Divadlo pod Palmovkou
Z Multimediaexpo.cz
Divadlo pod Palmovkou, dříve působící pod názvy Divadlo S. K. Neumanna a Městské a oblastní divadlo, je klasické činoherní divadlo, které sídlí v pražské čtvrti Libeň v dolní části Zenklovy ulice v městské části Praha 8 nedaleko křižovatky a stanice metra Palmovka.
Obsah |
Historie divadla
Divadlo pod Palmovkou navazuje na činnost Městského a oblastního divadla Žižkov, které zahájilo provoz 31. srpna 1948 v sále žižkovské Akropole a v průběhu roku 1949 se přemístilo do sálu v Praze 8-Libni, kde působí dodnes. Budova a místo Divadla pod Palmovkou má dlouhou divadelní tradici. Ve zdejším zájezdním hostinci „U Deutschů“, na jehož místě dnes divadlo sídlí, se zřejmě již od roku 1865 příležitostně hrávalo ochotnické divadlo a pořádaly kulturní akce i lidové veselice. Koncem 19. století pro ně vznikl na zahradě hostince dokonce i velký taneční sál. Když v roce 1892 získal jeden z majitelů hostince, Jan Hurt, divadelní koncesi, byl tento sál upraven na divadlo. O něco později k divadelnímu sálu přibyla i letní divadelní aréna. Přes četné provozní a finanční problémy patřilo tehdejší libeňské divadelní dění k důležitým kulturním událostem v Praze – především proto, že bylo jedním z nemnoha stálých míst, kde se pěstovalo divadlo české. Zprvu se „U Deutschů“ pěstovala hlavně opereta, pro finanční obtíže však tyto divadelní pokusy ztroskotaly. Později byl divadelní sál prodán Československé sociální demokracii, která zde zřídila Lidový dům a v divadelním sále biograf Svépomoc. Za nacistické okupace byly prostory libeňského divadla používány převážně jako sklady. V roce 1949 se do někdejšího divadelního sálu (po intervenci tehdejšího ministra kultury Kopeckého) přemístil mladý žižkovský soubor Městského a oblastního divadla, který se na Žižkově potýkal s nedostatkem diváků. Herci souboru poté „brigádnicky“ opravili značně zchátralý divadelní sál. Zprvu se divadlu v Libni příliš nedařilo, soubor odehrával většinu představení na zájezdech. Postupně si však soubor vydobyl své místo v pražské divadelní nabídce. Od padesátých let až do roku 1992 neslo libeňské divadlo název Divadlo S. K. Neumanna. Jeho první skutečně hvězdná éra začala za doby ředitelování Václava Lohniského v šedesátých a raných sedmdesátých letech dvacátého století, kdy v Divadle SKN působila celá řada vynikajících osobností českého divadelního života a kdy se zde uskutečnila řada československých premiér. Tehdy patřilo libeňské divadlo k nejsledovanějším v Praze. I v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století v Libeňském divadle působila řada vynikajících herců a režisérů. V roce 1990 byl někdejší název Divadlo S. K. Neumanna změněn na Divadlo pod Palmovkou. V roce 1992 se stal jeho ředitelem režisér Petr Kracik. Za jeho vedení začala druhá velká éra libeňského divadla, které v průběhu devadesátých let patřilo k nejnavštěvovanějším a nejsledovanějším divadlům v Česku. Se svými 93,5 % průměrné divácké návštěvnosti (stav k 1. 1. 2009) se stále drží v popředí návštěvnosti českých divadelních scén. Klade dlouhodobý a cílený důraz na pečlivou hereckou práci a orientuje se především na kvalitní repertoár, často tzv. klasický.
Zakládající členové (rok 1948)
- Otto Budín – herec
- Jarmila Cmíralová – herečka
- Antonín Holzinger – herec
- Soňa Hudečková – herečka
- Žofie Klausová – nápovědka, herečka
- Jan Nohava – inspicient
- Jaroslav Kašpar – herec
- Josef Kemr – herec
- Josef Maršálek – herec
- Anna Melíšková – herečka
- Jaroslava Panenková – herečka
- Rudolf Pellar – herec a zpěvák
- Luděk Pilc – herec
- Theodor Pištěk – herec
- Ludmila Roubíková – herečka
- Zdeněk Rýdl – herec
- Soběslav Sejk – herec
- Jan Skopeček – herec
- Bohumil Smutný – herec
- Jan Strejček – režisér, ředitel
- Vladimír Synek – výtvarník
- Jiří Škobis – režisér
- Václav Švec – herec
- Věra Tichánková – herečka
- Jaroslav Tumlíř – dramaturg
- Hana Váchová – herečka
- Taťána Vavřincová – herečka
- Blanka Vikusová – herečka
- Miloslav Vosmanský – herec
- Zdeněk Vronský – herec
- Miloš Willig – herec
- Františka Zikmundovská – herečka
Současný repertoár
- Dan Gordon: Rain Man
- P. Stone, J. Styne, B. Merrill: Sugar (Někdo to rád horké)
- Michael Cooney: Nájemníci pana Swana, aneb Peníze na cestě
- Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu
- Dale Wasserman: Přelet nad kukaččím hnízdem
- Robert Bolt: Ať žije královna!
- Gabriela Preissová: Gazdina roba
- Éva Pataki: Edith a Marlene
- Antonín Procházka: Ještě jednou, profesore
- Alexandre Dumas, Jean-Paul Sartre: Kean
- Sofoklés: Oidipús vladař
Externí odkazy
- Webové stránky divadla
- TACE - heslo v databázi TACE
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |