstováním hlívy ústřičné v laboratorních podmínkách. V 60. letech 20. století ve výzkumech pokračovaly asijské země jako Čína, Filipíny nebo Thajsko. Ty jsou v současnosti společně s Pákistánem, Nigérií a USA největšími světovými producenty hlívy ústřičné. V Československu se pěstováním hlívy začal na přelomu let 1964-1965 zabývat tým ve Výzkumném ústavu liehovarov a konzervární LIKO v Bratislavě pod vedením RNDr. A. Ginterové, CSc. Další výzkum probíhal i v Mikrobiologickém ústavu ČSAV v Praze, ve Školním zemědělském podniku v Novém Jičíně a na dalších místech. Velký boom průmyslového pěstování nastal po roce 1982, kdy byly v tehdejším Československu zakládány velké pěstírny. Po listopadu 1989 však díky dovozu začala výroba stagnovat. Celosvětově je po žampionech a šiitake třetí nejdůležitější pěstovanou houbou, ročně se jí vypěstuje kolem 2,5 milionu tun.
Použití v kuchyni
Hlíva ústřičná je jedlá houba s všestranným použitím jak do hotových jídel, tak k nakládání do octa nebo sušení. Je to vynikající surovina pro polévky a omáčky, dobře chutná i konzervovaná v různých nálevech a kombinacích se zeleninou. Běžně se konzumují pouze klobouky hub, ale tuhé třeně se dají usušit a rozemlít na tzv. houbový prášek, který se používá jako aromatické houbové koření. Je výtečná i uzená.
V Rusku je oblíbená zkvašená jako kysané zelí.
Použití v léčení
Konzumace hlívy díky obsahu polysacharidickému beta 1,3 d-glukanu příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, zvyšuje i tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Má i účinky proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám, proti hemeroidům, ekzémům, při léčení popálenin atd.
Hlíva je přírodním zdrojem látek ze skupiny statinů. Studie prokázaly že hlíva obsahuje 0,4 - 2,7 % statinů v sušině.[1] Obsahuje i β-glukany, také terpeny, zejména pleurotin, který je antibiotickou a antitrombotickou látkou. V mnoha pokusech s konzumací sušené hlívy při dietě u zvířat byl zaznamenán úbytek cholesterolu.
Masožravost
Hlíva je také jednou z mála „masožravých“ hub. Její mycelium dokáže otrávit a zabít organismy ze skupiny hlístic.[2][3] Předpokládá se, že jde o způsob jakým může houba získat dusík. Hlíva ústřičná obsahuje i malé množství arabitolu, který může u některých lidí způsobit střevní potíže. Může mít i projímavé účinky.
Synonyma
- Agaricus opuntiae Durieu & Lév., 1850
- Agaricus ostreatus Jacq., 1774
- Agaricus revolutus J.J. Kickx, 1867
- Agaricus salignus Pers., 1801
- Crepidopus ostreatus (Jacq.) Gray, 1821
- Crepidopus ostreatus ß atroalbus Gray, 1821
- Dendrosarcus ostreatus (Jacq.) Kuntze, 1898
- Panellus opuntiae (Durieu & Lév.) Z.S. Bi, in Bi, Zheng & Li, (1987) [1986]
- Pleurotus opuntiae (Durieu & Lév.) Sacc., 1887
- Pleurotus ostreatus f. salignus (Pers.) Pilát, 1935
- Pleurotus ostreatus subsp. opuntiae (Lév.) A. Ortega & Vizoso, 1992
- Pleurotus revolutus (J. Kickx f.) Gillet, 1874
- Pleurotus salignus (Schrad.) P. Kumm., 1871
Literatura
- Houby česká encyklopedie, Reader's Digest Výběr, Praha, 2003, ISBN 80-86196-71-2
- Reklamní časopis Kaufland 30/2007, článek z knihy Houby známé a exotické z Nakl. Vyšehrad
Reference
- ↑ www.znaturforsch.com
- ↑ Thorn, R.G. & Barron, G.L. (1984). Carnivorous mushrooms. In: Science. 224: 76-78.
- ↑ Nordbring-Hertz, Birgit; Jansson, Hans-Börje; Persson, Yvonne; Friman, Eva; Dackman, Carin (2002). IWF-Film C 10027: Pleurotus erbeutet Nematoden mit Gift. www.iwf.de
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |